5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > První lásky našich dětí

První lásky našich dětí

Autor: Kateřina Šťastná | Datum: 20.4.2011 | Vydání: 5/2011

Jsme zaskočeni. Zamilovaná, tak brzy? Vždyť na to má ještě čas! Kdyby si alespoň vybrala někoho chytřejšího, pohlednějšího, rozumnějšího, méně výstředního!

První lásky našich dětí

Pro rodiče bývá první láska jejich „malé princezny“ nebo „chlapečka“ šokem. „Když se přenesu do svých pubertálních let, uvědomuji si, že naše mamka musela asi hodně trpět tím, jaké týpky jsem si vodila domů. Občas naznačila, že ta nebo ona vlastnost mého vyvoleného není úplně dobrá, ale nechala mě, abych si vším prošla sama, abych se sama rozhodla. Když přišlo zklamání a rozchod, byla tu a naslouchala mi,“ říká paní Karolína.

Za zásadní považuje právě onu svobodu, kterou jí doma rodiče nechali: „Díky tomu jsem byla ochotna se s rodiči bavit o věcech, které si mé kamarádky nechávaly pro sebe,“ dodává.

Jak psal už prof. Matějček, postojům k první lásce se děti hodně učí doma, od rodičů. Dítě přijímá docela přirozeně, bez vnucování a poučování modely svých nejbližších vychovatelů. Záleží na tom, zda a jak se tito lidé chovají „mužsky“ a „žensky“, jak se na sebe usmívají nebo neusmívají, jak spolu mluví nebo nemluví, jak se berou za ruku, jak si projevují přízeň a něžnost, jak se líbají, jak dávají najevo vzájemnou sexuální přitažlivost.

Záleží i na tom, co tito nejbližší vychovatelé schvalují v chování druhých lidí, co kritizují, nad čím se pohoršují. Matějček dodává, že dítě si od nás bere modely sexuálního chování, ať chceme nebo ne, takže sexuální výchovu provádíme na rovině vzoru a příkladu, i když si toho třeba vůbec nejsme vědomi.

I v lednu je jak v máji

Když je člověk zamilovaný, „cvičí“ s ním jeho hormony. Některé zdroje uvádějí, že je to podobné, jako by si dal dávku drogy. Tělo může reagovat změnou tepu, nespavostí, chová se podobně jako ve stresu. I dospělý člověk dokáže při zamilovanosti dělat naprosté hlouposti, a což teprve děti, které něco podobného prožívají poprvé v životě.

Pokud jsou naši potomci ochotni se s námi bavit, můžeme jim vysvětlit rozdíl mezi zamilovaností a láskou, můžeme jim pomoci přenést se přes tu nádhernou a zároveň bolavou etapu. Důležité je nabídnout porozumění, ale nevnucovat se; mít pochopení, nevysmívat se jim. Zkusit vidět svět jejich očima, vzpomenout si, jak jsme sami všechno prožívali v jejich věku.

„Poprvé jsem se zamilovala v šestnácti. Jemu bylo asi dvacet tři, už chodil do práce, měl vlastní auto. Všude mě vozil, všechno za mě platil. Konečně jsem si připadala dospělá. Doma to byly jen samé zákazy a příkazy typu vynes koš, ukliď si věci, uč se, vrať se brzy a kam to zas jdeš. Tak jsem pochopitelně raději byla s tím, který se ke mně nechoval jako k dítěti. Vztah nám sice nevydržel, ale byl prvním krokem k mé samostatnosti,“ vypráví Anna.

Aby kamarádi neřekli

„Rozešel jsem se s holkou. Abych se necítil méněcenný, musím si najít jinou. Všichni mí kamarádi s někým chodí,“ přiznává patnáctiletý Pavel. Ano, vrstevníci mají velký vliv. Často větší než rodiče. Odborníci ze Střediska pro kontrolu nemocí a prevenci v Chicagu poukazují na to, že tento tlak je čím dál silnější. Mnoho mladých lidí začíná s aktivitami, které nejsou dobré pro jejich zdraví jako např. s drogami, alkoholem, kouřením a sexuální aktivitou, právě pod vlivem vrstevníků. Některé statistiky uvádějí, že u 65 % dívek a 51 % hochů došlo k prvnímu pohlavnímu styku také „pod tlakem“. Přitom podle jiného průzkumu přiznalo jen 15 % chlapců, že dívku ve chvíli sexuálního styku milovali. Server Lucrezia Magazine zase uvádí, že muži bývají při prvním sexu většinou spokojeni fyzicky, ne duševně. U žen se častěji objevují pocity viny. Většina dospívajících, kteří už mají sexuální zkušenosti, se zpětně domnívá, že vhodnější věk pro začátek pohlavního života by byl býval později. Chceme-li své děti ušetřit zbytečných bolestí, měli bychom s nimi otevřeně hovořit také na toto téma.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 5/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola