5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Doma to neklape, ale máme děti. Rozvést se?

Doma to neklape, ale máme děti. Rozvést se?

Autor: Eva Labusová | Datum: 20.10.2010 | Vydání: 11/2010

Setrvat či nesetrvat v manželství, které sice už nefunguje, ale jsou v něm děti a rodiče jim nechtějí ublížit? Přečtěte si příběh ženy, která tak moc chtěla udržet zdání funkční rodiny, že se teď od ní vzdaluje člověk, kvůli kterému to všechno dělala. Vlastní dcera.

Doma to neklape, ale máme děti. Rozvést se?

Sedím v čajovně s kamarádkou a podávám jí papírové kapesníčky. Tečou jí slzy, i když se je snaží ovládnout. Zavolala mi, protože se pohádala se svou téměř osmnáctiletou dcerou. Byla to prý největší konfrontace jejich života, na téma víc než citlivé. Dcera matce oznámila, že chce co nejdřív, nejspíš hned po maturitě, odejít z rodičovského domu a postavit se na vlastní nohy. Namísto studia na vysoké škole si hledá práci v zahraničí. Rodičům pak doporučuje dát si do pořádku vlastní životy, sama se prý už o sebe postará.

Kamarádka zažívá šok. Její milovaná holčička, její životní radost, ukázala neznámou tvář. Jak nečekaný zvrat v dosavadním soužití! Po mnoho let přece praktikovali spořádanou, byť - pro ty, kdo trochu viděli dovnitř - zvláštní domácnost. Manželství už víc než deset let nefunguje. Oba partneři žijí vytíženými a úspěšnými pracovními životy. Vzájemnou intimitu nesdílejí, zato rodičovství berou vážně a oba dceru velmi milují. Společný čas má podobu setkávání nad jejími školními povinnostmi a pravidelného volnočasového vyžití (kulturního s matkou, sportovního s otcem). A ještě je tu pes a velká zahrada na chalupě.

„Snažili jsme se dceru do našich manželských potíží nezatahovat,“ opakuje kamarádka. Už jsem to od ní slyšela mnohokrát: „Sami jsme z rozvedených rodin, nechtěli jsme dceři připravit stejné trauma. Jednu dobu to sice i u nás vypadalo na rozvod, ale hádky o příštím uspořádání péče o dceru a o majetek byly tak hnusné, že jsme se nakonec stáhli do sebe a se zaťatými zuby našli způsob další společné existence.“

Špatný příklad pro děti

Dobře vím, že horší to tehdy bylo pro mou kamarádku, ženu s potřebou sdílení a hlubokých citů, jíž se v té době navíc dvořil jeden kolega v práci. Její manžel, až dosud emoce téměř neprojevující, se však vůči rozvodu jednoznačně negativně vymezil. Nespolupracoval. Vyhrožoval. Ničil. Párovou terapii odmítl. Kamarádka se postupně naučila směrovat svůj cit především k dceři, a také do své práce v pomáhající profesi. Ani zdaleka ideální stav, přesto to až dosud nějak šlo.

„Teď mi dcera řekla, že nás má sice oba ráda, ale co se manželství týká, dali jsme jí odstrašující příklad kompromisu bez lásky, jen nedostatečně zakrývající hlavně moje strádání. Tak prý nám vyklidí prostor, ať s tím ještě můžeme něco udělat, než zestárneme natolik, že už změny nebudeme schopni. Možná jsem to tehdy měla s rozvodem dotáhnout do konce? Žili bychom dnes líp? Moje dcera by mne tak brzy neopustila?“ dívají se na mne oči plné slz.

Místo odpovědi podávám další papírový kapesníček. Sama potřebuji čas, abych se v nové situaci zorientovala. Manžela své kamarádky téměř neznám. Dění, na kterém bychom se mohli potkat, se převážně vyhýbal. Dělá dojem uzavřeného, pro ostatní nudného člověka, žijícího ve vlastním světě, okořeněném pravidelným a neskutečně dlouhým vytrvalostním během. Kolikrát jsem si v duchu řekla: Než manželství s takovým, to raději nic! Jenže když jsem pak viděla jejich dceru, dobře vychovanou a na svůj věk nezvykle vyzrálou dívku, vlastně jsem nakonec kamarádku obdivovala, s jakou trpělivostí a sebezapřením dokázala setrvat a udržet dceři domov. Teď to ale vypadá, že v něm brzy zůstane sama - vedle muže, s nímž si po dvacetiletém soužití nemá co říct. Ale to se už začne psát jiná kapitola.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 11/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola