Portál.cz > Aktuality > Trilogie JOHNA BOWLBYHO je kompletní

Trilogie JOHNA BOWLBYHO je kompletní

Autor: Petr Ráček | Datum: 26.2.2014

26. února uplyne 107 let od narození Johna Bowbyho, autora teorie vazby. Jeho slavná trilogie Vazba – Odloučení – Ztráta je už i v češtině kompletní. Dnes patří ke klasickým dílům světové psychiatrie a psychoterapie.

 Vazba aneb Teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem, první díl trilogie, pojednává o procesu citového přilnutí a dokazuje, že tendence dítěte ke vztahové vazbě je instinktivní odpovědí na potřebu ochrany. Dítě vyhledává tělesnou blízkost matky nebo blízké pečující osoby, projevuje svoji potřebu emočně - pláčem, křikem, úsměvem. Jako odpověď se mu dostává hlazení, kolébání, krmení, mluvení apod., čímž mu matka poskytuje péči a bezpečí, a odstraňuje tak jeho úzkost z ohrožení. Tak vzniká tzv. bezpečná vazba. Bowlby zastává názor, že dítě, které tuto vazbu nemá, bude projevovat známky deprivace.

Druhý svazek, Odloučení s podtitulem Kritické období raného vztahu mezi matkou a dítětem, se pak zabývá především problémem separační úzkosti – obavami z bezprostředního či předjímaného odloučení, z obav vycházejících z hrozeb rodičů odloučením. Bowlby zkoumá situace, ve kterých pociťujeme úzkost, a porovnává je s výsledky podobných výzkumů u zvířat. Vyvozuje, že úzkost se pojí se zcela konkrétními základními situacemi – náhlým pohybem, temnotou, odloučením – které, přestože mohou být neškodné, zvyšují riziko nebezpečí.

 

Ztráta, třetí díl trilogie s podtitulem Smutek a deprese, se týká problémů žalu a zármutku a obranných procesů, jež se mohou objevit jako důsledek úzkosti a ztráty. Bowlby zde zkoumá, jak malé děti reagují na aktuální nebo stálou ztrátu mateřské osoby a jak vyjadřují úzkost, smutek a truchlení, které ztrátu doprovázejí. Popisovaný výzkum je založen na letech pozorování a studia a je v mnoha směrech průkopnický. Je to nejdůkladnější studie, která kdy byla na toto téma provedena. Od dětských pacientů pak Bowlby postupuje k dospělým a ukazuje, jak ti se vyrovnávají se ztrátou partnera, dítěte apod. Poskytuje tak nejen nový model vývoje osobnosti, ale vzácný vhled do dynamiky smutku a truchlení, problémů deprese a procesu uzdravení.

 

Teorie vazby Johna Bowlbyho je považována za jednu z nejvlivnějších teorií 20. století vůbec. Už v roce 1951 na základě klinické práce s duševně narušenými dětmi a výzkumu jejich rodinného zázemí formuloval Bowlby základní myšlenku: „Pro duševní zdraví kojence a malého dítěte považujeme za nezbytné, aby dítě prožívalo vřelý, blízký a nepřerušovaný vztah s matkou (nebo s její trvalou náhradou), v němž oba nacházejí uspokojení a radost.“ Na podporu tohoto tvrzení předložil důkazy, podle nichž je možné mnohé formy neuróz a poruch osobnosti připisovat buď absenci mateřské péče, anebo přerušení vztahu dítěte a mateřské postavy. „Ztráta mateřské postavy… dokáže vyvolat reakce a procesy, které stojí ve středu zájmu psychopatologie.“ A to nejen v dětství, důsledky odloučení si jedinec nese až do dospělosti. Byly vysledovány „ na jedné straně tendence klást velmi silné nároky na druhé lidi a sklon k úzkosti a hněvu, nejsou-li tyto nároky splněny, což je běžná situace u lidí označovaných jako neurotici; a na druhé straně zablokování schopnosti navazovat hluboké mezilidské vztahy, jak je tomu u citově chladných a psychopatických osobností.“ I když ve své době byly Bowlbyho teze považovány za kontroverzní, jeho závěry jsou v současnosti přijímány a v jejich rozvoji pokračují Bowlbyho následovníci.

John Bowlby (1907–1990) získal vzdělání na University of Cambridge a University College Hospital v Londýně. Po ukončení studia lékařství se specializoval na dětskou psychiatrii a psychoanalýzu. V roce 1946 nastoupil na Tavistock Clinic, kde jeho výzkum a vlivné publikace podnítily dalekosáhlé změny v přístupuk dětem a přispěly k radikálnímu novému pohledu na sociální a emoční vývoj člověka. Bowlby vycházel z psychoanalýzy, dítě vnímal jako bytost se silnými pudy. Pudové jednání viděl jako přirozené pro zvýšení šance dítěte na přežití. Základním pudem je pak přimknutí k matce.

Po Johnu Bowlbym byla dokonce pojmenována hora v pohoří Borkoldoj v Kirgizstánu (4846 m). Harvardský horolezecký klub, první zahraniční expedice v této oblasti, tak učinil na výraz úcty k slavnému kolegovi v roce 2005.

Více o knize Ztráta včetně ukázek. Více o knize Odloučení včetně ukázek. Více o knize Vazba včetně ukázek.

John Bowlby objasňující základ teorie vazby - video.

Přečtěte si také, jak bezpečnou vazbu budovat v praxi:
Karl Heinz Brisch: Bezpečná výchova
Karl Heinz Brisch: Poruchy vztahové vazby
Kate Cairns: Bezpečná vazba mezi náhradními rodiči a dítětem


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0