Portál.cz > Aktuality > PŘIJÍMAČKY NA VŠ NANEČISTO – PSYCHOLOGIE – IV.

PŘIJÍMAČKY NA VŠ NANEČISTO – PSYCHOLOGIE – IV.

Datum: 27.3.2012

Vyzkoušejte si své znalosti z psychologie. Mohou se vám hodit u přijímacích zkoušek na VŠ v testu ze základů společenských věd, u zkoušek z psychologie na konci letního semestru i u maturity. Každý všední den po dobu tří týdnů na tomto místě najdete novou sérii otázek, druhý den pak také odpovědi.

PAH_mozek

Část IV

VĚDOMÍ

1. Nikdo z nás nevěnuje v kterémkoli okamžiku pozornost všem podnětům, které nás obklopují, protože:

a) věnujeme selektivní pozornost jen těm podnětům, které pro nás představují nějaké příznivé asociace;

b) modelováním a nápodobou se v dětství učíme zaměřovat pozornost postupně vždy na jednu věc;

c) naše smyslová soustava nedokáže najednou zpracovat více než pět podnětů;

d) naše selektivní pozornost je přednostně zaměřena na události důležité pro naše přežití.

2. Zautomatizované činnosti vznikají opakovaným prováděním činností tak často, až se stanou hluboce zakořeněnými a umožní:

a) věnovat selektivní pozornost neosvojenému chování;

b) nerušeně se věnovat jiným aktivitám;

c) kontrolu na vyšší úrovni vědomí;

d) získat kontrolu nad vytěsněnými vzpomínkami.

3. Zatímco sedativa a opiáty snižují citlivost k vnímání tělesných podnětů a schopnost na tyto podněty reagovat, _____ jsou látky, jejichž hlavním účinkem je změna vnímání.

a) amfetaminy;

b) halucinogeny,

c) stimulancia;

d) centrálně tlumivé látky.

4. K mírným formám disociace patří:

a) dočasné vyloučení zátěžové situace z vědomí;

b) užití sedativ k navození spánku;

c) desenzibilizace úzkosti soustředěním pozornosti na zátěžovou situaci;

d) platí všechny výše uvedené odpovědi.

5. Změněný stav vědomí, ve kterém se obrazy uchovávané v paměti a fantazie dočasně mísí s událostmi vnější reality, je:

a) halucinace;

b) apnoe;

c) trip;

d) sen.

Otázky jsou vybrány z knihy Testy k Psychologii Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2011). Rámcově odpovídají struktuře otázek z psychologie, obsažených v testech ze základů společenských věd na VŠ či v přijímacích zkouškách na vysokoškolský obor psychologie. Nejsou však kopií žádných konkrétně použitých testů.


SPRÁVNÉ ODPOVĚDI – část III

1. Schopnost vybírat určité informace pro následné podrobné zpracovávání a opomíjet jiné informace v okolním prostředí se nazývá:

a) pozornost;

Smyslové soustavy a mozek musí mít prostředky, jimiž třídí vstupní informace a které umožní vybrat pouze ty, které jsou důležité pro splnění úkolu. Tyto informace systém zpracuje, ostatní ignoruje. Kdyby proces třídění neexistoval, nepodstatné informace by zcela překryly ty důležité a člověk by nikdy nic nedokončil. V současné době panuje názor, že tato zdánlivě jednoduchá schopnost obsahuje tři samostatné procesy, které jsou v mozku anatomicky odděleny. Jeden proces nás udržuje ve stavu pohotovosti. Například letový dispečer musí být neustále bdělý a ostražitý, aby věděl o všech letadlech, za které je odpovědný. Selhání tohoto systému by mohlo vést ke katastrofálnímu výpadku pozornosti. Druhý systém je odpovědný za soustředění příslušných zdrojů na informace, které souvisejí se zpracováním úkolu (například soustředění pozornosti na hlas, abychom porozuměli mluvenému slovu). Třetí systém, který se někdy označuje jako „výkonný“, rozhoduje o tom, zda budeme dané informaci i nadále věnovat pozornost, nebo zda se zaměříme na jinou informaci (například: „Ten člověk mluví o chloroplastech, ale ty mě vůbec nezajímají.“). Jde o to, že pozornost není jediný proces, ale spíše řada vzájemně provázaných procesů.

Více o pozornosti: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 186 - 192.

2. Vliv kontextu na vnímání je zvlášť důležitý, pokud je daným podnětem objekt, který je:

c) dvojznačný;

Vliv kontextu je nápadný zejména tehdy, je-li podnět nejednoznačný – tedy takový, který lze vnímat několika způsoby. Experimentální důkazy, které potvrzují úlohu kontextu při vnímání objektu, pocházejí ze sémantických studií. Před podnětem, který má být identifikován (například slovo „lékař“), je pozorovatel krátce vystaven působení přípravného podnětu, který s hlavním podnětem buď souvisí (například „ošetřovatelka“), nebo nesouvisí (například „židle“). Studie prokázaly, že podněty ve formě slov i obrázků jsou identifikovány rychleji a zapamatovány přesněji, pokud jim předchází související podnět.

Více o vnímání: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 209 - 214.

3. S jakým názorem na úlohu dědičnosti a učení ve vývoji vnímání se ztotožňuje současná psychologie?

c) Schopnost vnímat je ovlivňována jak genetikou, tak učením.

Důkazy nasvědčují tomu, že se rodíme se značnými schopnostmi vnímání. Přirozený vývoj některých z těchto schopností mnohdy vyžaduje roky normálního kontaktu s informacemi v prostředí. Vnímání je však nepochybně ovlivněno také učením – je to velmi nápadné v situacích, kdy je vnímání koordinováno s motorickým chováním. Při studiu vrozených schopností vědci zkoumají rozlišovací schopnosti kojenců. Využívají při tom metody habituace a zrakové preference. Percepční konstanty se začínají vyvíjet již v prvních měsících života.

Více o vývoji vnímání: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 184 - 239.

4. Primární korová zraková oblast a oblast ve spodní části mozkové kůry jsou důležité pro:

c) rozpoznávání;

Nejdůležitější oblastí mozku pro zpracování zrakových vjemů je primární zraková korová oblast, která se označuje jako V1. Je to první místo v mozkové kůře, s nímž jsou spojené neurony vysílající signály z oka. Prostřednictvím oblasti V1 jsou s očima spojeny i všechny ostatní oblasti mozkové kůry citlivé na zrakové podněty (dosud jich bylo identifikováno více než 30). Neurony v primární zrakové oblasti jsou vnímavé vůči mnoha aspektům zrakového obrazu, například jasu, barvě, nasměrování a pohybu. Jednou z nejdůležitějších vlastností těchto neuronů je ale to, že každý z nich je odpovědný za analýzu jen velmi malé části obrazu. Neurony vzájemně komunikují jen na velmi malé ploše. Výhodoutakového uspořádání je současná a podrobná analýza celého zrakového pole. Nevýhodou je neschopnost koordinovat informace, které nejsou blízko u sebe – tedy neschopnost „vidět kromě stromů i les“. Aby bylo možné kromě jednotlivostí vnímat i celek, vysílají korové neurony informace z oblasti V1 do mnoha dalších oblastí mozku, kde probíhá analýza zrakových informací.

Více o neurálních procesech vnímání: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 225 - 229.

5. Procesy postupující shora dolů podtrhují výrazný vliv kontextu na naše vnímání. Tyto procesy jsou řízeny:

b) rysy osoby nebo předmětu;

Ve vnímání existuje zásadní rozdíl mezi procesy probíhajícími zdola nahoru a shora dolů. Procesy postupující zdola nahoru jsou řízeny pouze vstupními informacemi – nezpracovanými údaji ze smyslových orgánů –, kdežto procesy probíhající shora dolů jsou řízeny znalostmi, zkušenostmi, pozorností a očekáváním dané osoby. Jako příklad lze uvést rozpoznávání tvaru objektu výhradně na základě popisu geonů, které zahrnuje pouze procesy probíhající zdola nahoru. Nejprve člověk rozpozná primitivní rysy vstupních informací, potom určí jejich geonovou konfiguraci a porovná popis s popisy objektů, které má uloženy v paměti. Jestliže však člověk rozpozná, že objekt je lampou, částečně také na základě informace, že objekt stojí na nočním stolku vedle postele, znamená to, že používá procesy probíhající shora dolů. Při tomto rozpoznávání totiž nepoužívá jen základní informace o tvaru objektu.

Více o rozpoznávání: Psychologie Atkinsonové a Hilgarda (Portál, 2012), s. 209 - 215.


Průměrné hodnocení (3 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0