5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Školka v přírodě

Školka v přírodě

Autor: Daniela Kramulová | Datum: 12.5.2010 | Vydání: 5/2010

Teplé jarní počasí a blížící se konec školního roku je obdobím, kdy mnohé mateřské školy nejraději vyjíždějí s dětmi na pár dní do jiného prostředí. Školka v přírodě představuje pro učitelky spoustu práce a intenzivní komunikace s rodiči, pro kluky a holčičky to však bývá velký zážitek a důležitý krok na cestě sociálního i osobnostního zrání.

Školka v přírodě

Příprava na školku v přírodě, to je hned několik rovin v práci učitelek i vedení mateřské školy. Kromě čistě organizačních záležitostí, jako je zajištění vhodného objektu a dopravy, je třeba připravit program na každý den – a ještě pro jistotu počítat se „suchou“ a „mokrou“ variantou, aby bylo možné aktivity přizpůsobovat aktuálnímu počasí. V některých mateřských školách už tradičně probíhají pobyty v přírodě ve znamení celotýdenní velké tematické hry (cesta do pohádky, kouzelný cirkus, hledání pokladu apod.), na kterou se učitelky s dětmi připravují už několik týdnů předem. To může být výhodné z hlediska motivace kluků a holčiček a podpory sounáležitosti dětského kolektivu před odjezdem. Ale i školka v přírodě, kde děti s učitelkami společně „jen“ chodí na výlety, hrají si, povídají a vytvářejí drobné pozornosti pro rodiče, může být jedinečným zážitkem.

Mluvte o stýskání

Jednou z nejdůležitějších přípravných fází je informativní schůzka s rodiči. Nejen proto, abychom si společně vyjasnili, že dítě má mít tak a tak velké zavazadlo, pláštěnku, holínky, oblečení na teplé i chladné dny a plyšáka na spaní. Rodiče, jejichž ratolest vyráží poprvé, obvykle váhají, zda dítě pobyt a často úplně první odloučení od rodiny zvládne, jestli se mu nebude stýskat, zda má smysl ho vůbec vystavit situaci, v níž je mu smutkem do pláče.

„V těchto případech považuji za velmi užitečné, aby učitelka s rodiči o stesku z odloučení otevřeně mluvila,“ doporučuje poradenská psycholožka PhDr. Ivana Halíková. „Měla by jim vysvětlit, že skutečnost, že se dětem po rodičích stýská, je přirozená citová reakce na odloučení a je to v podstatě pozitivní informace – ukazuje, že se kluci a holčičky doma cítí dobře, že jsou se ‚svými lidmi‘ rádi.“ Děti si kolikrát právě na školce v přírodě uvědomí, že jim vlastně chybí i bráška nebo sestřička, se kterým se v pokojíčku ob den poperou o oblíbenou hračku. Zároveň je třeba ujistit rodiče, že jejich dítě nezůstane se svým smutkem samo, že učitelky vědí, jak je ukonejšit a mají předem připravené způsoby, jak i na dálku udržovat citové pouto s rodinou a komunikaci s rodiči.

„V této souvislosti bych ale zároveň upozornila rodiče, že mobilní telefon není ten ideální komunikační prostředek a že dětem rozhodně není možné volat kdykoli. Dokonce bych se přimlouvala za to, aby děti předškolního věku s sebou mobily vůbec nevozily,“ říká doktorka Halíková. A nejen proto, že telefon nemusejí mít všechny, a zbytečně se tím zvýrazňují rozdíly mezi těmi, které si ho mohou, či nemohou dovolit (ať z hlediska majetkových poměrů rodiny, nebo kvůli rozhodnutí rodičů, jak cenné předměty dítěti na školku v přírodě svěří). Podle doktorky Halíkové holčičky ani kluci v tomto věku ještě nejsou schopni mít dlouhodobě pod kontrolou své věci, dokonce ani ty výslovně označené jako drahé, na něž je třeba dávat pozor. A učitelky by v žádném případě neměly přistupovat na žádost rodičů, aby na školce v přírodě „dozorovaly“ mobily svěřených dítek.

Nicméně pokud se školka s rodiči na zákazu mobilních telefonů nedomluví, je nutné stanovit jasná pravidla, včetně denní doby, kdy je vhodné s dětmi mluvit, aby rodičovské telefonáty nenarušovaly program pobytu.

O smutku a stýskání by ale měly učitelky před odjezdem mluvit i s dětmi. „Vy s sebou nebudete mít maminku a tatínka, ani já s sebou nebudu mít svoje děti, svoji maminku… A taky se mi po nich bude trochu stýskat. Ale protože budeme na školce v přírodě všichni spolu, zvládneme to.“ Podobným způsobem může podle psycholožky Halíkové učitelka dětem vysvětlit, že určitá míra stýskání je v takové situaci normální. „Dítě by nemělo mít pocit, že prožívá nějaké obzvláštní utrpení, ale že něco podobného občas cítí všichni,“ dodává odbornice.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 5/2010
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!