Portál.cz > Aktuality > PŘIJÍMAČKY NA VŠ NANEČISTO – PSYCHOLOGIE – III.

PŘIJÍMAČKY NA VŠ NANEČISTO – PSYCHOLOGIE – III.

Datum: 27.3.2012

Vyzkoušejte si své znalosti z psychologie. Mohou se vám hodit u přijímacích zkoušek na VŠ v testu ze základů společenských věd, u zkoušek z psychologie na konci letního semestru i u maturity. Každý všední den po dobu tří týdnů na tomto místě najdete novou sérii otázek, druhý den pak také odpovědi.

PAH_mozek

Část III

VNÍMÁNÍ

1. Schopnost vybírat určité informace pro následné podrobné zpracovávání a opomíjet jiné informace v okolním prostředí se nazývá:
a) pozornost;
b) artikulace;
c) kategorizace;
d) zaměřování na informace.

2. Vliv kontextu na vnímání je zvlášť důležitý, pokud je daným podnětem objekt, který je:
a) obojetný;
b) rozpolcený;
c) dvojznačný;
d) afatický.

3. S jakým názorem na úlohu dědičnosti a učení ve vývoji vnímání se ztotožňuje současná psychologie?
a) Ve vývoji vnímání hraje důležitější úlohu genetika.
b) Učení o okolním prostředí hraje významnější úlohu než genetika.
c) Schopnost vnímat je ovlivňována jak genetikou, tak učením.
d) Zásadní průlom v chápání vnímání přinese budoucí experimentování se selektivním šlechtěním.

4. Primární korová zraková oblast a oblast ve spodní části mozkové kůry jsou důležité pro:
a) lokalizaci;
b) vnímání hloubky;
c) rozpoznávání;
d) prostorovou orientaci.

5. Procesy postupující shora dolů podtrhují výrazný vliv kontextu na naše vnímání. Tyto procesy jsou řízeny:
a) vstupními informacemi z okolního prostředí;
b) rysy osoby nebo předmětu;
c) vědomostmi a očekáváními člověka;
d) platí možnost a) i b).

Otázky jsou vybrány z knihy Testy k Psychologii Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2011). Rámcově odpovídají struktuře otázek z psychologie, obsažených v testech ze základů společenských věd na VŠ či v přijímacích zkouškách na vysokoškolský obor psychologie. Nejsou však kopií žádných konkrétně použitých testů.


SPRÁVNÉ ODPOVĚDI – část II

1. Názor, že pro vývoj člověka je rozhodující výchova, prosazoval britský filozof:
a) John Locke;

Anglický filozof John Locke v 17. století zavrhl tehdy vžitou představu, že děti jsou malí dospělí, kteří přicházejí na svět plně vybaveni schopnostmi a znalostmi a musí jenom vyrůst, aby se jejich zděděné vlastnosti naplno projevily. Locke byl naopak přesvědčen o tom, že mysl novorozeněte je tabula rasa, „nepopsaná tabulka“, na niž se postupně zapisují zkušenosti dítěte: co vidí, slyší, ochutnává, cítí a čeho se dotýká. Locke se domníval, že všechny znalosti získáváme prostřednictvím smyslů. Nemáme žádné předem dané znalosti. Všechny naše znalosti pocházejí ze zkušeností.
Více o dědičnosti a prostředí: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 94 - 96.

2. Důsledkem růstu kapacity paměti a samostatnosti je dočasné trvání strachu spojeného s _____ a _____ u malých dětí.
c) úzkost z cizí osoby, úzkostí z odloučení od rodičů;

Ve druhé polovině prvního roku se zvyšuje schopnost zapamatovat si minulé události a srovnat minulost a přítomnost. Díky tomu dokáže dítě objevovat neobvyklé nebo nepředvídatelné události a někdy se jich bát. Vznik strachu z cizích lidí se časově shoduje se vznikem strachu z neobvyklých a nečekaných podnětů. Tyto strachy postupně ustoupí, jakmile se dítě naučí, že cizí lidé a neobvyklé předměty nejsou obecně škodlivé. Vývoj paměti pravděpodobně souvisí také s rozvojem separační úzkosti, tedy pocitu tísně, který dítě prožívá, když není nablízku rodič nebo ten, kdo se o něj stará. Dítě nemůže svého rodiče „postrádat“, pokud si nevybaví jeho přítomnost před chvílí a nesrovná ji s jeho nepřítomností v tomto okamžiku. Pokud rodič odejde z místnosti, dítě si uvědomí, že je něco v nepořádku, a to u něj vyvolá tíseň. S tím, jak dítě postupně rozvíjí svou schopnost vzpomenout si na případy minulého odloučení, dokáže předvídat návrat nepřítomného rodiče a separační úzkost se zmírní.
Více o raném sociálním chování a připoutání: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 117 - 122.

3. Který z následujících výroků týkajících se starosti rodičů o chování dětí v souladu s genderovou rolí je pravdivý?
a) Otcové projevují větší starost než matky, když si jejich synové hrají s „holčičími“ hračkami.

Zdá se, že otcové se o pohlavně podmíněné chování zajímají více než matky, a to zejména u svých synů. Častěji než matky reagují negativně, vmísí se do hry nebo dají najevo nesouhlas, když si jejich synek hraje s „holčičími“ hračkami. Otcové se méně starají o to, když jejich dcery hrají „klučičí“ hry, ale i v tomto případě dávají najevo nesouhlas častěji než matky (Langlois a Downs, 1980).
Více o genderové identitě a genderových rolích: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 123 - 127.

4. _____ souvisejí se získáváním informací smyslovými orgány a jejich vedením nervovými drahami, zatímco _____ se pojí s vyšší úrovní nervového systému, který se účastní přiřazování smyslu.
a) Senzorické procesy; procesy vnímání;

Na biologické i psychologické úrovni analýzy se často rozlišuje čití a vnímání. Na psychologické úrovni jsou základním aspektem počitky, tedy nezpracované zážitky vyvolané jednotlivými podněty například zrak může zaregistrovat velký červený předmět). Vjemy již zahrnují integraci a smysluplnou interpretaci původních počitků („Je to požární vozidlo.“). Na biologické úrovni zahrnují procesy čití (senzorické procesy) smyslové orgány a nervové dráhy, které z nich vycházejí a podílejí se na raných fázích získávání informací o podnětu. Procesy vnímání (percepční procesy) zahrnují vyšší korové úrovně, které jsou spojovány spíše s přisuzováním významu.
Více o smyslových orgánech a vnímání: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 138 - 149.

5. Smysl s nejpřímější nervovou drahou do mozku je:
c) čich;

Čichová soustava se skládá z receptorů v nosní dutině, příslušných oblastí mozku a nervových drah, které spojují receptory s mozkem. Čichové receptory se nacházejí vysoko v nosní dutině. Pokud se řasinky (cilie) receptorů dostanou do styku s těkavými molekulami, vznikne v nich elektrický vzruch a nastává transdukce podnětu na signál. Vzruch postupuje po nervovém vláknu do čichového bulbu, což je oblast v mozku ležící přímo pod čelními laloky. Čichový bulbus je spojen s čichovou kůrou na vnitřní straně spánkových laloků. (Zajímavé je, že existuje přímé spojení mezi čichovým bulbem a částí mozkové kůry, která se podílí na tvorbě dlouhodobých vzpomínek. Snad to dokonce souvisí s proustovskou představou, že určitý pach může být účinnou pomůckou při vybavení starých vzpomínek.)
Více o čichu: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 170 - 173.


Průměrné hodnocení (3 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0