5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Jsou biopotraviny opravdu lepší?

Jsou biopotraviny opravdu lepší?

Autor: Gabriela Bachárová | Datum: 2.1.2009 | Vydání: 1/2009

Biopotraviny mají lepší chuť a prospívají lidskému zdraví. Nebo to neplatí? Po vlně nadšení z organických produktů se začínají ozývat první hlasy, které chladí bezmeznou důvěru. Jsou biopotraviny jen módním hitem, nebo jedinou možnou odpovědí na stále se zhoršující kvalitu konvenčních potravin?

Dnešní obchody nabízejí ve srovnání s minulostí často jen podřadné produkty. Mnohdy se ani nedá mluvit o potravinách, ale o jejich nahrážkách. Přírodní látky se nahrazují těmi, které vyrobila chemická laboratoř. K tomu přičtěte desítky dalších přídatných umělých látek, které mají potravinu „vylepšit“. Prodloužit její trvanlivost, zdokonalit barvu nebo tvar. Výrobci se navíc nešetrně chovají ke zvířatům a při pěstování ovoce a zeleniny používají postupy, které odporují ekologickým zásadám.

Mnozí lidé zcela přestali kupovat třeba drůbež nebo vajíčka z běžných obchodů, protože jim nevoní ani nechutnají. Koupit si v supermarketu jahodový džem? Můžete se vsadit, že pravé ovoce vůbec neviděl. Chuť i vůně je namíchána uměle. Hlavně mladší zákazníci už vůbec netuší, jak chutná „poctivé“ jídlo, protože se doma přestává vařit, ubývá domácích zabíjaček a místo zeleninových zahrádek se vysazují okrasné trávníky. A tak se za normu kvality přijímá to, co nabízejí obchody.

Je zcela logické, že se stále více spotřebitelů obrací k biopotravinám jako k jediné dostupné možnosti najíst se zdravě, chutně a kvalitně. Biopotraviny ale nemohou splnit vše, co se od nich očekává. A není to jejich vina.

Zdravé, ale...

Biopotraviny prospívají lidskému zdraví, protože do nich výrobci vědomě nepřidávají chemické látky. To je nezpochybnitelná pravda. Na druhou stranu ani biopotravinám se nevyhnula všudypřítomná kontaminace. Pokud si kupujete biozeleninu nebo bioovoce, nemáte žádnou jistotu, že jsou zcela „čisté“. Voda, půda a vzduch jsou dnes tak znečištěné, že prakticky není možné vypěstovat dokonalý přirozený produkt.

I biopotraviny neúmyslně obsahují zbytky pesticidů, pomocí kterých konvenční zemědělství hubí plevel a škůdce živočišného původu. Pesticidy mají například velmi negativní účinky na lidskou plodnost, podílejí se na vzniku rakoviny, únavového syndromu nebo Parkinsonovy nemoci. Každý rok se ve světě použije 2,5 milionu tun pesticidů.

Od roku 1993 jejich spotřeba v České republice vzrostla o čtyřicet procent. Nejvíce těchto nebezpečných látek přitom obsahují rajčata, papriky, hlávkový salát a citrusové ovoce.

V biopotravinách se mohou nacházet také dusičnany, které se používají ke hnojení půdy. Je přitom prokázané, že dusičnany významně přispívají ke vzniku nádorového bujení. Bohužel, v organických produktech jsou také těžké kovy, které se do potravin dostávají především ze vzduchu nebo ze spodních vod. Vinu na tom nesou hlavně průmyslové podniky, ale v posledních letech se přidává i bezohledné topení levným uhlím a odpadky na českých vesnicích.

Většina biofarem se však nachází v relativně čistším přírodním prostředí, například v chráněných krajinných oblastech. Nemůže se prakticky stát, aby biofarma hospodařila v blízkosti dálnice, jaderné elektrárny, skládky nebo spalovny odpadu. V případě možného rizika kontaminace se odebírají vzorky na laboratorní analýzy, a pokud se prokáže zjevné znečištění produkce, výrobek ztrácí právo na označení bio.

Méně nemocí s biopotravinami

Biopotraviny mají na druhou stranu řadu kladných zdravotních důsledků. „Jedna zajímavá studie z roku 2003 se týkala žen v období po porodu, které po dobu pěti měsíců konzumovaly převážně biopotraviny. Na konci tohoto období byl v jejich mateřském mléku zaznamenán znatelný nárůst prospěšných nenasycených mastných kyselin,“ popisuje Jan Valeška z Infocentra PRO-BIO LIGY (www. biospotrebitel.cz), která se věnuje propagaci ekologického zemědělství a ekologicky šetrného životního stylu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  děti a MY č. 1/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola