5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Co dělat, když se dítě udeří do hlavy

Co dělat, když se dítě udeří do hlavy

Autor: Marie Těthalová | Datum: 9.2.2011 | Vydání: 2/2011

Autonehoda, jízda na kole nebo kolečkových bruslích bez přilby, uklouznutí a pád na zem, nehoda při sportu… Nejen to může být příčinou poranění mozku. Úrazy přitom nejsou vzácným jevem; v České republice se každou minutu stane úraz nebo nehoda dítěte.

Co dělat, když se dítě udeří do hlavy

Naše republika má navíc poněkud znepokojující specifikum – na následky úrazu u nás umírá dvaapůlkrát více dětí než například ve Švédsku; podle statistik u nás v roce 2005 zemřelo na následky úrazu sedm dětí ze sta tisíc. Lékařů z Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FNM jsem se zeptala, kolik dětí utrpí úraz hlavy a zda se úraz hlavy stává pravděpodobněji chlapcům, nebo dívkám. MUDr. Zuzana Peřinová mi odpověděla: „Přesné procento nelze určit – částečně kvůli tomu, že tyto úrazy jsou velmi časté a z velké většiny nevyžadují hospitalizaci. Na druhé straně jsou úrazy hlavy a mozku nejčastější příčinou úmrtí u dětí starších 1 roku. Těžký úraz hlavy postihne každý rok asi 200 ze 100 000 dětí, asi dvakrát častěji jsou zraněni chlapci a jejich úrazy také bývají závažnější.“

Lékařky jsem se také ptala, jaké jsou nejčastější příčiny úrazu hlavy u dětí. „Mezi nejčastější příčiny úrazů hlavy obecně patří různé pády, dopravní nehody, úrazy při sportu (především cyklistice), ale také při těžkých porodech, nebo jsou následkem týrání. Nejčastější příčinou těžkých úrazů mozku zanechávajících trvalé postižení jsou dopravní nehody, na jejichž následky umírá v České republice kolem 40 dětí ročně, 4000 dětí je vážně zraněno,“ vysvětlila mi neuroložka Zuzana Peřinová. Ze statistiky Pracoviště dětské medicíny FN Brno jsem vyčetla, že mezi nejčastější příčiny úrazu mozku, které utrpěly děti léčené na tomto pracovišti, patří upadnutí, pád za jízdy a pád z výšky, následují autonehody a sražení dopravním prostředkem, úder předmětem (např. brankou na hřišti, dřevěným polenem, tyčí, ale dokonce i televizním přijímačem). Dalšími příčinami jsou náraz do pevné překážky, porodní trauma, týrání a ve statistice jsem našla i položku bodné poranění.

Z pohledu bezpečnosti mě hodně zaujala položka „úder předmětem“; v komentáři ke statistice jsem našla nejen zmiňovaný televizní přijímač, ale řadu dalších „zajímavých“ předmětů. Jsem přesvědčená, že řadu těchto nehod zapříčinila nepozornost okolí. Třeba pád televize na dítě si nemohu vysvětlit jinak než že dítě, které bylo třeba rozdováděné, na sebe strhlo stolek s nezabezpečenou (a těžkou) televizí; stejně nebezpečné mohou být jakékoli další těžší předměty, které nedostatečně zajistíme a dítě je na sebe může strhnout. Dalším rizikovým faktorem je spěch, stres, změna zaběhnutého režimu, uvádí se i úmrtí blízkého člověka, hyperprotektivní či nevhodné sociální prostředí v rodině. Tyto okolnosti působí možná trochu paradoxně, zejména zmiňovaná hyperprotektivita, kdy se dospělí snaží dítě co nejvíce ochránit před „zlým světem“. Přehnaná opatrnost ale v dítěti může vyvolat snahu o únik a od ní je jen kousek ke zbrklé reakci a k úrazu. K poranění hlavy může přispět i nepoznaná nebo nekorigovaná oční vada.

Otřes mozku

Asi nejznámější poranění mozku je jeho otřes. Je to nejlehčí postižení mozku, přesto se nesmí zanedbat. Jaké jsou jeho příznaky? Musí být dítě vždy hospitalizované? „Otřes mozku neboli mozková komoce patří k nejčastějším úrazům u dětí. Projevuje se ve většině případů bezvědomím v trvání několika sekund až minut, dále zmateností, časté je zvracení, nevolnost, točení hlavy, může se vyskytovat přechodná porucha zraku, u nejmenších dětí spavost, nebo naopak podrážděnost, pláč. Dítě si nepamatuje na okolnosti úrazu, je přítomna porucha krátkodobé paměti, opakovaně se ptá, co se stalo. Každé dítě s podezřením na komoci mozku musí být vyšetřeno lékařem (pediatrem, neurologem). Běžnou součástí vyšetření je rentgen lebky k vyloučení zlomeniny. Pokud se při vyšetření potvrdí mozková komoce, dítě by mělo být hospitalizováno, obvykle se doporučuje hospitalizace po dobu 1–3 dní. Dítě by mělo být v nemocnici proto, aby bylo možné sledovat, zda se nevyskytnou závažné komplikace (krvá­cení do mozku, otok mozku),“ vysvětlila mi lékařka Zuzana Peřinová.

Když dítě propustí z nemocnice, není ale ještě úplně zdravé. „Další 2–3 týdny by dítě mělo dodržovat klidový režim, tedy nechodit do školy, ale zůstat doma, nesportovat, omezit i psychické aktivity, jako například čtení, televizi a počítač. U dětí se (méně často než u dospělých) může objevit postkomoční syndrom, projevující se nesoustředěností, snížením celkové výkonnosti, bolestmi hlavy, závratěmi, který může přetrvávat i několik týdnů,“ popisuje rehabilitaci a možné komplikace, jejichž prevencí je právě zmiňovaný klidový režim, motolská neuroložka MUDr. Peřinová. Někteří z nás se setkali s dětmi, které měly otřes mozku i přesto, že se nebouchly do hlavy. Zajímalo mě, jak je něco takového možné. MUDr. Zuzana Peřinová vysvětluje, že je to způsobeno především větší zranitelností mozkové tkáně a cév dětí. Dalším faktorem je velikost dětské hlavičky; poměr velikosti hlavy dospělého člověka a dítěte se hodně liší. „Poměrně velká hlavička v kombinaci se slabými krčními svaly dítěte umožňuje mnohem větší výkyvy hlavy, než je možné u dospělých. Příkladem může být otřes mozku způsobený prudkým dosednutím, dalším smutným příkladem je syndrom třeseného dítěte (z shaken baby syndrome), při němž dochází k těžkým, někdy i smrtelným mozkovým poraněním hrubým třesením a cloumáním dítětem,“ uvádí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 2/2011 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!