Portál.cz > Aktuality > BUDUJTE POZITIVNÍ EMOCE aneb Knižní poradna, část 16.

BUDUJTE POZITIVNÍ EMOCE aneb Knižní poradna, část 16.

Datum: 20.3.2013

Pozitivní emoce rozšiřují náš repertoár myšlení a činností a jsou trvalým zdrojem sil. Díky zážitkům a zkušenostem s pozitivními emocemi se stanete tvořivějšími, odolnější a zdravějšími a více toho budete vědět. Začněte tím, že si „změříte“ svoji momentální subjektivní pohodu. Najdete ji v přiložené ukázce a taky v knize Pozitivní psychologie, kterou dnes v tištěné nebo elektronické podobě nakoupíte se slevou 50 %!

pictureproviderCAEAEAJ5

Posilování kladné afektivity

A.Watson (2002) uvádí na základě studia způsobu působení různých faktorŮ na naše jednání tři nejdůležitější směry ovlivňování a povzbuzování kladné afektivity:

1. Dělej, spíše než uvažuj. Zjistilo se totiž, že afekt má užší vztah k činnosti než k myšlení. Je to tedy nejen uvažování o možném působení, ale zcela konkrétní angažování se v určité práci (činnosti), co může pozitivně ovlivnit naši náladu. Příkladem muže být práce na zahrádce, zapojení se do sportovních aktivit atp.

2. Cesta je prvořadě důležitá – i když se k cíli třeba nedostaneme. V řadě psychologických studií se ukázalo, že cesta, tj. snaha postupovat k vytyčenému cíli, je z hlediska pozitivních emocí (nadšení, radosti, štěstí) kriticky důležitá. Samo postupování (krácení) k hodnotnému cíli je zdrojem kladných emocí. Pokračování na cestě má svou cenu, i když samo dosažení cíle cesty se nepodaří.

3. Hlubší poznávání role emocí a přediva jejich vztahu v našem životě. Je dobré vědět, jaká je dynamika našich nálad, afektu a emocí. Uvědomit si střídání kladných a záporných fází našich nálad – a respektovat je. Zcela konkrétně to znamená nesnažit se zvládnout „důl“ silnější dávkou kávy nebo čaje, případně něčím ještě silnějším, ale „dopřát si“ odpočinek a s radostí prožívat relaxaci. Nepodléhat pocitům neuspokojení a rozladění (letargii), že vše nejde, jak bychom si přáli, ale překlenout tuto fázi s vědomím, že poté přijde kladná fáze nálady.

Vztah mezi smysluplností a radostí

Vyšší míra smysluplnosti života se projevuje ve vyšší míře radosti.

Jak se měří subjektivní pohoda?

Pohled do psychologického arzenálu diagnostických metod ukazuje, že zde existuje řada různých způsobů, jak měřit subjektivní pohodu (well-being). V psychologické praxi se v posledních letech osvědčila jednoduchá dotazníková metoda FSWLC (Five-items SatisfactionWith Life Scale – Pětipoložková škála spokojenosti se životem; Diener, Emmons, Larsen a Griffen, 1985). Uvedeme si zde její znění.

Pět tvrzení:
A. V mnoha ohledech je můj život blízký tomu, co je mým ideálem.
B. Podmínky mého života jsou výtečné.
C. Jsem se svým životem spokojen.
D. Doposud jsem od života dostal vše podstatné, co jsem chtěl.
E. Kdybych mohl žít ještě jednou, nezměnil bych na něm téměř nic.

Odpovědi se uvádějí číslem podle následujícího klíče:
1. S výrokem zásadně nesouhlasím.
2. Nesouhlasím.
3. Spíše nesouhlasím.
4. Ani nesouhlasím, ani souhlasím.
5. Spíše souhlasím.
6. Souhlasím.
7. S výrokem rozhodně souhlasím.

Vyhodnocení se provádí tím, že se sečtou výsledná čísla u všech pěti odpovědí. Na pomoc výkladu (interpretaci) takto zjištěných výsledných čísel (součtu pro daného člověka) lze použít následující přehled vztahující se k velkému množství údajů zjištěných u americké populace.

Výsledný součet:
5–9 výrazně nespokojen se životem
10–14 velmi nespokojen s výsledkem
15–19 poněkud nespokojen se životem
20 neutrální postoj
21–25 poněkud spokojen se životem
26–30 velmi spokojen se životem
31–35 mimořádně kladně spokojen se životem

Jak věrohodné jsou údaje o subjektivní pohodě získané výše uvedenými metodami? Ukázalo se, že navzdory vší jednoduchosti existuje dost velká shoda (validita) těchto údajů s tím, co je možné zjistit jinými metodami – např. hloubkovými rozhovory, podrobnějším hodnocením života psychology, rozborem vzorku chování braných v náhodných chvílích atp. Presto se však doporučuje pro získání bohatšího pohledu na daného člověka používat vícerozměrových (vícedimenzionálních) diagnostických metod. Zároveň se doporučuje zaměřit se jak na relativně stabilní hladinu subjektivní pohody, tak i na její změny v průběhu casu. Příkladem šířeji zaměřených metod na zjišťování toho, jak danému člověku je, mohou být údaje o kvalitě života.

Radost jako emoce

Pozitivní emoce – a radost pak v prvé řadě – patří bezpodmínečně do pozitivní psychologie. Jsou do určité míry ukazatelem (kritériem) toho, co působí pozitivně (co je pozitivní). Pozitivní emoce signalizují pozitivní stav fungování. V současné době dokonce zjišťujeme, že pozitivní emoce vytvářejí optimální fungování člověka, ovlivňují jeho jednání, aktivitu (Frederickson, 2002). Radost je „klasický příklad“ kladné emoce (Švancara, 1973). Patří tak do skupiny emocí, kde se nachází i láska, potěšení, spokojenost, zájem, klid atp. Tato skupina emocí stojí obvykle v protikladu ke skupině emocí negativních. Tam patří strach, vztek, smutek, bolest, nenávist, nezájem, nespokojenost, zlost atp. Není tomu však tak, že by smutek byl nedostatkem radosti nebo láska nedostatkem nenávisti.

Jak se zdá, pozitivní emoce rozšiřují náš repertoár myšlení a činností (aktivity) a vytvářejí trvalé osobní zdroje sil. Díky zážitkům a zkušenostem s pozitivními emocemi se lidé mění (přeměňují – transformují). Stávají se tvořivějšími (kreativnějšími), více toho vědí, jsou nezdolnější, rozvíjí se jejich sociální aktivita (socializace) a stávají se zdravějšími jedinci.

Ukázka z knihy: Jaro Křivohlavý: Pozitivní psychologie: tištěná kniha nebo e-kniha

TATO TIŠTĚNÁ KNIHA NEBO E-KNIHA JEN DNES - 25. 3. 2013 - DO 24 HOD. V E-SHOPU PORTÁL SE SLEVOU 50 %! NEVÁHEJTE!

Více o KNIŽNÍ PORADNĚ


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0