5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Porodník není nepřítel - Onkogynekolog Michal Zikán

Porodník není nepřítel - Onkogynekolog Michal Zikán

Autor: Eva Jedelská | Datum: 20.10.2010 | Vydání: 11/2010

Jakou mám pravděpodobnost, že dostanu rakovinu prsu? Onkogynekolog, porodník a výzkumník Michal Zikán by vám to mohl zjistit. S lékařem, který střídá ticho laboratoře s napětím operačního sálu a křikem právě narozených miminek, jsme mluvili o posledních trendech v onkologii i o alternativních porodech.

Porodník není nepřítel - Onkogynekolog Michal Zikán

Práci gynekologa či porodníka si umí představit každý, činnost vědce jen málokdo. Čím se v Ústavu biochemie a experimentální onkologie konkrétně zabýváte?

Molekulární biologií, konkrétně dědičnou dispozicí ke vzniku zhoubných nádorů prsu a vaječníků. Existují dva geny, jejichž defekty jsou nositeli této dispozice, a my jsme se původně zabývali tím, že jsme zkoumali vzorky krve pacientek z dědičně zatížených rodin a zjišťovali, jestli tam příslušné poškození genů je, nebo není. To bylo v polovině 90. let, kdy byla tato souvislost objevena a vyvíjela se metodika na diagnostikování vadných genů. Od té doby jsme se posunuli trošku dál – „pouhá“ diagnostika, tedy to, abychom řekli, zda určitá žena má nebo nemá genetickou dispozici, je dnes v podstatě běžná klinická praxe.

My se teď zabýváme dalšími důsledky. Snažíme se zjišťovat, jaká je výše rizika u konkrétních žen, zkoumáme faktory, které to riziko dál určují, jak může na ženy s touto dispozici působit léčba, jaká léčba by pro ně byla eventuelně vhodnější apod.

Je získávání DNA už dnes rutinní záležitost, nebo je to pořád svým způsobem dobrodružství?

Tak i tak. Na izolování DNA máme dnes přístroje, ty jsou ale drahé a nedají se použít vždy, nebo se to dá dělat i ručně, liší se to provoz od provozu. Většina diagnostických postupů, pro které se DNA používá, se ale stejně dělá v laboratořích, kde se pracuje ručně, protože se tak provádějí i následné kroky. Izolace DNA je ovšem nákladná v každém případě. To je dané tím, jaké se spotřebovávají chemikálie, používají přístroje, jak dlouho to trvá… Nepředstavujte si, že dáte do stroje vzorek krve a na druhém konci vám vypadne papírek s číslem. Snažíme se přečíst něco, co není vidět okem, co nelze přečíst ani elektronovým mikroskopem. Musíme DNA převést do formátu, který je pro nás srozumitelný, a k tomu všechny ty složité procedury slouží. Na konci dostaneme papír, na kterém je vykreslené něco jako různobarevné kopečky, a z těch přečteme strukturu DNA. Poznáme, jestli ta sekvence je normální, nebo ne.

Centimetrový nádor dovedeme dobře vyléčit

Ženy z geneticky zatížených rodin jsou přece automaticky sledované, chodí častěji na prohlídky…

Otázka zní, co je to automaticky. Někdo – největší šanci to zjistit má praktický lékař a gynekolog – musí nejdřív upozornit na to, že je tady žena, která má zvýšené riziko. Samozřejmou součástí preventivní prohlídky by měl být dotaz na osobní i rodinnou anamnézu, na to, zda se v rodině vyskytly zhoubné nádory. Ovšem pozor, ne každý nádor souvisí s každým.

I když měla babička karcinom plic a dědeček zhoubný nádor kůže, ještě to nemusí nic znamenat. I když se nádory v rodině kumulují, je důležité, o jaké nádory šlo a v jakém věku se projevily. S vyšším věkem má člověk i vyšší pravděpodobnost, že nádorem onemocní.

Počkejte, to tedy znamená, že jsou statistiky zkreslené tím, že se zvyšuje průměrný věk populace?

Takhle bych si to neodvážil interpretovat. Kdybychom se podívali do registru (Česká republika má vynikající centrální státní registr zhoubných nádorů, kam hlásíme každý záchyt), viděli bychom přesně, jak nádorů každý rok přibývá nebo ubývá, v jakém věku a v jakých stádiích.

A bohužel, viděli bychom i to, že nárůst počtu nádorů není daný jen tím, že roste průměrný věk populace. Přibývá karcinomů prsu, z gynekologických nádorů je na vzestupu karcinom sliznice děložní. Naproti tomu ubývá některých nádorů, které byly vázány na nižší socioekonomický status, třeba karcinomů žaludku.

Má pořád ještě význam samovyšetření prsu? Lze se setkat s názorem, že když je nález tak velký, že jej lze vyhmatat, tak už je stejně skoro pozdě.

Nikdy není pozdě! Vždycky dokážeme tu ženu léčit, i když ne vždy ji vyléčíme. Nikdy by neměla mávnout rukou a říct si, že to stejně nemá cenu. Je pravda, že samovyšetření prsu je věc velmi diskutovaná. Existují studie, které dokládají, že pro přežití pacientek toto vyšetření velký význam nemá. Přesto samovyšetření prsů ženám doporučujeme. Už jenom proto, aby si zvykly se prsům věnovat, uvědomit si, že je třeba o ně pečovat, zabývat se prevencí. Budou-li to dělat jednou měsíčně, nejlépe po menstruaci, budou pak skutečně schopné najít nádor spíš než lékař, který je vidí jednou za rok. Samozřejmě, nádor je možné vyhmatat přibližně od centimetrové velikosti, zatímco na mamografu jsme schopní odhalit ložisko o polovinu menší. Centimetrový nádor ale není nic, na co by ta žena musela zemřít, je pořád velmi dobře léčitelný.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 11/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola