5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Dejte mi pokoj! Vlastní a hezký

Dejte mi pokoj! Vlastní a hezký

Autor: Kateřina Rodná | Datum: 22.8.2012 | Vydání: 9/2012

Je to nesnadný úkol, zařídit dětský pokoj tak, aby vyhovoval školákovi, ale často i jeho mladšímu sourozenci. Jak má vypadat správný dětský pokojíček?

Dejte mi pokoj! Vlastní a hezký

Začíná další školní rok a možná i vy právě řešíte zařizování pokojíčku tak, aby si dítě mělo nejen kde hrát a kde spát, ale mělo i místo na učebnice a pracovní stůl, kde se mu bude dobře učit.

Katalogy velkých firem nám často podsouvají představu stylově vybroušeného a dokonalého pokoje. Palác pro Barbie celý v odstínech lízátkové růžové nebo hrad pro malého rytíře, všechno vypadá do nejmenšího detailu dokonale. Při vší úctě k takovým skvostům na klíč, přece jen obvykle zařizujeme dětský pokoj trochu přízemněji a s nižším rozpočtem.

Na co bychom tedy měli myslet, než se pustíme do zařizování? Ze všeho nejdřív si odpovězme na jednoduchou otázku – pro koho vlastně pokoj zařizujeme? Je samozřejmě velký rozdíl, jestli vybavujeme pokojíček pro nejmenší, v (obvykle bláhové) naději, že už brzy přestane „okupovat“ naši ložnici a přesně podle příručky, kterou jsme si nastudovali, se přesune do vlastního, nebo pro předškoláka či studenta.

U malých dětí stačí respektovat jejich potřebu hrát si na podlaze (takže teplou krytinu – třeba kobereček – na podlahu a hodně volného místa) a počítat se sklony k otloukání se o cokoliv, co je v cestě. Zajistit ostré hrany na nábytku (je-li dítě opravdu malé, vyplatí se oblepit rohy stolků i zespoda), našroubovat zarážky k šuplíkům, má-li dítě tendenci šplhat po vysunutých šuplatech, případně připevnit skříňku ke zdi, aby ji na sebe nepřevrátilo. Záclony až na zem jsou možná krásné, ale přímo vyzývají k tomu, aby se za ně dítě schovávalo, zamotávalo se do nich nebo se na nich pokoušelo zhoupnout (pro rodiče klidných dětí: ano, jsou i takové děti). Garnýž to nemusí vydržet. Pokud pořizujeme menšímu předškolákovi vlastní knihovničku, zvažme, zda by nebylo moudré ji připevnit ke stěně, pro případ, že by touha po vzdělání převážila nad pudem sebezáchovy. Do pokoje malých dětí rozhodně nepatří nic proskleného, což platí i o skle v obrazových rámech. Určitě existují i disciplinované děti, ale v mnoha rodinách stojí jistou námahu uhájit před dětmi alespoň lustr a okenní výplň, tak proč si to ještě komplikovat.

Dítě školou povinné

Zatímco my dospělí celkem snadno oddělujeme prostor určený k práci od prostoru k odpočinku, mají to děti složitější. Pokud nežijí zrovna na zámku, bude jim muset stačit jeden prostor pro všechno: na hraní, na spaní, na odpočinek i na učení. I tady vyjdeme z jednoduchého pravidla: psací stůl ke světlu, ale tak, aby slunce dítě neoslňovalo. Deska stolu radši neutrální barvy, aby se dítě zbytečně nerozptylovalo, a určitě ne skleněná. Plakáty na zdi? Proč ne, jestli dítě neruší. Ke stolu ještě dobrou nastavitelnou židli a šuplíky, nejlépe na kolečkách, pro snadný úklid. A nezapomenout na dobrou pracovní lampu a knihovničku nebo poličku na učení a máme vystaráno. Pokud je stůl přímo u topení, stojí za to se v topné sezóně občas přesvědčit, že se dítě při učení nepeče, protože to by nejspíš k soustředění moc nepomohlo.

Pokoj pro víc než jedno dítě

Má-li pokojíček sloužit více dětem a ještě různého pohlaví nebo s velkým věkovým rozdílem, čeká nás obtížný úkol, který prověří naši předvídavost i vynalézavost. Začněme u spaní. Klasickým řešením je palanda. Někdo na ni nedá dopustit, ale pro malé děti se nehodí. Už proto, že mohou v polospánku sklouznout ze žebříku, nehledě na to, jak obtížně se ošetřuje nemocné dítě na horní posteli. Mnohem výhodnější jsou nejrůznější postele do L, které se částečně překrývají, a místo žebříku třeba schůdky ze skříněk.

Každé dítě potřebuje své teritorium. Ve větším prostoru si pomůžeme třeba regálem, který navíc poslouží i jako úložný prostor. V malém pokojíčku nezbývá než čarovat a pomoci si třeba paravánem, závěsem na lanku, který se dá zatáhnout, nebo odlišnou barvou zdí a osobitými doplňky. Prima jsou třeba krabice dvou barev. Červená pro jednoho, modrá pro druhého – a jejich obsah má jasného majitele.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Děti a my č. 9/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola