5000
Rodina a škola 2014 Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Děti a my > Ukázky > Víte, co se skrývá v kosmetice?

Víte, co se skrývá v kosmetice?

Autor: Vít Syrový | Datum: 22.6.2012 | Vydání: 7-8/2012

Všude možně se píše, že bychom se měli snažit vyhýbat krémům s parafínem, protože nesvědčí kůži. Avšak v kosmetice můžeme nalézt na tisíce umělých sloučenin, o jejichž nepříznivém vlivu se lze dovědět z různých zdrojů.

Víte, co se skrývá v kosmetice?

Podívejme se tedy na působení látek, které se vyskytují v běžně prodávaných kosmetických přípravcích, bez nichž se dnes téměř nikdo neobejde. Leč mnohé prostředky se užívají zbytečně a v nadbytečné míře.

Rozhlédneme-li se v některých koupelnách, můžeme tam vidět desítky různobarevných prostředků, které rozhodně nejsou nepostradatelné. Leckdy se prostě koupí jen proto, že jsou levné, nebo že je na ně lákavá reklamní kampaň. A když už se pořídí, musí se přeci spotřebovat! Vždyť co s nimi? Je jasné, že nezamyslíme-li se včas, tzn. dříve, než daný výrobek koupíme, dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy jen stále řešíme následky předchozích nesprávných rozhodnutí.

Chceme-li tomuto zamezit, je třeba předem zvážit, zda daný produkt koupit či nikoli. Nejen u potravin, ale i u všech ostatních výrobků je třeba zaměřit se spíše na kvalitu než na kvantitu či televizní reklamu. Abychom dokázali odhalit, co jsou jen triky prodejců, a co naopak může sloužit jako užitečný zdroj informací, zaměříme se nyní na to, jaká kritéria je třeba posuzovat u kosmetických přípravků.

Obdobně, jako se vyplatí sledovat složení potravin a nekupovat výrobky, které obsahují škodlivá éčka (viz čl. „Éčka, v tom je ta léčka“, DM 3/12), je dobré nahlédnout i do složení, které má být povinně uvedeno i na obalech či přelepkách krémů, zubních past, šamponů a dalších kosmetických preparátů. U těchto výrobků je ovšem o mnoho složitější určit, o jaké látky jde, neboť jejich názvy jsou leckdy uváděny v cizím jazyce nebo jinak „maskovány“.

Kdo má k dispozici příručku „Tajemství výrobců potravin“, může k dešifrování těchto názvů nahlédnout do v ní uvedených tabulek. Jestliže ve složení kosmetiky nalezne např. methylparaben, ethylparaben či propylparaben, může zjistit, že jde o běžně užívané konzervanty. Je naprosto logické, že pokud jsou tyto látky v potravinářství hodnoceny jako sloučeniny s výrazně nepříznivým účinkem, nebudou o nic lépe působit ani v zubní pastě, sprchovacím gelu, nebo dalším z přípravků, které se aplikují na kůži, vlasy či jinam.

Měli bychom si uvědomit, že nejen u vnitřně užívaných preparátů (např. zubních past), ale i u ostatních prostředků, jež aplikujeme z vnějšku, dochází k jejich vstřebávání či dalším možným nežádoucím účinkům. Někteří se sice mohou uklidňovat tím, že vstřebaná množství budou nižší, než při jejich přímé konzumaci v potravinách. To je sice fakt, ale vzhledem k četnosti užívání různorodých kosmetických přípravků nebudou též zanedbatelná.

Kromě toho je známo, že kůže je největším jednotlivým orgánem těla. U dospělého člověka měří povrch kůže od 1,6 do 2 m2. Jelikož kůže tvoří hranici mezi vnitřním a vnějším prostředím, hraje důležitou úlohu nejen při přestupu látek z těla ven, ale i naopak – z vnějšího prostředí do organismu. Nejvíce se vstřebávají látky, jež jsou rozpustné v tucích, čehož se využívá i při podávání některých léků kůží (např. u různých mastí).

Pokud tedy kosmetický prostředek aplikujete na celé tělo, jak je tomu třeba u tělového mléka či opalovacího krému, dochází zákonitě ke vstřebávání látek v něm obsažených. Vzhledem k výše uvedenému nemalému povrchu těla bude toto množství nemalé; samozřejmě, že vstřebané množství je též závislé na koncentraci dané látky v užívaném prostředku a dalších faktorech. Přesto však může aplikace nevhodné kosmetiky u citlivějších jedinců leckdy způsobit nemalé zdravotní problémy.

Tyto skutečnosti byly v některých případech i prokázány. Třeba v běžných opalovacích prostředcích bývají mnohé rizikové látky, např. syntetické UV filtry. To potvrdily i oficiální studie, které byly provedeny na universitě v Zürichu. U všech pěti testovaných UV-B-filtrů, jimiž byly: Benzophenone-3, Homosalate, 4-Methyl-benzilidine camphor (4-MBC), Ethylhexyl Methoxycinnamate a Ethylhexyl Dimethyl PABA vědci zjistili, že mohou urychlovat růst rakovinných buněk, tzn. při přehnaném slunění zvyšují rizika rozvoje rakoviny kůže!

Mnohem příznivěji působí minerální filtry, které se užívají v přírodní kosmetice. Mezi ně patří např. oxidy zinku a titanu, které bývají značeny jako Zinc Dioxide a Titanium Dioxide. Velmi dobrým znamením je, pokud do těchto produktů výrobce přidává některé přírodní vitaminy. Kromě tokoferolu jsou důležité hlavně karotenoidy, u nichž byl prokázán ochranný účinek kůže. Proto je též prospěšné zajistit dostatek karotenoidů i v potravě, neboť z toho vyplývající změna pigmentace kůže snižuje propustnost slunečních paprsků.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Děti a my č. 7-8/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Objednejte si starší čísla Děti a my Rodina a škola