Portál.cz > Aktuality > Hemingwayova vnučka zlomila rodinné prokletí. Příběh Neviditelná dívka je silným vyprávěním o drsném dospívání

Hemingwayova vnučka zlomila rodinné prokletí. Příběh Neviditelná dívka je silným vyprávěním o drsném dospívání

Datum: 23.8.2016

Co způsobuje, že je rodina smutná? Na to se těžko odpovídá. Možná je jednodušší zamyslet se nad tím, co způsobuje, že je rodina šťastná, a pak to odečíst. Já jsem vyrostla v rodině, která musela vynaložit opravdu velké úsilí, aby byla šťastná. Co si pamatuju, lidé kolem mě museli za své štěstí bojovat, a to jak každý sám, tak všichni dohromady.

Hemingwayova vnučka zlomila rodinné prokletí. Příběh Neviditelná dívka je silným vyprávěním o drsném dospívání

Ne, nemýlíte se. Mariel Hemingway, autorka knihy Neviditelná dívka, je vnučka slavného spisovatele a její rodina není nic, o co byste stáli. Žádné skvostné historky ze života celebrit, ale dospívání obklopené závislostí, nemocemi a duševními poruchami. Herečka, modelka a také spisovatelka Mariel bez příkras vypráví o tom, jak rodinné „prokletí“ zlomila a vyrovnala se s náročným rodinným příběhem. Její ambice je jasná. Podělit se o vlastní zážitek „neviditelnosti“, aby i jiní mohli projít snadněji. Vědět, že na to nejsou sami.

Ukázky:

Už si ani nevybavuju, jestli se to přihodilo až na konci dne, kdy už jsem v sobě měla několik lahviček odporné umělé výživy – máma si mě nikdy nepustila moc blízko k prsům a já tehdy cítila, že o něco přicházím –, když si mě Margot jednou našla v postýlce v mámině pokoji.

„Místo abych na místě zemřela, zahrnuli mě ostatní polibky, mazlením a dalšími projevy lásky."

Zvedla moje bezvládné tělíčko a bez dalšího rozmýšlení a dozajista bez sebemenší lítosti mě upustila rovnou na hlavu. Řekla bych, že ten šok ve mně musel doznívat ještě dlouhou řadu let, ale výkřik, který jsem vydala přímo v tu chvíli, byl natolik naléhavý, že okamžitě přitáhl pozornost všech ostatních. Hned tu byla Muffet i máma s tátou. Margot se tvářila překvapeně a předstírala, že mě tak už našla. Nakonec se myslím stal pravý opak toho, čeho chtěla Margot dosáhnout. Místo abych na místě zemřela, zahrnuli mě ostatní polibky, mazlením a dalšími projevy lásky, zatímco ji zavřeli do pokoje, bez večeře a bez televize. Tu historku budu pak ještě dlouho slýchat vyprávět a v okamžiku, kdy mě Margot zvedne a vzápětí upustí, se vždycky všichni zasmějou, ale já se v tu chvíli na sestru pokaždé pokradmo podívám, abych zjistia, jak to působí na ni.

Nejspíš ji to pokaždé dost rozhodí: lituje mě, ale zároveň i sebe. Je pochopitelné, že mě pak už nikdy nenechali samotnou, pokud byla Margot doma. A od toho okamžiku se taky datuje naše rivalita. Je to moje nejranější vzpomínka. A ta boule na hlavě mi zůstala dodnes.

„Moji rodiče věčně popíjeli víno a já jsem nabyla přesvědčení, že mi nevěnují veškerou či náležitou pozornost."

Rodiny mají problémy, protože je tvoří lidé, a lidé jsou složití. Moji rodiče věčně popíjeli víno a já jsem nabyla přesvědčení, že mi nevěnují veškerou či náležitou pozornost. Udělalo to ze mě typ člověka, který se vždycky snaží ovládat své okolí. Moje sestra Muffet měla psychické problémy a rodiče občas nevěděli, jak k ní přistupovat, což nejen komplikovalo péči a léčbu, ale navíc to mělo neblahý dopad i na nás ostatní.

„…o své rodině jsem nemluvila ani se svými kamarády – rozhodně ne otevřeně. Zčásti proto, že jsem se styděla a byla frustrovaná…"

Hemingwayova vnučka zlomila rodinné prokletí. Příběh Neviditelná dívka je silným vyprávěním o drsném dospívání

Tehdy pomoc vyhledávalo méně lidí než dnes, protože vlastně ani nevěděli, kde ji hledat. Už sice samozřejmě existovaly organizace typu Anonymní alkoholici, ale lidé si své problémy nechávali spíše pro sebe. Já jsem o své rodině nemluvila ani se svými kamarády – rozhodně ne otevřeně. Zčásti proto, že jsem se styděla a byla frustrovaná, ale i proto, že moje slovní zásoba týkající se těchto typů problémů nebyla dostatečně rozvinutá. Proto jsem se do otevřených hovorů na téma alkohol, duševní nemoc, mámina rakovina nebo mé vlastní problémy s jídlem raději nepouštěla. Kdybych měla přístup ke zdrojům informací, bylo by zřejmě všechno jinak. Nejsem tak naivní, abych si myslela, že by odborné poradenství, doporučení nebo empatický rozhovor dokázaly všechny mé problémy definitivně vyřešit, přinejmenším by mi to ale pomohlo zaujmout k nim jiný postoj.

Sháníte silné příběhy pro teenagery? Tvorba Torey Hayden vás nezklame


Hodnoťte a doporučte:



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0