5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Babulenky, babičky, baby.

Babulenky, babičky, baby.

Autor: Hana Beranová | Datum: 21.9.2012 | Vydání: 10/2012

Babičky se dají dělit na několik skupin. Takové nejzákladnější dělení provařené v mnoha vtipech je na „moje maminka, tvoje matka“, ale život je pestrý a škála babiček (a přístupů k nim) je velice široká.

Babulenky, babičky, baby.

Mít babičku může pro dítě znamenat tolik věcí. Dostávat hromady sladkostí, chodit spát pozdě a vstávat na oběd, jehož složení si do puntíku samo nadiktuje, naučit se hrát karty nebo člověče, nezlob se, vyslechnout desítky krásně dlooouhých příběhů, vypadnout z města na dvůr, kde se to hemží zvířaty, ale taky se třást nervozitou v nažehlené košili před návštěvou přísné babky intelektuálky nebo bojovat za sebeprosazení v prostředí, kde vládne metoda cukru a biče prošpikovaná občasnou lží. Mezi rodiči a dokonce i těmi nejlepšími babičkami (a samozřejmě těmi „horšími“) se najdou nějaké ty třecí plochy. Na některé z nich se v tomto článku společně podíváme a pokusíme se vymyslet i nějaká řešení.

Babičky a porod

Ještě není vnouče na světě a už je tu příležitost ke střetu odlišných názorů. Zatímco některé současné mladé matky se vracejí k historií odzkoušenému porodu jen s „s babou babicí“, jejich matky a tchyně, které neměly příležitost rodin mimo nemocniční prostředí, pro alternativní porodnictví nemají pochopení. Už v tuto chvíli se povaha nastávající babičky má šanci projevit v plné kráse. Od „nesouhlasím, ale respektuji“ až po citové vydírání typu „to chceš to dítě zabít?“

Když má budoucí maminka jasno v tom, kde chce rodit a proč, měla by si svůj postoj slušně, ale důrazně uhájit. Heslo „maminka má vždycky pravdu“ v tomto případě prostě neplatí. I když se úzkostlivé argumenty starší generace zdají docela rozumné, často se za nimi skrývají dlouho potlačovaná traumata z vlastních porodů, možná že zde promlouvá i paměť generací, která uchovává zkušenosti o tom, že příchod dítěte na svět prostě nikdy nebyla selanka, vždy se jednalo o přelomový okamžik v životě ženy, který mohl končit radostně, ale i smrtí dítěte nebo ženy. Pokud nejsou babiččiny způsoby argumentace příliš bojovné a bolestivé, diskutujte s ní, pokuste se jí vysvětlit svůj postoj, nabídněte literaturu, možná že takovou diskuzí uvolníte nebo alespoň vynesete na světlo dávno zapomenutá zranění, která budou mít šanci se léčit. V opačném případě to nechte být, dítě poroďte, jak nejlépe umíte, a nechte na babičce, ať se s tím smíří, jak nejlépe dovede ona.

Babičky a hygiena

Plínky je potřeba vyvařit, psa vyhodit z domu, mimino vymydlit a hlavně ho nebrat k sobě do postele, to je nehygienické! Nové trendy už to sice vidí jinak, kojenec má k dispozici hromadu protilátek, aby se mu dobře sžívalo s (provozně čistým) prostředím, ale v některých rodinách se může stát to, co kdysi zažila autorka tohoto článku, když po příjezdu z porodnice dostala od tchyně lahev dezinfekce, aby si v ní myla ruce a otírala ručky i novorozeněti.

Vzhledem k tomu, že v prvních týdnech po porodu mívá rodička plné ruce práce s kojením, odříháváním a pod. a péče o domácnost logicky pokulhává, není ostuda, když šestinedělka s rozumem využije této babičkovské mánie a poprosí o pomoc. Babička se jistě bude cítit užitečně, když milé plenky propaří horkou žehličkou, i když to, mezi námi děvčaty, opravdu není potřeba. Ale na psa si sahat nedejte! Styk s domácími zvířaty prospívá od nejútlejšího věku citovému vývoji i imunitě.

Babičky a řeč

Můžete být stokrát přesvědčená o tom, že vaše dítě je rozumná vnímavá bytost, na kterou lze mluvit jako na sobě rovnou a dokonce jí i pustit Mozarta, ale jakmile se bábi nakloní nad postýlkou, stejně to začne: „Ťuťuťu, ňuňu, pušinečto naše šlaďoušká, babišta pšijela!“

Co s tím? Vůbec nic. Nechte babičky šišlat. Vaše dítě není hloupé a jistě pochopí, který z těch dvou úplně odlišných jazyků je ten správný, jím že se domlouvají dospělí mazi sebou, a až přijde čas, naučí se mu.

Co když naopak později šišlá vaše dítě a během kontrolních návštěv přísných prarodičů s absolutním sluchem se to nezlepšuje? Není třeba propadat panice, logoped může pomoci až od určitého stupně vyzrálosti dítěte, někdo si šlape na jazyk déle a stejně z něj jednou vyroste inženýr. Klikněte si třeba na www.baby-cafe.cz a proberte to tam, garantuji vám, že vás to uklidní. (Stálo by za úvahu založit podobný server i pro babičky, taky by jim někdy trocha uklidnění prospěla.)

Babičky a jídlo

Autorka tohoto článku má velmi tlusté dítě. Opravdu viditelně tlusté. Přesto se jí synek vrací z návštěv jedné z babiček s kapsami nacpanými bonbóny. Upozorňování, vysvětlování, rozčilování, nic nedokázalo změnit přesvědčení, že láska k vnoučeti je přímo úměrná množství cukru, které se do něj nacpe.

Odlišné přístupy ke konzumaci masa, mléka, sladkostí, bílé mouky, sycených nápojů, to všechno dokáže v rodině pořádně rozvířit emoce. Zvažte, zda občasný prohřešek proti vašim stravovacím zvyklostem stojí za všechen ten vykypělý vztek. Osvědčilo se mi doma klidně a důsledně pokračovat v mém stylu a coca colu ať si u babičky pro jednou klidně vyžbrundají.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Děti a my č. 10/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola