5000
Kurz jako dárek Psychologické kurzy Ročník 2014 Ročník 2014 Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Školní družina, prostor pro relaxaci i pro zajímavé projekty

Školní družina, prostor pro relaxaci i pro zajímavé projekty

Autor: Marie Těthalová | Datum: 3.10.2012 | Vydání: 8/2012

Družina je školské zařízení, které veřejnost někdy chápe jen jako sociální službu, hlídání dětí po vyučování. Ano, ve školní družině je opravdu o děti postaráno, ale nejen to. Vychovatelky jim nabízejí zajímavé činnosti, na něž se děti většinou velmi těší.

Školní družina, prostor pro relaxaci i pro zajímavé projekty

O práci ve školní družině jsem si povídala se dvěma zkušenými vychovatelkami – Jaroslavou Pachlovou ze ŠD při ZŠ Stráž (okres Tachov) a Annou Holeyšovskou ze ŠD při ZŠ a MŠ Oty Pavla v Buštěhradě. V čem vidí význam školní družiny? „V tom, že se děti učí smysluplně a radostně využívat svůj volný čas. Družina jim může dávat inspiraci pro jejich další rozvoj, podporovat jejich zájmy. Děti zde navazují nová přátelství a rozvíjejí jiné sociální vztahy než ve třídě a v rodině. Například jsem v družině měla chlapce-dvojčata, kteří dopoledne absolvovali své domácí vzdělávání a odpoledne, aby nepřišli o vrstevnické kontakty, pobývali v družině. V družině se dítě může věnovat činnostem, které jej baví. Rodiče význam družiny vidí hlavně v tom, že je o jejich děti ‚postaráno‘ po vyučování,“ říká Jaroslava Pachlová. Její pohled doplňuje Anna Holeyšovská. „Družina umožňuje dětem smysluplně trávit volný čas a poskytuje relaxaci. Nabízí množství aktivit a činností, kterými se kromě jiného snaží předcházet sociálně patologickým jevům. Rodičům přináší jistotu, že jejich dítě se zdravě a správně vyvíjí, je mu dobře v době, kdy jsou v zaměstnání. Z širšího pohledu však nejde pouze o volný čas a rozvíjení zájmů. Družiny specifickým způsobem, který není totožný s dopolední výukou, motivují žáky k dalšímu vzdělávání, dovolují dotknout se světa dospělých a nabízejí pestré aktivity, ke kterým se s rodiči nedostanou. Díky svým programům přispívají k rozvoji komunikace, porozumění, tolerance, respektu, úcty i lásky, dotýkají se multikulturní výchovy a etiky. Rozvíjí děti v oblasti sociální, rozumové, emocionální, ale i hygienické, ať už se jedná o hygienu tělesnou nebo duševní.“

Co by podle erudovaných vychovatelek měla školní družina dětem nabízet? „Kvalitní zájmovou činnost, relaxaci, odpočinek, nabídku různorodých činností podle zájmu dětí,“ říká Jaroslava Pachlová. „Rozvoj smyslové pozornosti a intuice, rozlišovat, co je v dané situaci nejvhodnější řešení. Radostný pohyb, hry, které poskytují prostor k nápodobě vzorců chování, přijímání různých rolí, které posilují tvořivost, fantazii…,“ dodává. Anna Holeyšovská ji doplňuje: „Hlavně radost z činnosti, která bude spolehlivě kompenzovat dopolední soustředění a duševní práci. Patří tam aktivní rozvíjení zájmů, pohyb, možnost vybírat si z rozmanité nabídky. Činnost by měla být zajímavá, obsahově hodnotná, přinášet potěšení, přátelství, chvíle pro seberealizaci, měla by dopřát všem dětem pocit úspěšnosti, potřebnosti a užitečnosti. Děti stále potřebují poznávat něco nového, ale také se orientovat v tom, co si již zkusily. I toto by jim školní družina měla nabízet a já věřím, že tomu tak je ve valné většině. Všude jsou vychovatelky laskavými průvodkyněmi, co vysvětlují, upozorňují, společně s dětmi zvažují i hodnotí.“

Unavení školáci

Když jsem někdy suplovala v družině, trochu mě trápilo, že děti byly poměrně neukázněné. Potřebovaly se nejspíše vybít po vyučování. Obou vychovatelek jsem se proto zeptala na tipy, jak zvládnout skupinu dětí, které mají za sebou pět šest hodin vyučování. „Ano, po vyučování jsou všechny děti mírně neukázněné,“ potvrdila mi Anna Holeyšovská. „Vyplývá to z faktu, že jsou dopolední usilovnou prací unavené. Unavitelnost dítěte je individuální a projevy únavy u dětí mladšího školního věku jsou si podobné. Povinnosti skončily a přichází čas na jinou, většinou neřízenou činnost. Potřebují si konečně sdělit své dojmy z pracovního dopoledne, vše je nutí mluvit a mluvit, protože dlouhé minuty musely většinou mlčet. Nejlepší tip na rychlou relaxaci je odejít s dětmi alespoň na pár minut mimo budovu, ven, kde si mohou podle své volby povídat, kde lze závodit, soutěžit nebo jen tak si hrát, bloumat, sedět na mezi a vnímat jiný, volný prostor. V případě, že tato možnost není, je dobré dopřát dětem stejný čas v místnosti na přátelská vyprávění, hry dle vlastního výběru a individuální aktivity. Důležité je chtít porozumět dítěti, pochopit jeho vnitřní svět, mít připravenou pomocnou ruku a pro tuto chvíli množství zábavných a dalších činností,“ doporučuje. Jaroslava Pachlová přidala svůj „recept“ na dětský neklid. „Na začátku školního roku si s dětmi sestavíme pravidla chování nejen pro jednotlivce, ale i pro práci ve skupinách. Po obědě odpočíváme a dětem pravidelně čtu. V téhle chvíli na mě visí 30 párů očí a 15–20 minut jsou děti opravdu v klidu. Tuto část dne milují; společně vybíráme, co budeme číst, a děti mohou nosit i své knihy. Po několikaleté praxi mám zkušenost, které texty zaručeně zabírají. Občas v době čtení do družiny zabrousí i starší žáci, mají-li volno, aby si zavzpomínali,“ usmívá se Jaroslava Pachlová. „Po chvilce klidu a ‚zažití‘ oběda děti skutečně potřebují prostor k vyřádění, uvolnění a odreagování. Pokud to jde, jdeme ven před družinu nebo do sadu, na hřiště a nechám děti hrát dle jejich výběru. Někdy zaberou i krátké společné pohybové chvilky – písničky s pohybem, legrační hry… Každý den mám připravené různé alternativní nabídky činností – pokusy, bádání, nové hry, hlavolamy, a kdo nechce ‚řádit‘, může si dle své libosti zkoumat, bádat či jen povídat,“ doplňuje. Nabízí také zajímavý „recept“ na to, jak děti připravit, že v družině bude někdo zastupovat. „Snažím se děti ‚nalákat‘, aby se na změnu těšily, a kladu jim na srdce zodpovědnost, že paní učitelka, asistentka to tu tak dobře nezná, takže ji mají samy seznámit s pravidly a většinou se uhlídají samy mezi sebou,“ říká s úsměvem.

Při suplování v družině jsem postřehla další zajímavou věc – protože v družině se neznámkuje, děti byly – přes to občasné zlobení – poměrně uvolněné, dokonce si chodily povídat o tom, co prožily, co je trápí… „Děti mají potřeby stejné, jako my dospělí. Chtějí hovořit o úspěchu, nezdaru, zklamání, vítězství, trápení, radosti, zkušenosti, ale i dalších, mnohdy velice důvěrných záležitostech, které se týkají všech oblastí lidského života,“ říká Anna Holeyšovská. „V těchto případech působí vychovatelka nejen jako pedagog a psycholog, ale i jako vlídný rádce a věrný kamarád. Přijde-li její chápavé naslouchání nebo dobrá rada v potřebnou chvíli, vytváří se mnohdy mezi ní a dítětem přátelství na dlouhá léta. Vysoký počet dětí ve skupině není překážkou k plnění individuálního přístupu. Vykonává-li vychovatelka svoji práci s dostatečnou kvalifikací, láskou a dobrou vůlí, pak pro ni není problém se dítěti plně věnovat,“ dodává. Jaroslava Pachlová má podobnou zkušenost: „Děti se rády svěřují, rády si povídají a jsou šťastné, když jim člověk věnuje pozornost. Nejvíce času a prostoru máme pro takové chvíle ráno před vyučováním, nebo když jsou děti zaměstnané a některé se při činnosti rozpovídá. Někdy takovéhle chvilky navozujeme plánovaně – ranní předvánoční černé hodinky a podobně. Z toho pak vyplývá, že i děti odrostlé družině, se mi chodí svěřovat i nadále. Bohužel to někdy nebývá radostné poslouchání, občas se muselo přistoupit i k řešení problémů. Více než vysoký počet dětí je pro mě ale určitě horší neustálá proměnlivost skupiny. Velmi špatně se pak organizuje činnost. Vedu děti k samostatnosti, pokud přijdou ve chvíli, kdy máme společnou činnost nebo něco jiného rozjetého, buď se mohou zapojit, nebo si samy zvolí činnost, která nebude zasahovat do společné. Mám také výhodu v umístění družiny, kdy mohu z jednoho místa sledovat děti v místnosti i v přilehlém sadu a podobně. A také je třeba ohlídat, že vysoký počet dětí v družině i při klidných hrách vytváří vysokou hladinu hluku, to některým dětem vadí. Pokud to jde, snažím se skupinu co nejvíce rozptýlit.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Čtěte nás online!