Portál.cz > Aktuality > Stop násilí na ženách – Ema, příběh druhý

Stop násilí na ženách – Ema, příběh druhý

Datum: 25.11.2014

25. listopad je Mezinárodní den proti násilí na ženách. Portál vám od 24. do 28. 11. přináší miniseriál pěti příběhů, které doplňují rady odbornice. Přejeme si, aby se zmíněné rady staly motivací a pomocnou rukou pro všechny ženy, které se nacházejí v podobných situacích.

Poslušná ženuška

Vyhýbala jsem se konfliktům. Vyhýbala jsem se všem konfliktům s ním. Proto jsem neustále ustupovala. Pořád jsme o něčem diskutovali, pokaždé to zajiskřilo a já jsem to nakonec vzdala. Byla v tom z velké části moje katolická výchova: v představě manželství, v myšlence, že je třeba naslouchat druhému a na sebe zapomenout. I když to lze interpretovat různě. Ale poselství, které se předávalo z generace na generaci, spočívalo ve službě druhému, a tak jsem přežívala. V partnerském životě jsem se držela zásady „musíš sloužit svému muži“.

Dřív jsem chodila hodně do společnosti, měla jsem spoustu přátel. S ním to všechno skončilo. Brzy jsme trávili čas jen sami ve dvou. Dělali jsme spolu spoustu věcí. Ale postupně jsem přestala existovat. Byly to maličkosti, prkotiny, ale přestala jsem existovat. Dělala jsem jen to, co si přál on. Podřídila jsem se mu a na mně nezáleželo.

Říkal mi, že jsem duševně nemocná. Tolikrát mi opakoval: „Jsi duševně chorá, chudinko moje malá!“ Ale já jsem to neslyšela. Když se nám narodila dcera, všechno mi to došlo, jak to mezi námi dvěma vlastně je. Ta malá ouška mi otevřela uši. Až když všechny ty nadávky mohla slyšet ona, uslyšela jsem je sama. Předtím jsem neslyšela, když ke mně byl hrubý, nevnímala jsem všechny ty urážky. Nebyla jsem schopna si vybavit, kdy všechno to ponižování začalo. Nevzpomínám si. Jen si vzpomínám, jak jsem si v jednu chvíli uvědomila, že to pro mě není nic nového.

Ke konci našeho vztahu jsem se rozhodla trávit každý druhý víkend sama – nesnášela jsem atmosféru, která mezi námi panovala. Na víkend jsem odjížděla a jemu to vadilo. Jednou, když viděl, jak jsem se oblékla, řekl mi, že vypadám jako štětka. Měla jsem na sobě bílé kalhoty, které podle jeho slov prosvítaly. Vynadal mi, jak jsem oblečená. Nikdy mě neuhodil, ale kdybych s ním zůstala dalších deset let, nakonec by mě uhodil. Mám pocit, že by se to určitě zhoršilo, že by se to vyhrotilo.

Možná můj příběh vypadá trochu nevinně v porovnání s příběhy jiných žen. Jsem si toho vědoma, ale současně se velmi podobá ostatním příběhům, snad právě proto, že není tak děsivý.

SLOVO ODBORNICE LILIANE DALIGAND

Psychické násilí je nejhorší. Tvrdí to všechny jeho oběti – děti, dospělí, muži i ženy vždy zdůrazňují, že víc než fyzické rány bolí tvrdé slovo. Psychické násilí ponižuje nejvíc. Psychické násilí se může projevovat jako „aktivní“ násilí, jeho nástrojem jsou urážky – muž Emu nazývá „duševně nemocnou“. Jak každý ví, slovník násilníků bývá velmi bohatý a pestrý: „blázen“, „děvka“, „štětka“, „kurva“ atp. Tyto urážky mají ženu paralyzovat, zpečetit její potupu, zahanbit ji před ostatními i před ní samou. Největší škody však páchá „pasivní“ násilí – například když muž nejeví zájem, nemluví s ní nebo se „tváří kysele“. Právě tento odmítavý postoj je doprovázen naprostou izolací oběti, podobně jako když predátor izoluje svou kořist, než ji zabije. Tyto ženy postupně přicházejí o vazby na přátele, rodinu a zůstanou samy s parterem, pokud milostné pouto trvá, a nakonec úplně samy. Nejsou ničím.

Ema se z tohoto postavení celkem rychle vymanila díky dceři: je pozoruhodné, že až přítomnost třetí osoby umožní ženě, aby se z nadvlády muže vyprostila. „Ta malá ouška mi otevřela uši,“ říká a tím příběh končí. Přesto má Ema pravdu, když tvrdí, že kdyby neodešla, stala by se obětí fyzického nebo sexuálního násilí.

K přechodu od psychického k fyzickému, zejména sexuálnímu, násilí často dochází ve chvíli, kdy se žena rozhodne a pokusí se od partnera odejít. Pro patologický vývoj partnerských vztahů je to velmi typické.

Liliane Daligand , psychiatrička, profesorka soudního lékařství, působí jako soudní znalkyně a pracuje v asociacích poskytujících ochranu a ubytování ženám, které byly podřízeny násilí, a jejich dětem.

Více v knize L. Daligand Násilí v partnerských vztazích.

 

 

Přečtěte si:
Kamila - příběh první

Doporučujeme také další knihy:

D. Ševčík, N. Špatenková a kol.: Domácí násilí. Také jako e-kniha.

D. Schwartz: Týraná. Také jako e-kniha

Heinz-Peter Röhr: Zneužití

B. Gordon: Tančím tak rychle, jak dokážu. Také jako audiokniha na CD nebo v mp3. Také jako e-kniha.

Y. Poncet-Bonissol: Psychický nátlak v rodině


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0