5000
Kompletní ročník časopisu 2016 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Nová Psychologie dnes

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > On-line archiv článků > Seznam vydání

Seznam vydání

Děti a my

2/2005

Je integrace u hyperkinetického dítěte vždy nejlepším řešením?

PhDr. Zdeňka Michalová, Ph.D.Marta Jedličková, 22.3.2005

Integrace má přínos nejen pro děti s postižením, ale i pro žáky tzv. zdravé. Učí je v rámci sociálního učení ohleduplnosti, spolupráci, taktu, schopnosti nepovažovat člověka s postižením za jiného než jsem já. Jsou však tatoslova vždy pravdivá i v případě dětí s těžší formou hyperaktivity, specifické poruchy chování (SPCH, čili LMD, ADHD, ADD atd.)?"Vždy po prázdninách se chová hůře a chvíli trvá, než začne pracovat podle mých představ. Pokud se jí něco delší dobu nedaří, dostává se do afektu, hádá se, vykřikuje, dokáže se však během dne za své chováníomluvit,"říká učitelka na adresu hyperaktivního děvčátka...

Celý článek

Dětská hřiště v ohrožení?

Gabriela BártíkováSvatava Rudolfová, 22.3.2005

V poslední době se živě diskutuje o dětských hřištích. Tradiční česká hřiště totiž v mnoha ohledech nevyhovují platným bezpečnostním a hygienickým normám.Podle nedávné studie motolské nemocnice vyšlo najevo, že nebezpečných je přes 80 procent hřišť. Nejvíce nebezpečné jsou některé prolézačky a po nich houpačky, nejčastější jsou úrazy hlavy nebo zlomeniny.Konkrétních forem a ztvárnění existuje samozřejmě nepřeberné množství. Platí však obecně uznávaná pravidla:*Dopadová plocha pod konstrukcemi vyššími než 60 cm by měla být z měkkého materiálu (např. omyvatelná pryž, drcená stromová kůra, 30 cm vrstva písku), tedy nikoli často používaný beton jako u některých starších hřišť.*Hrany prolézaček a dalších herních prvků by měly být zaoblené s převážně tupými úhly, pokud možno ne z kovu. Nikde by samozřejmě neměly trčet hřebíky, dráty či jiné ostré předměty. Šrouby by měly být zakryté plastovýminebo pryžovými kryty.*Atrakce pro děti by neměly obsahovat žádné obstrukce tam, kde je dítě nečeká (například přečuhující trámy ve výši hlavy, nebo naopak u podlahy). Týká se také ukotvení herních prvků bez betonových patek (aby o ně dítěnemohlo zakopnout).*Herní prvky nesmějí být porušené (povrchy musí být bez rzi, prasklin, se všemi příčkami, zábradlíčky a sedátky).*Žebříkové příčky se nemají protáčet a mají být vodorovné (s tolerovatelnou odchylkou do 3°) a v pravidelných rozestupech, kterými dítě nesmí propadnout. Stejně tak kolotoče by měly mít pevné dno, aby dítě nepropadlo na zem.*Důležitá je také vzdálenost mezi herními prvky, aby dítě při pádu z jednoho nenarazilo či nespadlo na druhý, totéž platí pro vzdálenost obrubníků od herních prvků.*Písek na pískovištích by měl být pravidelně kontrolovaný a obměňovaný (nejčastějším nešvarem jsou zvířecí výměšky, cigaretové nedopalky, nemluvě o použitých stříkačkách). Zde pomáhá jednoduchá mechanická zábrana, jakonapříklad oplocení dětského hřiště, které zabrání vstupu psů, nejlépe na noc zamykatelné a pokud se podaří, tak se vyplatí v noci pískoviště zakrýt hustou síťovinou, která je ochrání proti kočkám a ptákům.Provozovatelem v drtivé většině případů bývá obec. Ta také nese odpovědnost v případě úrazu. Náklady na rekonstrukci starých hřišť jsou nemalé, o investicích do nových ploch nemluvě. I dětská hřiště se dají rekonstruovat naetapy. V první etapě se odstraní staré herní prvky a špatný povrch a dají se například prvky pro nejmenší děti a pak následuje rozvoj. Záleží na přístupu obce, ale také na lidech, kteří svým zastupitelům dávají najevo, že jimna dětských hřištích záleží.Města i obce mohou zažádat o dvoumiliónovou dotaci na výstavbu dětského či sportovního hřiště u Nadace Duhová energie (kontakt: www.duhovaenergie.cz).

Celý článek

MC Klubíčko na Černém Mostě

Marie NovákováMarie Nováková, 22.3.2005

Už deset let se odvíjí červená nit mateřského centra Klubíčko na Černém Mostě na okraji Prahy."Určitě sem budeš dojíždět,"mínily maminky z Mateřského centra YMCA Praha, prvního mateřského centra v Praze, kde jsem pracovala od jeho zrodu, když jsem se stěhovala na kraj Prahy."Nebudu,"tvrdila jsem,"založím nové mateřské centrum na Černém Mostě."Od té doby už uplynulo více než 10 let. Stála jsem tehdy na novém sídlišti v místě nejhustší zástavby a maminky na pískovišti se se mnou nebavily."Bydlíme tu, ale budeme se stěhovat.""Jsme tu jen na párdní, hledáme jiné bydliště,"tvrdily svorně."Až tady bude mateřské centrum, nebude se chtít už většina z maminek odstěhovat, budeme se tu cítit doma,"slibovala jsem si.Dnes se rozhlížím kolem sebe. Sedím v prostoru bývalé mateřské školky a někomu by se to tu mohlo zdát příliš prosté. Stolky a židličky pro děti jim slouží daleko déle, než deset let, kuchyňka také pamatuje mnohé, ale mámevymalováno, nově natřené parapety, nové židle pro maminky, ale hlavně je tu útulno. Na nástěnkách visí práce dětí, v herně je malá klouzačka, molitanové kostky barevné stavebnice, lavička, která se proměňuje v klouzačku, malášvédská bedna a jiné. Většina hraček se ukrývá v komoře, i kytara na zpíváníčko a hudební nástroje, bubínky, ozvučná dřívka pro naše nejmenší, žíněnky na cvičení pro maminky atd.Mateřské centrum je řízeno iniciativou zdola, tedy nápady maminek, účastnic. Dobrovolnice na služby jsou převážně z jejich okruhu. Jen odborný program konají specialisté.

Celý článek

Velikonoční vajíčka a přáníčka

Leona Marcinkoautorka, 22.3.2005

Pro starší děti jsem připravila několik velikonočních námětů. Podle návodu si můžete ozdobit nejen výdumky, ale i vařená vajíčka pro koledníky. Každého z nich, nebo jen toho nejmilejšího, tak můžete obdarovat originálním výrobkem.Výroba velikonočního přáníčka - hračky s papíru - je složitější. Ale to starší děti jistě neodradí.

Celý článek

Mycí žínka z lufy vyroste na vaší zahradě

ing. Jarmila Teplíková, 22.3.2005

V posledních letech zaznamenáváme návrat ke všemu přírodnímu. Nejedná se jen o vlákna na oděvy, biopotraviny, ale třeba také o rostlinné žínky, které se objevují v drogeriích pod názvem lufa.

Celý článek

Zelené bylinky za oknem

-jt-, 22.3.2005

Projděte s dětmi své zásoby cibule, česneku a hledejte malé, s mírně vyrašenými špičkami. V obchodech se zeleninou kupte co nejdrobnější bulvičky celerů a velmi tlusté, ale krátké kořeny petržele. Pokud budou mít jemně narašenélisty, tím lépe.Stačí obstarat si plastikový truhlík se substrátem (raději dva menší a s miskami).Do truhlíku nasypeme menší vrstvu substrátu, vložíme celery a petržele tak, aby vyčnívaly jednou půlkou nad povrch a dosypeme substrátem. Upěchujeme a dokonale zaléváme. (Celer je bahenní rostlina!) Brzy vyraší lístečky,které podle potřeby sklízíme nůžkami.Stejně postupujeme s cibulí, pažitkou v malých trsech a stroužky narašeného česneku. Truhlíky umístíme na světlý parapet, nejlépe v kuchyni a nezapomeneme jemně zalévat. Sklízíme podle chuti, případně výsadbu ještě do jara obnovíme.Petrželka. Naťová petrželka, kadeřavá nebo kudrnka, je jedním z nejzdravějších a nejčastěji používaných koření. Za syrova ji lze přidat do téměř všech druhů slaných pokrmů.Pažitka. Spolu s petrželkou se udržela u nás jako oblíbená"polévková zeleň". Čerstvá nať se přidává do salátů, polévek i mnoha dalších pokrmů. Spolehlivě se ujme trs, který se dá později množit dělením.Česnek. Obsahuje silice s antibakteriálními účinky a látky, snižující vysoký krevní tlak a cholesterol.Celer bulvový.Vyniká pikantní vůní, kterou předává pokrmům. Vydatný zdroj vitaminů.Cibule. Nesmí být uložena v půdě příliš hluboko. Obsahuje siličnaté aromatické látky a vitaminy zdraví prospívající. Nať se seřezává jako pažitka a používá čerstvá na chléb nebo do různých pomazánek.

Celý článek

Hlavolamy, hry a karetní triky Raymond Blum

Marie Těthalová, 22.3.2005

Jak zabavit nudící se děti, kterým se už okoukaly společenské hry, stavebnice a někdy i videokazety a počítač? Před podobným problémem často stojí nejedni rodiče školních dětí. Jednou možností řešení je nakupovat stále nové anové hry a hračky, tu druhou možnost najdeme třeba v knize Raymonda Bluma"Hlavolamy, hry a karetní triky"(Portál, Praha 2004).Kniha"Hlavolamy, hry a karetní triky"není jen tak obyčejná knížka na čtení. Autor v ní nabízí spoustu zajímavých her, které mohou děti zabavit na dlouhou dobu. Díky některým nápadům pak třeba získají i zájem amožná také obdiv svých vrstevníků. Mohou si třeba vyzkoušet některé kouzelnické triky s kartami, naučit se nové hry, pro které potřebují jen ochotného spoluhráče a kus papíru. Pokud zrovna nenajdou vhodného partnera pro hru,mohou si procvičit logické uvažování a pozornost na hlavolamech, které rozhodně nejsou banální.Mnohé z hlavolamů dokáží naprosto rozčílit nás dospělé, kteří se složitě snažíme najít správné řešení. Dětem přitom často stačí jeden pohled a hlavolam je pokořen.Spoustu zábavy si můžeme užít s obrazci, které máme nakreslit jedním tahem. Některé z nich vypadají naprosto nevyluštitelně, v knize ale najdeme důležité doporučení pro řešení úloh, a tak věřím, že si každý nakonec sobrazci poradí.Velmi zajímavá je kapitola věnovaná kalkulačce. Všichni si asi vzpomeneme na to, jak jsme objevili, že se na kalkulačce dají psát i slova (moje oblíbené bylo OSLE, ani nevím proč). Autor vymyslel řadu matematických úloh,které nevedou jen k numerickému výsledku, ale na displeji se zobrazí nějaké slovo (pokud tedy kalkulačku obrátíte vzhůru nohama). Díky pečlivé redakční úpravě si tyto hříčky s kalkulačkou užijí i naše děti, všechny kalkulačkovéhádanky byly totiž upraveny, aby dávaly smysl v českém jazyce.Poslední hlavolamy a úkoly věnoval autor škádlení mozku, podpoře aktivního myšlení a řešení problémů. Tzv. mentální trénink přispívá k zachování funkcí našeho mozku, dopřejme jej tedy svým dětem a klidně i sami sobě. Kdyžse dětem zdaří najít správné řešení, mohou hádanky využít k"nachytání"svých kamarádů.Kniha"Hlavolamy, hry a karetní triky"potěší všechny hravé děti, které neztratily schopnost zabavit se pomocí zábavných hříček (moje jedenáctiletá dcera po ní doslova skočila a trvalo několik dní, než mi ji"milostivě"zapůjčila). Přimlouvala bych se ale za rodičovskou shovívavost, která je třeba zejména tehdy, když nám děti předvádějí své kouzelnické umění s kartami (jejich ruce totiž zpočátku opravdu nebývají rychlejšínež naše oči), a také za ochotu si s nimi zahrát nějakou hru, která je zaujme. Bude nás to sice stát trochu času, ale děti nakonec pobavíme a zaměstnáme mnohem lépe, než když jim podáme ovladač televize.

Celý článek

Naděje z Okamžiku

-red-, 22.3.2005

Okamžik - Sdružení pro podporu nejen nevidomých vydalo za podpory grantu Ministerstva kultury ČR půvabnou knížku povídek ze života zdravotně postižených Ivana Jergla"Naděje chodí po špičkách"."Proč tuhle knížku číst?"ptá se v úvodním slově Jáchym Topol. A vzápětí odpovídá:"Jergl nepátrá po příčinách, nepadá do mystiky, nehraje si na misionáře, je spisovatel a dostal dar tento svět popsat, někdyz pozice tvrdého, osudem řádně ztřískaného, ale nepřemoženého chlapíka, který se naučil bojovat a teď to učí ty slabší.Mnozí z čtenářů zde budou jakýmisi voyaery, nahlížejícími za Jerglovými zády do světa nemocných. Myslím, že budou číst povídku za povídkou a budou mít pocit, že jsou v tomhle mnohdy tajemném a příšerném světě jako doma.Tohle dělá dobrá literatura."

Celý článek

Péče o dítě do 3 let Petr Karger

Josef Beránek, 22.3.2005

Praktická, stručně a výstižně napsaná příručka věnovaná zdraví novorozenců, kojenců a batolat. Tak by se dal charakterizovat nepříliš rozsáhlý rádce, který vychází v nové edici"Žijeme s dětmi"z nakladatelství Mladáfronta. Jeho autorem je zkušený pediatr, který shrnuje svoje zkušenosti, aby je předal především nastávajícím maminkám a tatínkům. Styl textu i vybraná témata jsou skutečně pro rodičovské nováčky k nezaplacení počínajepostřehy, jak si vybrat dobrého pediatra, přes úzkostlivé sledování dechu novorozeněte v prvních týdnech po porodu až po očkování a první nemoci. Ve srovnání s obdobnými tituly např."Přehled vývoje dítěte"od K. E.Allena (Portál, 2003) nebo"Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let"od A. Bacuse (Portál, 2004), tedy jde o pohled očima zdravotníka.Příručka začíná obecnými zásadami péče o dítě (výběr postýlky, autosedačky, kočárku, vycházky, koupání, kojení), pokračuje péčí o novorozence, stručným popisem obsahu prvních návštěv v poradně, rozborem výživy novorozence,popisem pohybového a citového vývoje. Další klíčové části se věnují nejčastějším onemocněním a očkování. Závěr patří připomenutí pitného režimu, prevenci obezity a úrazů a nejčastějším dotazům rodičů.Petr Karger patří k lékařům, kteří umějí komunikovat s rodiči a nebojí se opírat se o vlastní zkušenosti, i když nejsou zrovna v módě. V úvodu přímo říká:"Na mnohých místech budu opouštět uznávané teorie, za což sepředem omlouvám."Ovšem jeho postřehy, pokud jde o dětskou nespavost, využití zavinovačky či autosedačky, přínos kojení či zabránění dehydrataci ředěnou kolou, by nepochybně potvrdili všichni zkušení pediatři. Hodnýocenění je i střízlivý výklad dětských nemocí a věcné srozumitelné rady pro maminky, které například poprvé drží v rukou v křeči se svíjející mrně a horečně zvažují, zda se vzteká, nebo reaguje na nějaké vážné onemocnění.Jen drobné nedostatky naznačují, jak rychle se pediatrie rozvíjí. Mám na mysli výklad výroby podomácku vyrobené odsávačky, kterou dnes za pár korun koupíme v každé lékárně. Nenašel jsem také ani zmínku o hexavakcíně, ikdyž jinak je problematika očkování i případného rizika spojeného s módním odmítnutím povinné vakcinace probráno výborně. V době, kdy většina pediatrů rodičům dává svoje mobilní telefonní číslo, působí kapitola o zneužívánípohotovosti poněkud zastarale. To jsou ale opravdu jen drobnosti.Celkově by si Kargerův svižně napsaný text zasloužil přehlednější grafiku a fotografie odpovídající obsahu, v současné verzi jsou v podstatě zbytečné.V téže edici vyšla také informativní příručky"Zoubky našich dětí"(Lenka Tůmová, Zbyněk Mach),"Výživa těhotných a kojících žen"(Dana Millerová),"Relaxace dětí"(Miroslav Vyhnálek) aj.

Celý článek

Zábava s logopedií

-chv-, 22.3.2005

Výpravná knížka s texty Ester Staré a množstvím barevných ilustrací Milana Starého"Žežicha se neříká"z produkce nakladatelství Fragment potěší děti a rodiče, které trápí jazýček. Je totiž plná logopedických říkanek,zábavných úkolů a jazykolamů.V knížce kromě toho děti s rodiči najdou obrázkový slovníček a všechna písmenka české abecedy. Vedle básniček a obrázků jsou v knížce také jednoduché značky - podle nich děti, které ještě neumějí číst, snadno poznají, zdasi mají v knize právě ukazovat prstem, říkat, co vidí na obrázku, hádat hádanku nebo luštit rébusy, zazpívat písničku, kreslit nebo se dokonce proběhnout a zacvičit si. Na konci knížky pak děti čeká hra pro opravdu chytréhlavičky.

Celý článek

Výtvarné činnosti pro malé děti Maryann F. Kohlová

Vendula Papíková, 22.3.2005

Zabavit zvídavé batole dá někdy pořádnou práci. Chcete-li s ním vycházet dobře a nerozčilovat se neustále nad tím, že při svých objevitelských výpravách po bytě či po domě už zase něco rozbilo, roztrhalo nebo počmáralo, musítemu nabídnout atraktivní program. Ale jaké činnosti jsou pro děti ve věku od 1 do 3 let dostatečně zábavné? Odpověď přináší kniha americké autorky Maryann F. Kohlové (Portál, Praha 2004), která obsahuje 75 zajímavých námětů adesítky různých variant tvořivých činností vhodných pro batolata.Čím si autorka dokáže získat právě vašeho neposedu? Nepochybně tím, že respektuje jeho přirozenost, do ničeho ho nenutí a současně mu otevírá prostor pro tvoření, zkoumání, poznávání a objevování okolního světa formouvzrušující a podnětné hry. Dítě se tak"nenápadně"učí novým dovednostem, získává zkušenosti, při společné činnosti s"dospělákem"sílí jeho zdravé sebevědomí, komunikativnost a schopnost spolupráce. Vsouladu s cítěním malých dětí autorka klade důraz na proces tvoření, nikoliv na jeho výsledek.Kniha je rozdělena do šesti kapitol podle používaných technik a prostředků (malování, modelování, vytváření stop, lepení a koláže, otisky a tisk, výroba jednoduchých pomůcek). Jednotlivé činnosti jsou v každé kapitoleseřazeny od nejjednodušších po ty, které již vyžadují určité dovednosti. Popis každé činnosti zachovává stejnou strukturu, což umožňuje snadnou a rychlou orientaci v textu. Na začátku každé aktivity je uveden seznam potřebnýchmateriálů a co a jak je nutné připravit, následuje vlastní postup doplněný ve většině případů také poznámkami upozorňujícími na kritická místa nebo na varianty, kterými je možné danou aktivitu obměnit a zpestřit. Vysokoupřehlednost knihy umocňuje použití názorných ikon uvedených v záhlaví každé činnosti, díky nimž lze jedním pohledem rychle odhadnout, jak je daná aktivita časově náročná na přípravu, zda je hlučná nebo spíše tichá, zda jevhodné mít po ruce kbelík s vodou a oděv dítěte chránit pracovní zástěrou, další ikony upozorní na skutečnost, že některé činnosti jsou určeny pro skupinu několika dětí, mají být prováděny venku atp. Velký důraz je kladen nabezpečnost (zvýšené nároky na pozornost dospělého u některých aktivit jsou rovněž označeny ikonou). Velmi užitečný je rejstřík materiálů a seznam činností podle ikon uvedený na konci knihy.Kniha bude jistě vítanou inspirací nejen pro zatím nezkušené rodiče a vychovatele dětí ve věku od 1 do 3 let, ale také pro ty, kteří už"vědí, jak na ně". S knihou"Výtvarné činnosti pro malé děti"zažije vaše batole jistě spoustu dobré zábavy a věřte, že se pobavíte i vy.

Celý článek

Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let Anne Bacus

Jana Dočkalová, 22.3.2005

Pokud vás ještě donedávna provázela knížka"Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let"(Anne Bacus, Portál 2003), nemusím vám knihu"Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let"téže autorky (Portál 2004) představovat - už asivíte, že se vám bude hodit.Autorka vás postupně provede v šesti kapitolách kusem života vašeho človíčka. Co kapitola, to šest měsíců vývoje dítěte. Na začátku každé kapitoly se seznámíte s charakteristikou daného věkového období. Vše je přehledněuspořádáno v odstavcích Tělesný vývoj, Povaha a osobnost, Každodenní činnosti (jako je spánek, jídlo, oblékání), Řeč, Rozumové schopnosti, Hry a hračky a Sociální vývoj (vztahy ke členům rodiny, lidem z okolí, pozdravy apod.).Zároveň vás v poznámce pod čarou uklidní, že žádné průměrné dítě neexistuje a pokud se tedy vývoj vašeho dítka mírně liší, není proč se znepokojovat.Po úvodní části kapitoly následují témata více či méně charakteristická pro dané věkové období. Zde pravděpodobně naleznete odpovědi na otázky, které napadají většinu rodičů. Dozvíte se například, jak na potíže se spánkem,s jídlem, koktavostí, nebo na dětský strach. Můžete se inspirovat, jak rozvíjet hmat, představy o čase, jak se připravovat na čtení. Zjistíte, že i dětské nemoci mohou přinést tzv. sekundární zisky. Autorka se nespokojila jen spopisem problému a stanovením příčin, ale nabízí často několik způsobů řešení, přičemž upozorní i na slepé uličky. Kromě situací, které potkají každou rodinu, tu najdete i kapitolky, které pomohou vypořádat se např. s pobytem vnemocnici, rozvodem a rozchodem rodičů, nebo navedou, jak s dítětem mluvit o smrti. Zde je uveden i návrh vhodných formulací, co bychom měli říci a čeho se naopak vyvarovat.Pro celou knihu příznačná věcnost není v rozporu s tím, že se knížka příjemně čte. Co mě však mrzí, je velmi stručný obsah, který se omezil právě jen na těch šest základních kapitol. To čtenáři značně komplikuje orientaci.Uvítala bych rejstřík, nebo alespoň podrobnější obsah.

Celý článek

Prenatální komunikace

Václav Mertin, 22.3.2005

Útlá osmdesátistránková publikace"Prenatální komunikace"(G. Teusen., I. Goze-Hänel, Portál, Praha 2003) vydaná v řadě"Průvodce výchovou v rodině"je nepochybně přitažlivá pro všechny nastávající rodiče.Vždyť během těhotenství je možné chystat postýlku, překonávat ranní nevolnosti, těšit se z prvních pohybů a kopnutí, ale od samotného dítěte jsou vlastně všichni tak trochu odděleni. Nemohou za ním, aby mu řekli, že se na nětěší, že je už teď mají rádi. Nemohou se ho zeptat, jak se mu vede. Nešlo by s ním přece jen nějak komunikovat?Knížka odpovídá, že přes značné pokroky medicíny a psychologie toho zatím o prenatální komunikaci známe hodně málo. Nicméně víme, že dítě v mámině těle není pouhý kus hmoty, ale spoustu věcí vnímá, dokáže se učit, trénujebudoucnost. Jestliže novorozenec reaguje na matčin hlas jinak než na cizí hlasy, tak to patrně znamená, že se mu učil během těhotenství. Proto by nastávající maminka měla hodně mluvit, zpívat, vyprávět, poslouchat příjemnouhudbu. Dokonce i když je sama. A určitě nic nezkazí ani ostatní, když budou mluvit i přímo na dítě. Úplně stejně jako to děláme v pozdějším věku. Všechno, co nám jde hlavou, na co myslíme, všechno hezké, co mu říkáme v duchubychom měli říct i nahlas.Je pravda, že poznatky a doporučení týkající se samotné prenatální komunikace by bylo možné sdělit na pár stránkách, proto knížka začleňuje komunikaci do kontextu vývoje dítěte, popisuje porod, nabízí řadu dalšíchdoporučení nastávajícím maminkám. Knížka se pěkně a rychle čte.

Celý článek

Tvořivě, hravě a s fantazií

Helena Chvátalová, 22.3.2005

Chcete si s dětmi hrát a bavit se a zároveň rozvíjet jejich fantazii, zručnost a tvořivost? Máte pocit, že vaše nápady na to nestačí?

Celý článek

O úskalích a radostech osvojování dětí

Mgr. Blanka Strouhalová, 22.3.2005

Když se Pavel s Ivanou vzali, řeklo by se, že měli všechno - dobrá zaměstnání, byt v rodinném domě, auto. A kdo je znal, mohl jen potvrdit, že to jsou lidé pevných životních postojů, kteří s odpovědností sobě vlastní začnoubudovat rodinu s velkým R.

Celý článek

Máte ekzematické dítě?

Svatava RudolfováSvatava Rudolfová, 22.3.2005

Trápíte se při každé probdělé noci? Léky nezabírají a stydíte se vyjít na procházku se zarudlým synem či dcerou? Přečtěte si zkušenosti maminky, která si soucitné pohledy cizích lidí do kočárku s nemocnou holčičkou prožila...Z Terezky je dnes krásná usměvavá holčička, ale byly doby, kdy těžký ekzém pořádně trápil ji samotnou i celou rodinu. Maminka Terezky má jedinou radu, jak vyzrát na atopický ekzém: obrnit se trpělivostí!

Celý článek

Ad Kojení je někdy dřina

Magdalena Konečná, Ph.D, 22.3.2005

Sdělením své zkušenosti jako reakce na článek Mgr. Dočkalové v č. 1/2005, bych chtěla povzbudit všechny maminky, aby se vždy snažily získat co nejvíce informací - literatury, odborných článků v časopisech, letáčků v lékárnách,zkušeností kamarádek a především kurzů příprav na porod a kojení je spousta. Získané poznatky by si pak měly samy vyhodnotit, uspořádat a být připraveny jednak si své názory hájit, ale také je podle aktuální situace aindividuality miminka modifikovat. Pozor, tzv. bludy nebo naopak správné postupy nemusejí platit u každého miminka stejně.Z vlastní zkušenosti doporučuji mít pro jistotu, kdyby nastaly nějaké problémy, telefonní čísla na laktační poradce již v porodnici. Já jsem je nepoužila, protože dětské i ženské sestřičky v porodnici v Brně - Bohunicíchbyly vždy ochotné poradit a pomoci podle mých"alternativních"představ, za což jim velmi děkuji.Naše kojení nezačalo právě povzbudivě: Barborka měla po porodu žaludek plný"zkažené"plodové vody, nepřisála se ani po vypláchnutí a nechtěla papat ani druhý den. Byla se mnou stále na pokoji, tak jsem ji mohlaprůběžně přikládat k prsu. Když se odpoledne konečně přisála, večer a celou noc trávila u prsů. Pila a spala zároveň a stále byla nespokojená. Mleziva bylo dost, ale obdobně probíhal i třetí den. Večer jsem měla pocit, žemusíme vystoupit ze začarovaného kruhu, a tak jsem souhlasila s tím, že po kojení dostane Barborka ještě dokrm, a to ode mě (za pomoci a rady zkušené sestřičky) pomocí injekční stříkačky. Barborka stříkačku sála, zasytila se ausnula. Ob jedno kojení jsme tento postup ještě jednou zopakovaly. Obě jsme se uklidnily, což dalšímu zdárnému kojení prospělo vůbec nejvíce.Barborku jsem pak už jen kojila. Nejprve častěji, postupně jsme společně vytvořily jakýsi 2 - 3 hodinový rytmus, který jsme za pomoci budíku první týden dodržovaly i v noci. Noční buzení nám prospělo jednak proto, žeBarborka byla v pohodě, nikdy nebyla úplně hladová, a také se mi tím výborně podpořila laktace. Při bolestivém nalití prsů jsem si je samozřejmě chladila obklady a před kojením sprchovala teplou vodou, ale pravidelné Barborčinoodsávání bylo velice příjemné.Asi za čtrnáct dní si Barborka sama zavedla noční delší pauzu. Přes den se i nadála krmila plus mínus po třech hodinách, večer po dvou. Zjistila jsem, že když ji krmím častěji než po dvou hodinách, má bolesti bříška. Zesoužití s Barborkou jsem zjistila, že pláč mezi kojením byl způsobený touhou chovat se a tulit, což jsem pak Barborce dopřávala, jak jí bylo libo především v šátku, který se nám velmi osvědčil. Teď končíme šestý měsícBarborčina života a Barborka byla do včerejška plně kojena, bez dokrmování (vyjma ty dva dokrmy 3. noc jejího života) a třeba jen kapky čaje. Naše usměvavá, spokojená a výborně prospívající holčička včera poprvé ochutnalapříkrm - mrkvičku.

Celý článek

Pobyty pro upevnění rodiny

22.3.2005

v přírodní oáze Milušky Kubíčkové v Křemži-Chmelné: 12. 8.-9. 8. 2005. Pro rodiče a prarodiče s dětmi od 3 let!Kontakt: Zdravý životní styl, Praha 1,Truhlářská 20, tel.: 482 770 287 (pondělí 18.00-22.00), http://szzs.ecn.cz

Celý článek

Naši výherci

-red-, 22.3.2005

Jak jsme slíbili v č. 5/2004, slosovali jsme předplatitele Děti a my a deseti vylosovaným posíláme knihu Jana Uhlíře"Tvoříme ve stylu známých malířů".Jsou to: Hana Šimková z Prahy 2, Petra Nadrchalová z Prahy 6, Růžena Pavelková z Čáslavi, Simona Žišková z Plas, Jinora Hrubešová z Brlohu, Ester Jiroutová z Drnovce, Eva Háková z Horní Branné, Věra Fialová z Brna, MarieKupcová z Orlové a Jiřina Procházková z Konic.Všem výhercům blahopřejeme a děkujeme předplatitelům za zájem o časopis Děti a my!

Celý článek

Již rok jezdí Zajíček na koni

Markéta Náměstková, 22.3.2005

Před rokem - v dubnu 2004 - byl zahájen projekt Zajíček na koni - jízda na koních zdarma pro handicapované děti. Projekt je určen všem jakkoliv handicapovaným dětem z Prahy a jejího okolí. (Nově nyní funguje i na Sedlčansku.)Podařilo se nám pro tyto děti zajistit zdarma jízdy na koni v Šestajovicích. Pro každé handicapované dítě je jakýkoliv kontakt s živou přírodou velmi důležitý. Důležitější než pro nás, zdravé lidi. Ale paradoxně je pro ně častodaleko obtížnější dostat se ven - z města. Účinky jízd na koni nejsou v tomto oboru nic nového. V projektu se nejedná výslovně o"klasickou"hipoterapii, ale o kontakt dítěte s koněm - o jízdu na koni. Cílem je, abyjízdy pro všechny jakkoliv handicapované děti byly zdarma, neboť právě finanční prostředky se často různým ústavům, institucím a hlavně jednotlivým rodinám nedostávají.Zajíček na koni děkuje všem, kdo pomáhají tomuto projektu, mezi jinými i časopisu Děti a my za podporu.

Celý článek

1 2 3 
6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola