5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Jak vybírat kočárek?

Jak vybírat kočárek?

Autor: Jana Dočkalová | Datum: 19.1.2007 | Vydání: 1/2007

Zvažujete, jaký kočárek pro své děťátko vybrat? Neumíte se v bohaté nabídce dnešního trhu orientovat? Zamyslete se s námi

Výběr kočárku představuje velmi významný úkol pro (nejen nastávající) rodiče.

Mám syna (2,5 roku) a právě očekávám narození druhého dítěte. Poprvé jsem byla výběru kočárku ušetřena a nepřikládala jsem mu velkou váhu. Byla jsem přesvědčena, že své dítě budu nosit převážně v šátku, což jsem do značné míry také splnila. Kočárky k nám tak nějak přišly… První nám půjčila švagrová. Byla to troj- (nebo kolika–) kombinace. A i když se říká: „Darovanému koni na zuby nehleď,“ vrátila jsem ho hned, jak Toník povyrostl a potřeboval sporťák. Na kočár nebylo spolehnutí. Rád se rozpadal, korbička (chceteli stříška) mi zůstala v ruce pokaždé, když jsem chtěla změnit její polohu, brzda byla na opačné straně než rukojeť, což mi přinášelo horké chvilky obzvláště v přeplněném autobuse (mimochodem, tatáž plastová brzda se mé kamarádce rozbila krátce po koupi nového kočárku, zkrátka se ulomil zoubek…), okénko ve stříšce nešlo zakrýt, děťátku tedy leckdy svítilo sluníčko do tváře… Rukojeť sice byla přehazovací, což jsem ocenila zejména v malém výtahu, ale kočár byl z druhé strany neovladatelný (zřejmě těžiště).

Tou dobou jsme shodou okolností dostali „golfáče“ z druhé ruky, se kterými jsme si vystačili asi rok a půl. Dnes se divím, jak jsme to dokázali, jsme totiž poměrně „přírodního ražení“ a golfky skutečně nejsou do terénu ideální. V očekávání druhého dítěte jsem se tedy rozhodla, že tentokrát, řádně poučena, si kočárek pečlivě vyberu a začala pátrat, shánět informace na internetu, obcházela jsem obchody s novými i použitými kočárky, prolistovala časopisy D-Test a vyptávala se maminek na pískovištích. Postupně jsme s manželem sepsali seznam kritérií, která by měl náš kočár splňovat. Rozhodla jsem se tak úplně nešetřit (což ovšem po dvou letech s rodičovským příspěvkem a jednou výplatou rozhodně nepředpokládalo neomezené investice). Už jsem věděla, že s kočárkem strávím dost času a také už si sama sebe vážím natolik, že se nechci nechat ničit fyzicky ani psychicky. Protože čekáme druhé dítě a zatím neplánujeme početnější rodinu, rozhodli jsme se pro kvalitní kočárek z druhé ruky a byli jsme za něj ochotni zaplatit tolik, co za nový, řekněme „polský“.

Co zvažovat

Důležité je si uvědomit, že hluboký kočár bude vaše dítě potřebovat přibližně 9 měsíců, zatímco sporťák od devíti měsíců, třeba až do tří let. Toník chodí hodně a rád a dost toho vydrží, ale je to dítko živé a zvídavé, tudíž dá někdy práci, udržet ho „v ose“. Kočár teď používám hlavně na nákupy (nevím, co si bez něj jednou počnu) a když se potřebuji někam rychle „nablížit“. Také není špatný jako základna pro celodenní výlet, zvlášť když je dítě zvyklé spát po obědě.

Proto je dobré zvážit, zda investovat do x-kombinace (někdy snaha o všestrannost nevyzní ve výsledku nejlépe), nebo pořídit levnější, a třeba i starší, hluboký kočár a později přikoupit kvalitní sporťák.

My jsme nakonec zvolili solidní značku, která nabízí značnou variabilitu. Přitom se nejedná o „svlékací“ kočár (všechno v jednom – hluboký a když oloupete vrchní slupku, vyloupne se sporťák). Na náš základní podvozek lze, po sejmutí sedačky prostorného sporťáku, pomocí adaptérů připevnit jak hluboké lůžko pro miminko, tak i autosedačku „vajíčko“ pro kojence od 0 do 13 kg (autosedačku prý nelze připevnit na kočárky s přehazovací rukojetí). Navíc je možné k terénnímu kočárku dokoupit ještě „golfové hole“, na něž lze opět upevnit korbičku i autosedačku. Tento systém, který představuje dostatečný komfort pro rodiče i dítě, zvláště pokud rodina hodně cestuje, dnes nabízí řada výrobců v různých cenových relacích. Přestože by pořízení nové výbavy tohoto typu značně překračovalo naše finanční možnosti, při nákupu z druhé ruky jsme si ji mohli dovolit (velké možnosti v tomto směru skýtá Internet). U našeho kočárku velmi oceňuji natáčecí přední kola, která čtyřkolce dodávají pohyblivost a ruční brzdu na rukojeti. Prý je dobrá pro bruslaře, já s ní přibržďuji při jízdě z prudkého kopce. Všechna kola lze lehce sundat, kočárek je hned skladnější a navíc je mohu jednoduše umýt. A že nemá přehazovací rukojeť? Nevadí. Sedačku sporťáku lze nasadit oběma směry, takže dítě buď kouká dopředu, nebo na maminku a pro malé miminko v korbičce představuje jediný problém sluníčko, což vyřeší plena jako závěs.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  děti a MY č. 1/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola