Portál.cz > Aktuality > TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI S JITKOU SUCHOU

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI S JITKOU SUCHOU

Datum: 17.2.2012

Jitka Suchá je autorkou populárních knih o trénování paměti a instruktorkou tréninkových kurzů. V Portálu právě vychází její nová kniha Skupinové hry pro cvičení paměti v každém věku. Přečtěte si rozhovor, v němž vysvětluje, jak je to s naší pamětí a co s ní dokáže udělat pravidelné cvičení.

TRÉNOVÁNÍ PAMĚTI S JITKOU SUCHOU

ROZHOVOR s Mgr. JITKOU SUCHOU
autorkou knihy Skupinové hry pro cvičení paměti v každém věku

Paní magistro, jste autorkou už několika knih o tréninku paměti (připomeňme Trénujte si paměť nebo Cvičení paměti pro každý věk). V čem se Vaše nová kniha liší od předchozích?

Všechny předchozí knížky byly určeny jak pro trenéry paměti a podobné profese, které se věnují programům kognitivního tréninku, tak i pro veřejnost, kohokoliv, kdo si chce procvičit mozek. Tato nová kniha je určena spíše pro profesionály, protože obsahuje popis různých her, kterými je možno cvičit paměť se skupinou lidí. Zase je ale výhoda, že na rozdíl od předchozích knih, tato obsahuje také hry použitelné i u dětí nebo jen u dětí. Inspiraci v ní tedy mohou najít také učitelé, vychovatelé nebo vedoucí různých dětských kolektivů.

Jak byste doporučila s knihou pracovat?

V knize jsou jednotlivé hry označené stupni obtížnosti 1-3, takže to je první věc, podle které by se měli čtenáři orientovat. Samozřejmě ale každý, kdo se věnuje vedení podobných aktivit, zná účastníky svých lekcí a posoudí nejlépe, zda je dané cvičení vhodné. Dále je určitě dobré střídat různé hry z různých kapitol, které jsou vždy zaměřené na jednu kognitivní funkci, jež je převážně zatěžována, aby se mozek trénoval komplexně. U většiny her jsou uvedeny i některé konkrétní příklady k okamžitému použití, další varianty pro opakované hraní se stejnou skupinou lidí si šikovný trenér lehko vymyslí.

Máte bohatou praxi v oblasti tréninku mozku – jste certifikovanou lektorkou kurzů, spolupracujete např. s Českou alzheimerovskou společností nebo Akademií J. A. Komenského, Vaše knihy se výborně prodávají. Čím si vysvětlujete zájem, který v dnešní době lidé tréninku paměti věnují?

Je pravda, že momentálně trénování paměti zažívá veliký boom. A zájem o něj se netýká jen seniorů, ale jde napříč věkovým spektrem. Velkou práci, co se týče osvěty, dělá předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Ing. Steinová. Myslím, že i proto, že se o problémech s pamětí v médiích hodně mluví, se i mladší lidé nestydí přiznat, že jejich mozek nefunguje tak, jak by asi měl, a snaží se o nějaké řešení.

Dá se paměť opravdu „vytrénovat“? Je rozdíl, jak na trénink paměti reagují lidé mladí, ve středním věku a starší lidé?

Ano, dá. U většiny lidí, i starších, lze cvičením paměť zlepšit. Samozřejmě jiná situace je u lidí s onemocněním mozku, např. Alzheimerovou chorobou, tam je mozek postupně více a více poškozován chorobným procesem a úkolem trenéra paměti je spíše udržovat a podporovat to, co je ještě zachováno. Pravidelná duševní aktivita je ale významným faktorem v prevenci Alzheimerovy choroby a podobných onemocnění. Jinak rozdíly mezi mladšími a staršími účastníky kursů nejsou nijak výrazné. Snad jen v tom, že děti jsou zpravidla o maličko kreativnější než starší lidé, mají větší fantazii a starší lidé zase více využívají svých zkušeností a dlouhodobé paměti.

Co všechno má vliv na správnou funkci mozku?

Naši mozkovou činnost ovlivňuje mnoho faktorů, např. stres, špatná koncentrace pozornosti, zhoršení smyslové výkonnosti třeba ve vyšším věku, únava, přítomnost bolesti, biorytmy, také vztah k dané informaci, kterou si máme zapamatovat. Každý z nás si samozřejmě mnohem lépe pamatuje to, k čemu má blízko, co ho baví, zajímá. Ale nejhorší pro paměť je nečinnost, nedostatek vhodné stimulace.

Proč nás vlastně paměť někdy zrazuje? Nemyslím z důvodu nemoci nebo zranění, ale všichni asi občas zažíváme stavy, kdy si na něco nemůžeme vzpomenout, nebo období, kdy víc zapomínáme…

V drtivé většině máme potíže s pamětí ve chvíli, kdy dané informaci nevěnujeme dostatečnou pozornost. Třeba jsme ve stresu a myslíme přitom na něco jiného, co nás momentálně zatěžuje, anebo děláme více věcí najednou, přitom se snadno na něco důležitého zapomene. Zejména muži mohou mít s touto tzv. rozdělenou pozorností potíže. Také se někdy, když zrovna procházíme nějakým méně šťastným životním obdobím, může vlivem akutní deprese zpomalovat psychomotorické tempo. Zkrátka dnešní doba na nás klade velké nároky a měli bychom se naučit více relaxovat. Pro správně fungování mozku je totiž nutný i dostatečný spánek a velkým přínosem je i pohyb.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů a nápadů na další užitečné knihy.

Praha, únor 2012


Průměrné hodnocení (2 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0