5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Patří dvouleté děti do mateřské školy?

Patří dvouleté děti do mateřské školy?

Autor: Marie Těthalová | Datum: 12.5.2010 | Vydání: 5/2010

Tahle otázka zazněla v mnoha debatách, které se týkají záměru MŠMT ČR posunout věkovou hranici pro přijímání dětí do mateřských škol ze tří let na dva roky. Co k tomuto kroku vedlo? A kdy se dá očekávat, že do mateřských škol začnou docházet i dvouletá batolata?

Patří dvouleté děti do mateřské školy?

Pokud by se podařilo zabezpečit potřebné finanční prostředky a provést nutné změny, které by například umožnily zajistit dodržení evropské normy, podle níž by o 15 dětí ve věku do tří let pečovaly tři dospělé osoby (dvě s pedagogickým vzděláním a jeden asistent), můžeme se s batolaty ve školce setkat nejdříve ve školním roce 2012/2013. Sice se zdá, že to je docela dlouhá doba, ale přesto má smysl o této navrhované změně diskutovat už dnes.

Ing. Kateřina Böhmová, ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT ČR, říká, že důvodem pro navrhovanou novinku byla iniciativa Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, a doporučila vládě, aby veškerá kolektivní zařízení péče o děti před nástupem povinné školní docházky byla svěřena do péče jednoho ministerstva. Ministerstvo školství proto dostalo za úkol tento problém řešit a zpracovalo program, kde popsalo několik možností a zdůraznilo v něm, že jako nejlepší variantu dalšího postupu vidí posunutí věkové hranice pro přijímání dětí do mateřských škol na dva roky.

„Jedním z důvodů pro tyto úvahy je umožnit matkám dříve nastoupit do práce – cílem by mělo být vyrovnání možností žen a mužů z hlediska sladění jejich rodinného a pracovního života. Doporučení pro členské země (z Lisabonu) mluví o tom, že by měla existovat nabídka institucionální péče pro 33 % dětské populace do tří let. I když toto doporučení vnímáme jako maximalistické, je z něj patrná evropská tendence,“ říká Böhmová. Zajímavé je, že přibližně čtvrtina dětí, které ještě neoslavily třetí narozeniny, už chodí do českých školek. „Mateřské školy je přijímají v případech, kdy mají volné kapacity (školský zákon jim to umožňuje jako výjimku z pravidla) a samozřejmě se jedná převážně o děti, které se k třetímu roku blíží a jsou již dostatečně zralé pro umístění bez jakýchkoli speciálních podpůrných opatření. Dokonce registrujeme případy, kdy obce požadují – vzhledem k absenci jeslí – na ředitelkách mateřských škol, aby přijímaly děti od jednoho a půl až dvou let. Případný posun věkové hranice by musel být proveden novelou školského zákona, dílčí úpravy by zřejmě musely nastat i v navazující vyhlášce o předškolním vzdělávání a muselo by také dojít k úpravě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, který v současné podobě nepočítá se specifiky dětí mladších tří let. „Dále předpokládáme úpravu zákona o pedagogických pracovnících, kde by musela být zmíněna kvalifikace potřebná pro práci se skupinou dětí mladších tří let,“ vysvětluje Böhmová.

Jak vidí celou věc odbornice?

Ministerstvo školství konzultovalo návrh s ex­pertkou na předškolní výchovu prof. Miladou Rabušicovou, která je členkou výkonného výboru Světové organizace pro předškolní výchovu OMEP. „Důležitá změna je, že se o tuto otázku vláda vůbec začala zajímat a že jednotlivá zainteresovaná ministerstva přicházejí s návrhy na řešení, a především že se iniciativy chopilo MŠMT,“ říká Milada Rabušicová. Myslí si, že integrovaná MŠ pro děti od dvou do šesti let umožňuje skloubit zařízení výchovně­-vzdělávací se zařízením sociálních služeb péče o dítě. „Takové zařízení splňuje v podstatě všechny nároky, které jsou kladeny v současné teorii předškolní pedagogiky: přirozené prostředí ve věkově různorodých kolektivech blížící se rodinné situaci, odstranění traumat z přestupů z jednoho prostředí do jiného, pevnější a dlouhodobější vazby na pedagogy, kloubení hravých a učebních činností apod.,“ domnívá se odbornice. Dodává, že návrh umožňuje využít stávající kapacitu MŠ, samozřejmě s předpokladem jejich rozšíření. „Jedná se o model vyzkoušený v některých evropských zemích. Funguje ve Švédsku, ale také ve Slovinsku, což je země, s níž se můžeme z hlediska ekonomické situace snadněji srovnávat,“ uzavírá Milada Rabušicová.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 5/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!