5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Tajemství dědičnosti: To je celá teta Květa!

Tajemství dědičnosti: To je celá teta Květa!

Autor: Anna Meszárosová | Datum: 22.2.2012 | Vydání: 3/2012

Stoprocentně to znáte, sousedka kouká do kočárku: „Jak kdyby tatínkovi z oka vypadl!“. Nebo okukuje vaši puberťačku: „Ta se ale vytáhla! No vždyť on nebožtík starý pan Vomáčka měl taky skoro dva metry.“ Já si zas často říkám, že po mně děti tu tvrdou hlavu rozhodně nemají. Ale po někom ji nejspíš mají. A nemůžou jí mít po nás po obou? Od každého trochu? Anebo jim necháváme příliš volnou ruku při výchově? Jak to vlastně je?

Tajemství dědičnosti: To je celá teta Květa!

Dědičnost je moc zajímavá věc a i když se pro laika může zdát trochu tajemná, některé věci se dají v širší rodině vcelku dobře vysledovat i bez odborného vzdělání. Typické rysy, třeba velký nos, vysoký vzrůst, některé charakterové vlastnosti. I když genetika jako vědní disciplína zažívá velký boom, těší se veliké oblibě a zasahuje dnes prakticky do všech oblastí od medicíny, zoologie, botaniky, a sahá až do pultů supermarketů v podobě geneticky modifikovaných potravin, pořád je spousta oblastí, které si svoje tajemství schovávají. A tam patří většina toho, co nás nejvíc zajímá: jak budou naše děti vysoké, zdali nebudou tlusté, jaké budou mít oči, vlasy, jestli nebudou mít přehnané sklony k alkoholu, zda budou talentované na hudbu, na sport, jestli budou průbojné nebo bojácné, a co ta tvrdohlavost?

Budeme mít doma génia?

Leckteré charakterové vlastnosti se dají zčásti vysledovat už třeba v batolecím věku. Dítě bere tužku zásadně jen do pravé ruky a při chůzi do schodů dává první pravou nohu? S největší pravděpodobností bude pravák. Líbí se mu zvučné melodie a reaguje na ně dobře rytmicky? Dost možná bude mít dobrý vztah k hudbě. Třeba i manuální zručnost nebo pohybový talent všímavý rodič odhalí brzo, jenže se to všechno nedá zobecnit a vztáhnout jen na genetiku a vrozené vlohy. Zrovna tyhle vlastnosti jsou typickým příkladem, kde můžeme jako rodiče udělat hodně pozitivní motivací a správným vedením. Vždyť které dítě nemá rádo písničky a zpívání? Nicméně určitá dávka talentu je prostě u každého jiná a ze všech dětí klavírní virtuózové nebo olympijští rekordmani být prostě nemůžou. Někdo je zkrátka na něco daleko šikovnější a za tím je třeba hledat dědičnost a vrozené vlohy, se kterými nic neuděláme.

Existují skutečnosti, které mají naprosto jasný a přesně popsaný způsob dědičnosti, například některé vrozené choroby. To potom lékařům usnadňuje práci v genetickém poradenství, třeba při plánovaném rodičovství, kdy rodina řeší, zda se jí nenarodí nemocné nebo postižené dítě. Pochopitelně se pozornost genetiků v dnešní době nejvíc zaměřuje na zkoumání chorob. Hledají se genetické příčiny různých druhů nádorů, diabetu, psychických a jiných onemocnění, zkrátka neduhů, které lidstvo sužují. A takové věci jako barva vlasů, očí, výška, vlohy k hudbě, sportu jsou samozřejmě zajímavé, ale rozhodně ne tolik na pořadu dne. I když i tyto vlastnosti genetici zkoumají, minimálně proto, že je zkrátka v lidské povaze přijít na podstatu věcí. Na pomezí medicíny a genetiky, řekněme tak trochu pro zábavu, je obezita. V dnešní době posedlé kultem hubenosti určitě přitažlivé téma, nicméně vědce zajímají spíš příčiny patologické obezity jako choroby.

Jak bude naše dítě vypadat?

Dědičné je leccos, v podstatě každá drobnost na člověku má genetický základ. Jestli máte široké příbuzenstvo, znáte svoje pratety, sestřenice, bratrance a svůj rodokmen daleko dopředu, určitě jste si všimli nějakých podobností se svými předky. A proč je vlastně možné některé věci geneticky rychle a snadno popsat a jiné ne? Protože různé věci se dědí různě.

Některé vlastnosti nebo spíš struktury v těle jsou jasně dané a kódované pouze v jednom jediném genu. Například mnoho enzymů a buněčných struktur. Ale takové vlastnosti jako výška, tělesný habitus, dispozice k ukládání tuku, barva vlasů, očí, typ kůže, různé druhy talentu, manuální zručnost a určitě i spousta charakterových vlastností se dědí jiným způsobem. Výslednou podobu kóduje několik genů, mnohdy až stovky, a někde se na konečné podobě nemálo podepisuje i vliv prostředí. Takže je těžké předem zjistit, jak na tom kdo bude. Často většinu kódujících genů ani neznáme. Nějaké geny, související s tou kterou vlastností, už popsány byly, ale jde většinou jen o částečné rozklíčování. Také je třeba vzít v úvahu, že leccos může člověk sám hodně ovlivnit. Například výšku. Těžko budeme předpokládat, že se dvěma basketbalistům narodí děti s finální výškou kolem metru šedesát, ale stravou se dá ještě několik centimetrů nahnat. Úplně jasné je to u tloušťky, dva lidé s naprosto stejnou genetickou výbavou mohou mít váhový rozdíl třeba i dvacet kilo, když jeden bude celý den sedět a jíst sladké a druhý bude denně běhat deset kilometrů a jíst jen maso a zeleninu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  Děti a my č. 3/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola