5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Éčka v potravinách. Máme se jich bát?

Éčka v potravinách. Máme se jich bát?

Autor: Jitka Rusková | Datum: 23.9.2009 | Vydání: 10/2009

Při výrobě většiny potravin a nápojů se v současnosti využívají aditiva, neboli přídatné látky, známá jako éčka. Máme se jim vyhýbat, nebo mohou být naopak některá prospěšná?

Účelem těchto látek je zajištění bezpečnosti potravin a zlepšení jejich vlastností, například prodloužení trvanlivosti (konzervační látky), změny barvy (barviva) nebo textury (zahušťovadla) či snížení energetické hodnoty (sladidla). Přídatných látek je v současnosti registrováno přibližně 500 a ty jsou dále členěny do 26 skupin podle použití. Všechny přídatné látky je možné používat jen v takovém množství, aby při běžné konzumaci potravin danou látku obsahujících nedošlo k překročení přijatelné denní dávky, takzvaného ADI (acceptable daily intake). Použití aditiv se řídí i právními předpisy, jejichž kontrolou je v České republice pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa.

Proč se používají?

Použití aditiv, které odpovídají předpisům v České republice, je proto bezpečné a při dodržení limitních hodnot neohrožuje zdraví spotřebitelů. Látky, které byly prokazatelně škodlivé, je zakázáno používat. Přídatné látky lze při výrobě potravin používat, pokud se prokáže jejich technologická potřeba, ve stanovených množstvích nepředstavují riziko pro spotřebitele, při jejich použití se zachová výživová hodnota potraviny, prodlužují trvanlivost potravin nebo zlepšují jejich chuťové či konzistenční vlastnosti, jsou prospěšné při výrobě či skladování a také pokud nezakrývají použití závadných surovin nebo nehygienických postupů při výrobě.

Dejte přednost čerstvé stravě

Lidská strava by měla být co nejpestřejší, tvořená zejména čerstvými potravinami. Některé by však bez aditiv byly potenciálně více nebezpečné například z důvodu rychlejšího kažení, pokud by do nich nebyly přidány například antioxidanty nebo konzervační látky. Je důležité si uvědomit, že veškerá potravinářská aditiva, která se vyskytují v potravinách a nápojích na českém trhu, podléhají velmi přísné kontrole. Tato kontrola se zabývá druhem aditiva i jeho množstvím.

Některá aditiva mohou u citlivých jedinců (alergických dětí nebo atopiků) vyvolat nepříznivé reakce. Často se jedná o nesnášenlivost příslušné látky, takzvanou pseudoalergii (tedy nejde o skutečnou alergii), objevit se může i bolest hlavy, břicha, vyrážka.

Jak se aditiva označují?

Každá přídatná látka, která je v potravině či nápoji obsažena, musí být označena na obalu v údajích o složení. Přídatné látky se označují písmenem E (odtud název éčka), číselným kódem a názvem kategorie (tedy zda se jedná o barvivo, zahušťovadlo, sladidlo, konzervant apod.). Mohou však být označeny i plným názvem.

Kód E byl zaveden Evropskou unii a neznamená varování před použitou chemií, ale informuje o tom, že použitá látka byla podrobně zhodnocena a je v povolených dávkách pro zdraví konzumentů bezpečná. V rozporu s tím však označování kódem E veřejnost vnítext: má spíše negativně. Tím paradoxně nedochází k naplnění původního záměru poskytnout spotřebiteli informaci o tom, že obsažená přídatná látka je bezpečná. Lidé si také často neuvědomují, že svoje „éčko“ má také například vitamin C nebo E, kyselina citronová nebo přírodní barvivo beta-karoten. Ty by ale nikoho nenapadlo označit za látky, které jsou pro naše zdraví nevhodné.

Přídatné látky ve výživě dětí

Přestože jsou aditiva neustále testována na svou bezpečnost, je dobré dávat přednost čerstvým potravinám a pokrmům, které nemají ve svém složení „éček“ přehnané množství. U dětí platí pravidlo přirozené stravy dvojnásob, ADI je totiž bezpečné množství vztažené na jeden kilogram hmotnosti a děti, které váží méně než dospělí, tak mohou tuto hranici překročit snadněji. Riziko překročení se týká zejména některých barviv, konzervačních látek a náhradních sladidel. Známá je také kyselina fosforečná obsažená v kolových nápojích, kterých děti dokáží velmi snadno vypít značné množství. Zejména u astmatiků nebo atopiků (a jiných citlivých jedinců) mohou vyvolat zhoršení alergických projevů, bolest hlavy, podrážděnost nebo hyperaktivitu.

I když jsou všechna éčka přísně testována a jejich použití v potravinách se přísně hlídá, měla by být strava dětí co nejpřirozenější, s minimem pestrobarevných bonbonů, limonád s nepřirozenými barvami a chemicky konzervovaných potravin.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 10/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola