5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > To dítě už zase stůně!

To dítě už zase stůně!

Autor: Helena Chvátalová | Datum: 20.1.2006 | Vydání: 1/2006

Většina dětí začne stonat s nástupem do dětského kolektivu. Proč tomu tak je? Můžeme to nějak ovlivnit? Zeptali jsme se na to alergologa, imunologa a kožního lékaře MUDr. Radka Klubala.Ne každý asi sprchuje děti studenou vodou, ale každý by měl s dětmi chodit na procházky, do přírody.

Stůňou dnešní děti výrazně víc, nebo dříve  se o tom tolik nemluvilo?

Určitě se o tom dnes víc mluví, i proto mají rodiče obavy ze snížené imunity. Je ale zcela běžné, že jsou děti v prvním kontaktu s dětským kolektivem víc nemocné. Když jde dítě do školky, brzy mi je rodiče přivedou propodezření na sníženou imunitu. Pokud je v laboratorních testech vidět, že je imunita v pořádku, vysvětluji rodičům, že si dítě pouze potřebuje jeden až dva roky běžné dětské nemoci odstonat. Rodiče by s tím měli počítat.Bohužel, dnešní uspěchaná doba nás nutí k urychlené léčbě antibiotiky. Imunitní systém tak nemá čas dozrát a zůstává pro příští kontakt se stejnou infekcí nepřipravený a už se roztáčí bludný kruh...

Takže pokud se antibiotika používají i na běžné infekce, se kterými by se dětský organismus, kdybychom mu dopřáli více času, vypořádal sám, nenaučí se jeho imunitní systém to, co by měl?

Dá se to tak říct. V takový případech imunitní systém není"vzděláván"tak, jak by měl, proces jeho zrání je neustále přerušován. Dalším problémem je, že antibiotika nejen bakterie hubí nebo jim brání v množení,ale u velké části lidí má negativní vliv na množení krevních buněk, a tím pádem brzdí i imunitní systém. Přemíra antibiotik tedy způsobuje, že imunitní systém je špatně vzdělán a ještě ho přibržďuje ve vývoji. Navíc našeimunita potřebuje trvalé stimulující podněty od našich vlastních bakterií, aby byla neustále ve střehu. Pokud větší množství antibiotik vybije naši střevní flóru, naruší se tím i funkce imunitního systému.

Jakou funkci hraje horečka při nemoci dítěte?

Teplota je způsob, jak se tělo brání, v podstatě se snaží infekci"uvařit". Teplem se zároveň vyplavuje více obranných látek uvnitř těla, takže teplota má v průběhu nemoci svůj význam a nemá smysl ji ihned zakaždou cenu snižovat. Na druhou stranu ne všichni pacienti mají"blok", aby se teplota nedostala přes určitou mez, kdy zejména u dětí může dojít ke křečovitým stavům a poškození organismu. Pokud je tedy horečka přílišvysoká (přes 39oC), můžeme použít osvědčený způsob našich babiček - vlhký zábal, nebo paralen, který je také součástí různých panadolů apod. Od acylpyrinu se v současnosti ustupuje, protože může způsobit alergickou reakci, udospělých dráždí žaludek nebo vede ke krvácení z nosu. Velmi opatrně je třeba zacházet s preparáty na bázi brufenu. Jedná se o silný lék, který musí užívat s rozvahou i dospělý člověk.

Jaké otázky vy jako lékař kladete rodičům, kteří k vám přivedou dítě s podezřením na poruchu imunity?

Ve svým dotaznících se ptám, zda se dítě narodilo v termínu, jak se hojil pupečník, jestli bere často antibiotika, zda mělo zánět středního ucha a kolikrát, zda mělo zánět dutin, spojivek, jestli trpí na průjmy (dítě svrozenou poruchou imunity trpí většinou i při kojení na průjmy), zda má zvětšené uzliny, nosní mandli, krční mandle, bradavice na rukou, moluska apod., jak snáší standardní očkování. Podezření na sníženou imunitu vyslovívětšinou pediatr, který ví, jak často je dítě nemocné, kolik antibiotik dostalo atd. Pediatr odešle dítě s rodiči k imunologovi, který podle krevních testů zjistí, zda má dítě imunitu skutečně sníženou. Pokud ne, mohou sivšichni oddychnout a pustit se do přirozeného formování imunitního systému dítěte.

Jak se případy snížené imunity řeší?

Velmi často se zahajuje léčba tzv. bakteriálními lyzáty. Ty představují"rozemletou"směs běžných bakterií, jako je streptokok, stafylokok apod. Tyto tablety se užívají podle určitého schématu, a tím se děti sinfekcí seznamují. Může jim to hodně pomoci.

V minulosti se poměrně běžně odstraňovaly nemocným dětem nosní nebo krční mandle. Jak se na takový zákrok díváme dnes?

Mandle hrají v těle hodně důležitou úlohu. Jsou součástí lymfatického systému, který obklopuje celý nosohltan a je předvojem naší imunity. Cokoliv spolkneme, vdechneme, je touto branou zaregistrováno - naše tělo si ohmatá,co do něj vstupuje a rychle předává informaci celému imunitnímu systému. Ten se pak rozhoduje, zda se má bránit nebo zda má zaregistrovanou složku tolerovat. Pokud mandle odstraníme, narušíme informační kvalitu tohoto obrannéhovalu, a to může u mnoha lidí představovat vážný zásah do koordinace imunitního systému. Mandle se tedy dnes už pokud možno neodstraňují, osobně takové doporučení dávám jen výjimečně.

Mojí dospělé dceři se občas objeví v krku na mandlích bělavé čepy, které zase samy zmizí. Nemá přitom ani teplotu, ani jiné potíže.

Takový"čep"je někdy docela přirozená věc. Mandle je totiž koule s velkým povrchem a následně zmuchlaná do malé kuličky, takže je zvrásněna záhyby a lagunami. Sliznice mandlí se při nějakém podnětu, což může býti kyselý nápoj, studený vzduch apod., podráždí a pak se olupuje. Vzniknou bělavé žmolky a usazují se ve formě"čepu". Pokud má pacient jenom jakýsi čep bez dalších známek onemocnění (například teplota, bolesti hlavy,kloubů, zvětšené uzliny na krku, vysoká sedimentace, vysoká hodnota C-reaktivního proteinu) většinou to jen znamená, že byl povrch mandle něčím víc drážděn. V takových případech obvykle provádím výtěr z krku, a pokud nenínalezena nebezpečná infekce, pacienta už jen dále sleduji. Čep by se neměl vymačkávat, protože se do sliznice může zanést skutečná infekce a o problém je postaráno.

Jak může maminka napomoci správnému fungování imunitního systému svého dítěte?

Pokud je to možné, ani ona by neměla v těhotenství užívat antibiotika. A měla by dítě kojit. Mateřské mléko obsahuje látky matčina imunitního systému, které pomáhají miminku se bránit, protože když se narodí, jeho imunitnísystém ještě není plně vyvinutý. Obsahuje také hodně látek, které přímo stimulují vývoj imunitního systému dítěte. Batole a předškoláka by měla nechat projít infekcemi co nejpřirozeněji. Samozřejmostí by měla být vyváženástrava, dostatek spánku, dostatek pohybu venku.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  děti a MY č. 1/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola