5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Bude to holka, nebo kluk?

Bude to holka, nebo kluk?

Autor: Mirka Koníčková | Datum: 19.3.2010 | Vydání: 3/2010

Chcete vědět, co se vám narodí? Nebo radši ne? Dnes už jsou způsoby určení pohlaví dítěte ještě v maminčině bříšku poměrně spolehlivé. Dříve se ženy spoléhaly na „zaručené“ metody, které takřka hraničily s magií.

Bude to holka, nebo kluk?

To, jestli se narodíme jako kluk nebo holka, je jednoznačně dáno v okamžiku početí. Jak známe ze školy, pohlaví člověka je určeno kombinací pohlavních chromozomů, muž má XY a žena XX. Lidské vajíčko obsahuje pouze chromozom X, zatímco spermie mohou nést X nebo Y. Právě spermie tedy rozhodují o pohlaví narozeného dítěte, jinými slovy, za to, zda zplodí dceru či syna, je „zodpovědný“ muž, aniž by to však sám mohl vědomě ovlivnit, a navíc aniž by to tušil.

Pravda v obilných zrnech?

Od okamžiku, kdy žena zjistí, že je těhotná, začne přemýšlet o tom, co to asi bude – kluk, nebo holčička? A spolu s ní řeší tuto hádanku i její okolí.

Podobně jako v dobách, kdy ještě neexistovali poměrně spolehliví pomocníci v podobě dnešních ultrazvukových a dalších vyšetřovacích metod, dozvídá se budoucí maminka různé tipy, jako například: máš kulaté bříško – to bude určitě holčička (kdyby bylo špičaté, byl by to kluk). Nebo: sluší ti to, budeš mít chlapečka! (Chudinky maminky holčiček, jejich dcerky jim prý ubírají krásu).

Starověké Egypťanky měly na předpovídání pohlaví svého dítěte sofistikovanou metodu. Dva plátěné sáčky naplnily zrny ječmene a pšenice. Pak je pokropily svou močí a čekaly, který druh obilí začne jako první klíčit. Když to byl ječmen, měla se jim narodit holčička, naopak pokud začala dříve klíčit pšenice, znamenalo to, že pod srdcem nosí chlapce.

Co na to odborníci

Jak to ale s těmito mýty a pověrami je? Jsou alespoň některé z nich založeny na pravdivém základě, nebo jsou to všechno úplné nesmysly?

Pravděpodobnost, že se ve svých předpovědích trefíte, je poměrně vysoká – padesát ku padesáti procentům. I to může být důvod, že lidé mají tendenci věřit, že tyto staletími prověřené prognózy jsou docela spolehlivé, a to bez ohledu na to, na jak racionálním základě jsou jednotlivé metody postavené.

Některé z mýtů prověřovali i lékaři. Například ten, který praví, že má-li plod tepovou frekvenci nad 140 tepů za minutu, bude to dívka, naopak tep pod 140 úderů za minutu znamená, že jde o chlapce. Do studie bylo zahrnuto na dvě stě těhotných žen, avšak teorie potvrzena nebyla. Tento závěr lékaři uveřejnili v roce 1996 v časopisu Journal of Reproductive Medicine. Podle odborníků nelze tímto způsobem pohlaví dítěte předpovídat zejména proto, že průměrná tepová frekvence plodu se během těhotenství mění a pohybuje se mezi 120 a 160 tepy za minutu, a to jak u chlapců, tak u dívek.

Zázrak z Číny

Další poměrně populární metodou, na kterou se podle MedicineNet.com zaměřili kanadští lékaři, je určení pohlaví budoucího potomka podle takzvaného čínského lunárního kalendáře plodnosti. Jedná se v podstatě o tabulku (kterou najdete například na internetu), v níž máte pohlaví svého očekávaného dítěte zjistit podle svého lunárního věku v okamžiku početí dítěte, a měsíce, ve kterém k početí došlo. Lékaři testovali tuto metodu na vzorku těhotných a výsledky jejich průzkumu byly skutečně „překvapivé“ – tato metoda prý funguje s padesátiprocentní spolehlivostí! To znamená, že pokud si pohlaví svého dítěte jen tak tipnete, budete stejně úspěšní, jako „zázračný“ čínský kalendář.

Také se říká, že ženy, které trpí silnými a dlouhodobými ranními nevolnostmi, čekají holčičku. Tento mýtus ověřovali švédští lékaři a výsledky svého zkoumání zveřejnili v časopise Lancet v roce 1999. Jejich závěr je zajímavý – skutečně totiž zjistili, že mezi ženami, které měly horší potíže, mírně převažovaly ty, které čekaly děvčátko. Nicméně tento rozdíl nebyl dostatečně velký na to, aby bylo možné o něm říct, že je statisticky významný. Mýtus tedy potvrzen nebyl.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 4/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola