5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Integrace. Pro naši mateřskou školu nic nového pod sluncem

Integrace. Pro naši mateřskou školu nic nového pod sluncem

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 3.3.2016 | Vydání: 3/2016

Mateřská škola Čs. exilu v Ostravě Porubě má se začleňováním dětí s postižením letité zkušenosti. Na začátku, tedy před více než 25 lety, to byla podle slov její ředitelky PaedDr. Dany Schönové „partyzánština“, na kterou tehdejší školský úřad nechtěl přispět.

Integrace. Pro naši mateřskou školu nic nového pod sluncem

„V současné době máme v sedmitřídní školce o kapacitě 120 dětí tři třídy běžné a čtyři speciální,“ říká Dana Schönová. „V běžných třídách zatím integrujeme děti, které jsou na integraci připraveny, tedy nepotřebují komfort malé skupiny o počtu 10 až 14 dětí s dvěma pedagogy a jedním asistentem. Jedná se o děti s vadami řeči, ADHD, tělesným postižením, autismem. Před plnou integrací probíhá postupná příprava. Společné hry na školní zahradě, společné akce pro všechny děti, společné zájmové aktivity v odpoledních hodinách. Integrace probíhá v době ranního scházení a odpoledního rozcházení. Speciální třídy jsou pro děti naprostým komfortem a my se snažíme je připravit na integraci, postupně je zatížit požadavky na samostatnost a omezit podporu pedagoga. Jsme si vědomi, že speciální třídy jsou tak trochu skleník, který někdy naše děti chrání až moc. Před neúspěchem, před stresem. Některé děti nemohou být integrovány, protože velký kolektiv je pro ně nepřijatelný,“ popisuje.

Kterým dětem integrace nesvědčí? „Skupina pětadvaceti dětí tří- až šestiletých a jeden pedagog, to je množství zvuků, velké množství situací, které je třeba vnímat a řešit. Pro některé děti je to naprosto nepřehledná mapa sociálních vztahů a rolí,“ vysvětluje ředitelka ostravské MŠ. „Prosadí se jen ti silnější, ostatním pomáhá pedagog. Některé děti si v tak velkém kolektivu si neumí najít své místo a raději pasivně počkají, až pro ně maminka přijde. To jsou ty hodné, kterých si někdy pedagog nevšimne. Věřte, jsou takové děti a je mi jich líto. V naší školce je ale nenajdete. Další děti na sebe naopak tak upozorňují, že je učitelka musí mít neustále na očích. Těch si naopak pedagog všimne a pak je řeší. To je v pořádku. Problémové situace je třeba s dětmi pojmenovat a napravit. Řeší se však to, co se stíhá, a pak vzniká stres, napětí, což nepomáhá ani dětem, ani pedagogům.“

Výjimečné děti

Jak rodiče dětí s postižením hodnotí začlenění jejich dítěte mezi zdravé vrstevníky? A jak na tuto skutečnost reagují rodiče zdravých dětí? Nevím, jestli tato otázka je na místě, když spíše hovoříme o skupinové integraci dětí do běžné mateřské školy. Ale ráda odpovím,“ říká Dana Schönová. „V počtu 120 dětí máme asi 40 výjimečných dětí. Jedná se o děti s autismem, dále děti s tělesným, mentálním postižením, zrakovým. Je to těžké pro obě strany. Chtěla bych podotknout, že taková škola je školou pokory, neboť všichni si denně uvědomujeme, jak těžké to někteří rodiče mají a jak je skvělé, že můžeme jít z práce domů – zavřít dveře a problémy jsou pryč. Rodiče zdravých dětí společně s dětmi se potkávají s našimi výjimečnými dětmi denně na chodbách, v šatnách a vědí, že naše děti nejsou nevychované, že prostě některé věci nemají rády a tak na ně reagují třeba zvuky. Pištěním. Výskáním. Někdy se potřebují proběhnout. Prostě, je to tak a je to normální.“

Výjimečné nejsou jen děti, ale také pedagogové, kteří se na integraci musejí průběžně připravovat. Nestačí jednorázové školení. „Do běžných tříd byly zatím integrovány děti, které již nepotřebují asistenci. Prošly si speciální třídou a speciální pedagog je připraven učitelce kdykoliv být nápomocen. Ve speciálních třídách pro děti s autismem a pro děti tělesně postižené máme většinu dětí s nárokem na asistenci. V současné době systém neumožňuje více než 3 pedagogy souběžně ve třídě, což je škoda - zatím to řešíme naprosto specificky. Již 14 let máme opakovaně akreditované vzdělávací rekvalifikační programy na rekvalifikaci osobních asistentů, takže naši rekvalifikanti nám pomáhají zajistit individuální přístup k dětem, zapracují se, a tak nám pomáhají šířit dobrou praxi dále do škol. Máme pečlivě zpracovaný systém dalšího vzdělávání pedagogů i provozních zaměstnanců, rodičů. Je to osmnáctiletá tradice, kdy pravidelně v rámci různých dotačních titulů získáváme prostředky na vzdělávání,“ popisuje ředitelka MŠ.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 3/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!