5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Co si pamatuji, to mi nikdo nevezme

Co si pamatuji, to mi nikdo nevezme

Autor: Marie Těthalová | Datum: 7.10.2010 | Vydání: 8/2010

Proč si něco zapamatujeme snadněji a něco nám do hlavy „leze“ pomalu? Schopnost zapamatovat si souvisí s naší motivací i s emocemi, které proces zapamatování doprovázejí. A co je důležité – paměť je možné trénovat.

Co si pamatuji, to mi nikdo nevezme

Zapamatovat si různé údaje a postupy nepotřebují jen lidé, kteří „pracují hlavou“, ale paměť se hodí všem. Dana Steinová z České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging vysvětluje, že paměť není jen jedna. „Máme několik druhů paměti, které se chovají diametrálně odlišně,“ uvádí dlouholetá trenérka paměti. „Procedurální dlouhodobá paměť je spojená s manuálními dovednostmi, které se musíme naučit, ale pak je už používáme rutinně – chůze, plavání, lyžování, háčkování, psaní na stroji, čistění zubů… Dalším druhem je paměť episodická, která ukládá zážitky z našeho osobního života, ta je velmi specifická, ale značně nespolehlivá, a mimo to máme tendenci si naše osobní vzpomínky zkrášlovat.“ To může potvrdit většina z nás. Když si třeba na třídních srazech vyprávíme historky, které jsme společně zažili, zjistíme, že co člověk, to originální verze dané události.

Zajímalo mě, která část paměti nám činí největší potíže. Dana Steinová mi vysvětlila, že nejvíce nás „potrápí“ krátkodobá pracovní paměť. „Tahle paměť je nejdůležitější, ale zároveň nejzranitelnější. Nejdůležitější proto, že pokud úspěšně nezpracujeme novou informaci v krátkodobé pracovní paměti, tak ji nenávratně ztratíme a nebudeme schopni si ji v budoucnu vybavit z dlouhodobé paměti, protože tam nikdy nebyla uložena.“ A protože si nepamatujeme jenom nepravidelná anglická nebo německá slovesa či názvy živočišných tříd a druhů, ale i to, jak se vaří čaj, zavazují boty nebo zamykají dveře a také jak se jmenují lidé kolem nás, je pro nás paměť životně důležitá. „Paměť vytváří naší identitu, bez paměti bychom ke každé informaci přistupovali tak, jako bychom ji slyšeli poprvé, jsme zkrátka tím, co si pamatujeme,“ tvrdí Dana Steinová.

Přesto mi to nedalo a zeptala jsem se, jestli je třeba snažit se zapamatovat si věci, které můžeme někde najít – ve slovnících, na internetu… „To, o čem se zmiňujete, se týká výhradně dlouhodobé semantické paměti, ve které máme uložena fakta o okolním světě,“ řekla mi Dana Steinová. „Tento druh paměti je velmi spolehlivý a jeho kvalita se nemění během života. Z toho je patrné, že je velmi efektivní investicí do budoucnosti si informace zapamatovat a nebýt závislý na externích zdrojích informací – ne vždy je budeme mít k dispozici a ne vždy lze tyto zdroje použít, třeba při společenské konverzaci. A o mozku navíc dvojnásob platí známé ‚Use it or lose it‘ neboli ‚Co nepoužíváme, o to přijdeme‘,“ konstatuje odbornice a trenérka paměti.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2010 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!