5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Jak vyzrát na ucpaný nos?

Jak vyzrát na ucpaný nos?

Autor: Marie Těthalová | Datum: 10.2.2010 | Vydání: 2/2010

V mnoha domácnostech i školkách se v zimě rapidně zvýší spotřeba papírových kapesníků. Virová a bakteriální onemocnění spolu s reakcí na chladný venkovní vzduch, který vystřídá často velmi suchý vzduch vytopené místnosti, způsobují, že se nám nedýchá zrovna dvakrát dobře.

Jak vyzrát na ucpaný nos?

Nejčastějším onemocněním dýchacích cest – tím, o kterém se mezi lidmi říká, že neléčené trvá sedm dní a léčené týden – je rýma. Způsobuje ji zánět nosní sliznice a provází ji výtok z nosu, kýchání a svědění. Často doslova ucpe náš nos, takže nemůžeme dýchat jinak než ústy, a nepříjemná je i ze společenského hlediska – s červeným a odřeným nosem neděláme zrovna „parádu“.

Virová rýma je velmi běžné onemocnění. Trvá nejčastěji týden a kromě pocitu, že se náš nos proměnil ve vodovodní kohoutek, nás může trápit i zvýšená teplota a únava až schvácenost. Není divu – protože nemůžeme pořádně dýchat nosem, jsme unavenější. Navíc se pořádně nevyspíme – mu­síme dýchat ústy a ústní sliznice velmi rychle vysychá, proto nás často vzbudí nepříjemný pocit v ústech. Při virové rýmě, která by měla opravdu do sedmi dní odeznít, si většinou vystačíme s nosními kapkami nebo sprejem, které pořídíme v lékárně. Léčbu můžeme doplnit vitaminem C, a pokud nás škrábe v krku, tak i nějakými pastilkami. Samozřejmostí by měl být pitný režim a papírové kapesníky, které po použití vyhodíme. Když na nás „přijde“ kýchnutí, měli bychom si co nejlépe zakrýt ústa a nos (nejlépe kapesníkem), a také si často myjeme ruce.

Pokud rýma po týdnu nezmizí a výtok z nosu zhoustne a mnohdy i změní barvu do žluta či do zelena, změnila se virová rýma v bak­teriální. Virová rýma totiž nosní sliznici výrazně oslabí, a tak na ni snadno naváže bakteriální infekce. Pocit plného nosu tak velmi často následují „zalehlé“ uši nebo nepříjemné pocity ve vedlejších nosních dutinách.

Zánět středního ucha

Zejména malé děti mohou onemocnět zánětem středního ucha, a to i v případě, že mají „jenom“ virovou rýmu, někdy se říká, že se jim rýma „vrazila do uší“. Příčinou zánětu středouší je infekční tekutina, která nemůže řádně odtékat Eustachovou trubicí, jež je oteklá, do nosohltanu, odkud by ji dítě vysmrkalo. Otitis, jak se tomuto onemocnění říká v odborných lékařských knihách, častěji trápí děti, které mají zbytnělou nosní mandli, jež v případě infekce otéká a ucpává nosohltan.

Zánět středního ucha provází silná bolest v ušní oblasti. Zánětlivá tekutina totiž zespodu tlačí na ušní bubínek. U malých dětí toto onemocnění zpravidla poznáme podle toho, že si sahají na zanícené ouško a že na ně hůře slyší. Zánět středouší obvykle provází vysoké teploty, a někdy dokonce i průjem. Se zánětem středního ucha míříme vždy k lékaři s ušní, nosní a krční specializací. Odborník ouško prohlédne a velmi často přistoupí k propíchnutí ušního bubínku. Tomu se rodiče malých pacientů (nebo dospělí, které také může postihnout zánět středouší, i když méně často než děti) někdy snaží vyhnout, protože mají obavy z porušení ušního bubínku. Odborné propíchnutí je ale k uchu šetrnější nežli spontánní protržení ušního bubínku. Navíc v případě, že se jedná o bakteriální zánět, může infekce postihnout i sluchové kůstky, nebo dokonce lícní nerv, což jsou velmi nepříjemné komplikace, které mohou mít i trvalé následky.

Po propíchnutí (nebo spontánní perforaci) ušního bubínku lékař propláchne ušní dutinku speciálním roztokem, někdy ještě předtím nabere výtěr a občas do ouška zasune dren. Pokud se jedná o virový zánět, což lékař pozná podle typu sekretu, po perforaci do několika dní odezní, a bakteriální zánět se léčí anti­biotiky. V obou případech se do ouška nesmí několik dní po propíchnutí dostat voda a dítě by mělo být v klidu. Léčba se řídí také tím, zda má dítě teplotu či zda se nepřidruží nějaká další infekce.

Bolavé dutiny

Zánět vedlejších nosních dutin neboli sinusitida může mít – stejně jako zánět středouší – virovou i bakteriální příčinu. A stejně jako otitis se proje­vuje bolestí ze­jména v oblasti čela a tváří. Bolest je způsobena tlakem infekční tekutiny (hnisu). Bolest bývá silnější při předklonu. Si­nu­sitidu může provázet kašel a zvýšená teplota.

Ne každá podobná bolest hlavy znamená, že máme zánět dutin. Diagnózu stanovuje opět otorinolaryngolog, a to pomocí ultrazvuku, kterým nám „proskenuje“ vedlejší nosní dutiny. Sinusitida se léčí přípravky na ředění hlenů, antibiotiky a případně punkcí, při které se do nosní dutiny zasune jehla, kterou lékař vede nosním průduchem. Pak se z dutiny odsaje zánětlivá tekutina a prostor se vypláchne. Punkce není úplně příjemná záležitost, ale naštěstí nijak zvlášť nebolí (provádí se v lokálním umrtvení). Nejnepříjemnější je výplach, kdy má pacient dojem, že se mu z hlavy vypláchne snad i mozek. Naštěstí punkce netrvá dlouho a úleva, která po ní následuje, stojí za všechny nepříjemnosti.

Nemocný se zánětem středouší nebo vedlejších nosních dutin by měl zachovávat klidový režim a nechodit do kolektivu. Dospělí v takovém případě dostanou „neschopenku“ a děti nechodí do školy. Léčba trvá nejméně týden.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 2/20010


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 2 / nových příspěvků: 2

  • Alternativa 9.2.2010, 21:43 Zobrazit
    záněty, homeopatika, léčba aj. 14.7.2010, 15:57 Zobrazit

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!