5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Nováčci ve školce

Nováčci ve školce

Autor: Marie Těthalová | Datum: 5.9.2012 | Vydání: 7/2012

Září je pro všechny mateřské školy měsícem adaptace. Do školky nastupují nové děti, mnohdy se změní složení dětí ve třídě či děti vítá nová učitelka. Některé děti zvládnou změny bez větších problémů, jiné se potýkají s adaptačními obtížemi.

Nováčci ve školce

Klinické psycholožky Ladislavy Lažové jsem se zeptala, s čím se dítě při vstupu do mateřské školy setkává a s čím se musí vyrovnávat. „Mateřská škola bývá prvním vstupem dítěte do širší společnosti, dítě se poprvé setkává s cizími lidmi, aniž by bylo v doprovodu rodičů. Tedy zůstává samo mezi nepříbuznými lidmi. Všechny děti se musí vyrovnávat s novými lidmi, tedy autoritami, vrstevníky, novým prostředím, režimem, výchovným stylem, novými pravidly, ale i jinou kuchyní a jinými vůněmi. Každé dítě to zvládá jinak a základním úkolem dospělých – jak rodičů, tak učitelek – je, aby mu to usnadnili,“ odpovídá PhDr. Ladislava Lažová.

Podle mých zkušeností dětem-nováčkům dělají největší problémy následující věci: odloučení od rodičů, adaptace na nové prostředí, zejména kolektiv dětí, stravování v mateřské škole, sebeobsluha a společné vycházky. Co může učitelka udělat pro to, aby dítě tyhle novinky ve svém denním režimu snášelo co nejlépe? „Učitelka musí co nejvíce poznat dítě, které bude mít ve své péči,“ zdůrazňuje Ladislava Lažová. „A k tomu jí pomůže podrobný rozhovor s rodiči, tedy ne jen formální dotazník. Měla by se rodičů ptát, jak dítě oslovují, jestli je zvyklé na jiné lidi a děti, jakou má povahu – extrovert, introvert, temperamentní, pomalé, šikovné, nepraktické, upovídané, zamlklé, sebevědomé, veselé, zakřiknuté, umí se bránit, je přátelské, útočné, uplakané, vzteklé, zodpovědné, ‚troubelín‘… Měla by se zajímat též o to, co má dítě rádo, s čím si hraje, na co je šikovné, na co nešikovné, zda rádo zpívá, sportuje, nebo se bojí pohybu, jak zvládá sebeobsluhu, co nejí, jestli si rodiče přejí, aby učitelka dítě povzbuzovala, aby jedlo. Také by ji mělo zajímat, čeho se dítě bojí, jestli po obědě spí, jak reaguje na odměnu a pokárání… Je dobré poptat se na výchovný styl rodiny a seznámit rodiče s výchovnou fi lozofi í mateřské školy. Po takovéto informativní schůzce má i paní učitelka mnohem lepší a snazší cestu k dítěti a má usnadněnou práci,“ říká Ladislava Lažová. A dodává, že na takovouto schůzku je bezpodmínečně nutné najít si čas. Půlhodina, kterou učitelka stráví s rodiči nováčků, se jednoznačně vyplatí.

Dalším krokem je podle psycholožky seznámení dítěte s mateřskou školou a jejím režimem. „Opět to zabere více času, ale tahle investice se rychle vrátí. Dítěti vysvětlíme nové věci, samozřejmě ne najednou, ale postupně, tak jak se s nimi dítě setkává. Je však nutné přesvědčit se, jestli tomu dítě porozumělo nebo zda s tím souhlasí. To znamená, aby dítě mohlo být aktivní a dostalo také právo se vyjádřit, pokud chce. Pokud je splněna podmínka kvalitní komunikace, pak se lehce ke každému dítěti přistupuje tak, jak ono samo to potřebuje. Musíme počítat s tím, že každé dítě je jiné a pochází z jiného výchovného prostředí. Jestliže do školky přijde rozmazlené, nevychované, svéhlavé nebo úzkostné dítě, je to pro paní učitelky hrozná dřina, ale i s těmito dětmi musí umět pracovat a najít ke každému dítěti takový přístup, aby to bylo ve prospěch všech,“ konstatuje psycholožka.

Zbytečně neprotahovat

Ve většině mateřských škol je zavedený adaptační režim, s nímž škola seznamuje rodiče například na svých webových stránkách nebo v řádu školy. V některých školách se setkáme s tím, že v rámci adaptačního režimu do školky s dítětem chodí jeho rodiče, pobývají s ním ve třídě a pomáhají mu překonat „krušné začátky“. Abych přiznala, jsem z tohoto modelu trochu rozpačitá, myslím, že někdy to může nadělat více škody než užitku. „Mně se to taky nelíbí,“ říká Ladislava Lažová. „Pobyt dítěte s maminkou nebo tatínkem v mateřské škole před nástupem, aby dítě vidělo, kam bude chodit a co vlastně je školka, je fajn, ale tam to končí. Myslím, že bychom měli víc oceňovat schopnost a odbornost učitelek,“ dodává.

Jak dlouho obvykle adaptace probíhá? „U každého dítěte jinak. Většina dětí se těší a zvykne si rychle. Jsem spíš zastáncem rychlého řešení. Adaptaci často komplikují sami rodiče, kteří o školce mluví tak nápadně a přesvědčivě, až to dítěti je divné, a tím pojme podezření, že se bude dít něco nepřiměřeného, nebezpečného a celkově podrazového. Další velkou chybou je dlouhé loučení v šatně, tam děti velmi dobře manipulují s rodiči s množstvím pusinek a vyznáním lásky. Zdravě sebevědomé dítě tohle nepotřebuje. A největším nešvarem je poskakování a mávání před okny třídy. Pokud rodiče něco nepokazí, dítě už první den odchází ze školky s radostí a těšením se na další den,“ vysvětluje psycholožka. Jak by měla učitelka reagovat na to, že dítě během dne „uroní slzu“? Má mu říkat, aby neplakalo? Utěšovat ho? Odvádět pozornost? „Už to, že si všimne, že dítě uroní slzu, je dobře. Nikdy se nesmí dítěti říkat, aby neplakalo,“ zdůrazňuje PhDr. Lažová. „Neměla by ani utěšovat, ani odvádět pozornost. Prostě vyjádřit pochopení pro pláč, pro stýskání… Nabídka ‚Až budeš chtít, tak si přijď s námi hrát‘ stačí. U některých dětí je dobré se zeptat, proč pláčou, za některé je dobře to vyjádřit vlastními slovy – ‚Vidím, že se ti stýská, maminka na tebe určitě myslí a těší se na tebe‘. Pokud to trvá nepřiměřeně dlouho, je dobré pozornost odvést.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 7/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!