Portál.cz > Aktuality > ZUZANA ROITHOVÁ V CHYSTANÉM KNIŽNÍM ROZHOVORU

ZUZANA ROITHOVÁ V CHYSTANÉM KNIŽNÍM ROZHOVORU

Datum: 23.7.2012

Zuzana Roithová zahájila 19. 7. svoji kampaň na úřad prezidentky republiky. A v Portálu jsou v plném proudu přípravy knižního rozhovoru se Zuzanou Roithovou Vidět srdcem. Role interviewera se ujal šéfredaktor Portálu Zdeněk Jančařík. Přinášíme malou ukázku.

Knižní rozhovor se Zuzanou Roithovou, kandidátkou na prezidentku ČR, s názvem Vidět srdcem mapuje životní cesty a události známé poslankyně Evropského parlamentu, významné představitelky KDU-ČSL a jedné z jejích nejvýraznějších postav. MUDr. Zuzana Roithová se aktivně účastnila stávkového hnutí ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde byla v letech 1990–1998 ředitelkou. V roce 1999 vstoupila do politiky za KDU-ČSL a v roce 2001 se stala místopředsedkyní strany. Od roku 2004 působí v Evropském parlamentu, kde je aktivní především na poli občanských a lidských práv. V roce 2012 byla nominována za KDU-ČLS jako kandidátka do přímé volby českého prezidenta.

Rozhovor se Zuzanou Roithovou vedl Zdeněk Jančařík, šéfredaktor Portálu.

Ukázka z knižního rozhovoru se Zuzanou Roithovou Vidět srdcem:

Štědrý den bývá v lidských vztazích někdy dnem klíčovým…
Byl to klíčový den, pokud jde o mou víru. Nebylo to přesně na Štědrý den, ale bylo to kolem Vánoc. Hrozně jsme se s mámou pohádaly, ale máma neměla pocit provinění, který dospělí vůči dětem většinou nemívají, a já jsem ji s ohledem na svou sestru začala poučovat a dostala jsem pár facek. To mě neskutečně urazilo, snad i proto, že mě babička nikdy nebila a vždycky všecko bylo v pohodě. Řekla mi, co se nemá, a já se bála Pána Boha, že to vidí a že by se zlobil, a byla jsem zvyklá řídit se jeho příkazy. Ty máma neměla. To nebylo dáno tím, že by byla špatně vychována, ale válečnými poměry, kdy se s babičkou potulovaly od hotelu k hotelu a neznaly domov.

Ona vlastně také zachraňovala svou mámu…
A vlastně se o ni starala… Máma mě vyhodila z bytu a řekla, ať táhnu. Já jsem opravdu odešla. Bylo to pozdě večer, přijela jsem tramvají domů k babičce a dům byl zamčen… Byla strašná zima a já jsem marně čekala, jestli někdo nevejde do domu, a nikdo nešel. Ještě jsem tam asi hodinu dvě seděla před kostelem svatého Havla, kam jsem chodívala s babičkou. Moc jsem se modlila, i když jsem znala jen Andělíčku, můj strážníčku. Říkala jsem si: Jestli ten Pán Bůh je, přijde, a odemkne ta vrata. A on nepřišel. Nikdo neodemkl. A byla strašná zima… Během těch pár hodin jsem si řekla, že jsem nechtěné dítě – tím jsem vlastně občas trpěla i ve škole, když mi říkali „parchant“… měla jsem pocit, že na světě nemám co dělat, a rozhodla jsem se, že skočím do řeky. Seděla jsem na zábradlí na mostě a připravovala jsem se na skok do vody. Člověk má v takové chvíli i jako dítě pocit, že se má s životem vyrovnat… Začala jsem v nitru vést dialog, který byl veden otázkami, které možná málokterý věřící prožije… Měla jsem v té chvíli pocit prozření, oslovení Bohem, ačkoli jsem nečetla žádnou duchovní literaturu. Teprve později, když jsem četla Anselma Grüna a další spirituální knihy, jsem si uvědomila, že to, co se mi přihodilo, bylo setkání s Bohem. Napadlo mě, že jsem talentovaný člověk, že umím zpívat, malovat, sportovat, že se dobře učím ve škole. Toho všeho mi bylo líto, nechtěla jsem to pohřbít ve Vltavě. Věděla jsem, že to nemám udělat… Sebrala jsem se tedy a šla jsem znovu za babičkou. Vrata od domu už byla otevřena, otevřel je v tu hodinu domovník, ale mně to přišlo symbolické, že jsem se vrátila do otevřených dveří.

Kniha vyjde v nakladatelství Portál v říjnu 2012. Více o knize Zuzana Roithová – Vidět srdcem: http://obchod.portal.cz/produkt/roithova-zuzana-videt-srdcem/


Průměrné hodnocení (3 hlasů): 3.67, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0