5000
Rodina a škola 2014 Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě Psychologie dnes 2014

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Jak poznat a léčit průduškové astma v dětském věku

Jak poznat a léčit průduškové astma v dětském věku

Autor: Petr Pohunek | Datum: 22.3.2006 | Vydání: 2/2006

Dnes se můžeme stále častěji setkat i u dětí předškolního věku -a někdy dokonce i u kojenců či batolat - s diagnózou "asthma bronchiale". Co tedy je průduškové astma a máme se jej opravdu bát?

Astma se v posledních letech stalo velmi "populární" diagnózou. Téměř každý o něm již slyšel, strach vzbuzují vzpomínky, že někdo v rodině v minulosti třeba na astma i zemřel.

Astma je chronické onemocnění průdušek, jehož hlavní podstatou je zánětlivá reakce ve sliznici průdušek. Tato zánětlivá reakce je způsobena alergickou obrannou reakcí na některé látky z okolí, jež se do průdušek snadno dostanou při dýchání. Jsou to především látky, které jsou schopny vyvolat alergickou odpověď - tzv. alergeny. Alergen je obvykle drobná bílkovinná látka, která umí u některých lidí vyvolat prudkou odpověď imunitního systému - tzv. alergickou reakci. Určitě jsou obecně známé alergeny v podobě pylových zrn, roztočů, částeček zvířecí pokožky, plísní apod. Alergická reakce se navenek liší podle toho, kterou část těla postihuje. Při reakci v kůži vzniká otok, kopřivka, ekzém, v očích se objevuje zánět spojivek, v nose alergická rýma. Při alergick

Aby u alergického jedince vzniklo astma, nestačí jen mít alergii. Ke vzniku astmatu je třeba mít ještě některé další vlohy, které vedou k tomu, co označujeme jako zvýšenou reaktivitu průdušek. Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a dovedou při styku s alergenem zareagovat stahem svaloviny ve své stěně, ale i otokem a zvýšenou tvorbou hlenu. To vše dohromady vede nakonec ke zúžení průdušek. Toto zúžení nemocnému překáží při dýchání a je vnímáno jako dušnost. Při větším stupni zúžení průdušek může vzniknout i těžká dušnost vedoucí k nedostatku kyslíku, a tím i k ohrožení na životě. Takový stav označujeme jako astmatický záchvat. Kromě alergenů mohou podobně spustit astmatické obtíže i některé virové infekce. Proto se zdravotní stav astmatikůzhorší v období chřipek a viróz.

Určitě je i mnoho dětí, které trpí nějakou formou astmatu, aniž by o tom ony nebo jejich rodiče věděli. Jsou to hlavně děti s mírnějšími příznaky, které již přijaly za součást svého života, a rodiče při jejich potížích někdy ani nevyhledávají lékaře nebo lékaři jejich onemocnění za astma nepovažují. Takovými mírnějšími příznaky mohou být různé typy dlouhodobého kašle, kašel nebo dechové potíže po tělesné zátěži, noční kašel, opakované stavy zahlenění nebo i jen časté projevy infekcí dýchacích cest. Proto je třeba na astma myslet jako na jednu z možností u všech nejasných příznaků onemocnění dýchacích cest.

Projevy astmatu

Projevy astmatu v jeho hlavní podobě jsou různě se objevující dechové potíže, které mohou být provázeny kašlem, pískoty nebo sípáním při dýchání. Lékař slyší obvykle nad plícemi při dýchání vrzoty a pískoty. Tyto projevy astmatu jsou způsobeny právě onou neinfekční alergickou zánětlivou reakcí, která vede k podráždění průdušek. Jejich stěna bývá oteklá, tvoří se více hlenu a dochází ke stažení svalových vláken, která ve sliznici dýchacích cest jsou. Výsledkem je pak zúžení průdušek - nemocný to pociťuje jako zvýšený odpor při dýchání. Proto je třeba na astma myslet i při všech stavech, které jsou spojeny s podobnými dechovými obtížemi. Těžší stav dušnosti obvykle zabrání nemocnému dítěti ve hře, pohybu nebo jiných běžných činnostech. Dítě se obvykle zastaví a soustředí se na dýchání. Menší děti, které s takovou situací ještě nemají dost zkušeností, mohou začít plakat, a to může stav ještě dále zhoršit vyšší námahou a nepravidelným dýcháním při pláči. Při dalším zhoršení dušnosti by mohlo dojít až k nedokysličení a promodrání rtů a kůže. Méně závažné stavy se obvykle projevují nočním kašlem nebo kašlem ráno po probuzení. U dětí se často objevuje tzv. pozátěžová reakce, kterou vídáme po intenzivnější tělesné zátěži. Na rozdíl od např. srdečních důvodů zátěžové dušnosti se u astmatika neprojeví pozátěžová reakce hned v době zátěže, ale většinou až několik minut po jejím skončení. Tak se často dápřijít na astma u dětí, které mají kašel nebo dechové potíže při běžné školní tělesné výchově nebo při hře s větším pohybem ve školce. U kojenců a batolat se astma může často projevit jen opakovanými stavy zahlenění, často i v souvislosti s virovými infekcemi dýchacích cest. Protože někdy nebývají při těchto stavech patrné typické pískoty a může být přítomna i teplota, myslí se častěji na infekce dýchacích cest než na astma a děti jsou velmi často zbytečně léčeny antibiotiky.

Diagnóza astmatu

Astmatická reakce s kašlem nebo dušností může být typicky spuštěna stykem s alergenem, na který je nemocný přecitlivělý. V těchto situacích bývá souvislost velmi nápadná. Takto rychlé reakce bývají nejvíce při setkání s některými domácími zvířaty, podobně může ale proběhnout i reakce na některé pyly rostlin apod. Často potkáváme nemocné, kteří například při návštěvě v bytě, kde žije kočka, během několika málo minut začnou pociťovat dušnost. V takové situaci bývá diagnóza prakticky hned jasná, protože žádné jiné onemocnění takto typické dechové potíže po styku s alergenem v ovzduší nevyvolává.

Diagnóza astmatu je vždy založena především na podrobném rozboru příznaků a celé situace. Typické dechové potíže u již známého alergika nebo u dítěte s jinými projevy alergie vedou obvykle hned k vyslovení podezření na astma. Toto podezření je ovšem třeba následně potvrdit nebo vyloučit dalším vyšetřením. Důležité je potvrdit zúžení dýchacích cest při vyšetření funkce plic (spirometrii). Pokud je při spirometrii zjištěno zúžení dýchacích cest, aplikuje se inhalace léku, který u většiny astmatiků umí průdušky opět rozšířit. Pokud lék účinkuje a funkce plic se normalizuje, lze s velkou pravděpodobností považovat astma za prokázané. V případě, že má lékař podezření na astma podle popisovaných příznaků a funkce plic je při vyšetření norm

Někdy je ovšem stanovení diagnózy obtížné. Může být třeba nutné nasadit na několik dní až týdnů i protiastmatickou léčbu - teprve zlepšení stavu při této léčbě vede k potvrzení nemoci.

K vyšetření každého astmatika patří nezbytně i podrobné vyšetření alergologem a vyšetření horních cest dýchacích (nos, vedlejší nosní dutiny). K vyloučení jiných nemocí plic může být potřebné i provedení rentgenového snímku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  děti a MY č. 2/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola