5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > I děti s kataraktou chodí do školky

I děti s kataraktou chodí do školky

Autor: Marie Těthalová | Datum: 12.5.2010 | Vydání: 5/2010

Když se řekne „katarakta“, asi se nám nejdříve vybaví starší člověk s šedým zákalem. Kataraktu ale může mít dokonce i malé miminko. Pokud se včas neléčí, může se dítě časem potýkat se závažnými problémy se zrakem.

I děti s kataraktou chodí do školky

MUDr. Martin Hložánek z Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol vysvětluje, že katarakta je označení pro zákal oční čočky. „U dětí se může vyskytnout jednak vrozená katarakta způsobená geneticky, infekcí matky během těhotenství či chybou ve vývoji očních tkání, nebo katarakta v pozdějším věku způsobená různými očními onemocněními, léky, úrazy oka atd.,“ vysvětluje MUDr. Hložánek. „Zákal čočky způsobí, že do nitra oka proniká málo světla, čili zhoršuje se vidění. U dětí do šesti let tak hrozí, že tento nedokonalý obraz nebude mozek dostatečně vnímat, vidění se špatně vyvine a vznikne tupozrakost, což je funkční vada, která může mít i jiné příčiny vzniku. Rodiče si mohou všimnout šedé zornice, případně může dítě začít postiženým okem šilhat (většinou zevně), při oboustranném postižení si jistě všimnou zhoršeného vidění dítěte, naopak jednostranný zákal může poměrně dlouho uniknout pozornosti. V ČR je zavedeno plošné vyšetření vrozené katarakty, kterým prochází každý novorozenec před propuštěním z porodnice,“ dodává odborník. Zajímalo mě také, kolik dětí trpí zákalem oční čočky. „Bohužel ne­máme úplně přesná čísla, ve světě se výskyt dost značně liší. V Česku je z 5–6 tisíc narozených dětí jedno dítě s kataraktou, k tomu musíme přičíst děti se zákalem získaným. V Motole operujeme 70–80 dětí z celé ČR ročně,“ uvádí MUDr. Hložánek.

I přes včasný screening se na to, že Maruška Bajgarová trpí kataraktou, přišlo v podstatě náhodou a při úplně jiné příležitosti, při vyšetření v porodnici se neodhalilo nic. „Přišlo se na to celkem pozdě, až když Marušce byly čtyři měsíce. Už tehdy jsme měli delší dobu dojem, že nemá úplně v pořádku zrak, protože se na hračku, kterou jsme jí ukazovali, někdy dívala a někdy ne. Paní doktorka říkala, že některé děti jsou lenivější. Že ji to třeba nezajímá. Ona sama se tím vůbec nezabývala, jen se zajímala o to, zda malá vidí,“ vypráví Žaneta Bajgarová. Ale protože malá Maruška začala trpět zažívacími problémy, ocitla se v nemocnici a tam se v rámci různých vyšetření přišlo na to, že malá má oboustranný šedý zákal.

Někdy je nezbytná operace

Děti, které mají kataraktu, čeká řada různých vyšetření a lékařských výkonů. MUDr. Hložánek říká, že pokud je zákal jen drobný, stačí někdy zraková stimulace a zakrývání lépe vidoucího oka. „Pokud je zákal významný, je nutná operace, která by měla proběhnout co nejdříve, aby byl zabezpečen co nejlepší vývoj vidění. Ani operované oko však není zcela zdravé a následná péče je velmi důležitá a je naprosto nutná spolupráce rodičů. Je třeba korigovat dioptrickou vadu brýlemi nebo kontaktními čočkami, provádět zrakovou stimulaci, a pokud je to třeba, tak zakrývat zdravé oko okluzorem. Nutné jsou i pravidelné kontroly a případné včasné řešení eventuálních komplikací,“ vysvětluje lékař. Operací ale celý proces nekončí. „Po operaci se dětem aplikuje velké množství kapek, kterých postupně ubývá, někdy se ovšem kapou kapky dlouhodobě. Nutná je vždy korekce a velmi často okluze. Je třeba brát ohled na to, že děti po operaci ztrácí schopnost zaostřovat na střední vzdálenost a na blízko, což se koriguje právě brýlemi, a na to, že obecně mívají horší zrakovou ostrost a tím pádem i orientaci, zrakové reflexy apod.,“ říká Martin Hložánek. „Ovšem náhlá ztráta zraku jim v souvislosti s kataraktou nehrozí, z tohoto hlediska jsou na tom stejně jako zdravé děti,“ dodává odborník.

Maruška Bajgarová patří do skupiny dětí, které musejí podstoupit operaci. Lékaři jí „vyměnili“ zakalenou čočku za novou a po operaci se u ní rozvinul sekundární zákal, ale ten naštěstí nezasahuje do zorného pole, takže jej snad nebude třeba řešit další operací. Holčička dostala brýle a dochází do speciální mateřské školy pro děti se zrakovými vadami. „Marušce se zlepšilo vidění a snížila se jí dioptrická vada,“ popisuje Žaneta Bajgarová. „Ale nedaří se jí konvergence, což je sbíhání optických os obou očí při pohledu na předmět vzdálený od očí méně než 30 cm. Očka jí ujíždějí ven. Nejspíše bude ještě muset na operaci, která by měla odstranit šilhání.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 5/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!