5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Je nadání danajský dar?

Je nadání danajský dar?

Autor: Ivana Závozdová | Datum: 26.11.2008 | Vydání: 6/2008

Potenciálně nadaných se rodí 20 až 25 procent dětí. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent nepřijde vniveč.

Mluví vaše batole ve větách* Jsou vaší holčičce tři roky a umí číst* Tráví váš čtyřletý syn každou volnou chvilku studiem encyklopedií* Zřejmě máte doma intelektově mimořádně nadané dítě. Důvod k radosti* Možná, ale hlavně spousta starostí. Nadané děti to totiž nemají jednoduché. S vrstevníky si často nerozumějí a s nepochopením se setkávají i u dospělých a pedagogů. Vybočují totiž z řady. Navíc mohou trpět různými poruchami, které jejich talent skrývají, takže mnohdy zůstane neobjeven.

Není to jen IQ

Nadání se odjakživa odvozovalo od inteligence. Ještě v minulém století bylo za rozumově nadané považováno dítě, jehož inteligenční kvocient (IQ) přesahoval hodnotu 130. Dnes odborníci považují tento způsob měření nadání za zcela nevyhovující. Nevystihuje totiž skutečné schopnosti dítěte. Podle hodnoty IQ lze možná usuzovat, zda dítě bude úspěšné ve škole, ale jen těžko z ní lze předpovědět, zda bude úspěšné v životě.

Je nadané?

V současné době se nadání zjišťuje tak, že se sledují a měří různé schopnosti dítěte: schopnost logického a abstraktivního uvažování, zobecňování, vyjadřování, slovní zásoba, prostorová, zraková i slovní paměť, motorika, zejména jemná, ale i hrubá (obratnost). Všechny dosažené výsledky se pak vzájemně porovnávají. Profi l každého potenciálně nadaného dítěte by měl postihnout i to, čemu se říká tvořivost, motivace, zájmy a osobnost. Na základě těchto charakteristik si lze nejen udělat představu o skutečném nadání, ale také odhadnout, zda a nakolik se může dále rozvíjet. Je při tom třeba brát v úvahu také vliv rodiny, kamarádů, školy i širšího sociálního prostředí, které mohou schopnosti dítěte kladně i záporně ovlivňovat.

Dvě skupiny

Nadané děti nejsou homogenní skupinou. Liší se nejen druhem a mírou svého nadání, ale například i vytrvalostí či zájmem a ochotou podřídit se autoritě. Profesorka Joan Freemanová, britská psycholožka a zakladatelka mezinárodní společnosti ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj) dělí nadané do dvou kategorií:

* výrazně nadprůměrní
Obvykle se snadno a rychle učí, bývají konformnější a jsou-li motivovaní, bývají úspěšní. Ve škole výborně prospívají. Většinou se bez problémů dostávají na víceletá gymnázia.

* mimořádně nadaní
Tvoří ji asi 2 procenta dětí. Mívají větší potíže s přizpůsobivostí a problémy ve vztahu k autoritám.

Zmařená šance

Odborníci odhadují, že potenciálně nadaných se rodí 20 až 25 procent dětí. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent je rozpoznán a nepřijde vniveč. Z ostatních se mnohdy stávají děti problémové, frustrované, odpadlíci. Mají špatný prospěch a někdy ani nedokončí střední školu. Některé trpí psychickými potížemi. „Ve své praxi poradenského psychologa jsem se také setkala s případy velmi nadaných dětí, jejichž talent nebyl rozpoznán a které trpěly těžkými depresemi,“ říká psycholožka Eva Vondráková, která se u nás dlouhodobě zabývá problematikou nadaných dětí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  děti a MY č. 6/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola