5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > „Školky v Etiopii praskají ve švech,“

„Školky v Etiopii praskají ve švech,“

Autor: Marie Těthalová | Datum: 13.9.2006 | Vydání: 7/2006

říká Magdalena Kabelková, která učila v jedné z nejchudších afrických zemí.

Co tě vedlo k tomu, že jsi odjela do Etiopie?

     Jedním z motivů určitě byla skutečnost, že jsem se nedostala na vysokou školu. A tak jsem získala čas jet někam jako dobrovolník; původně jsem chtěla odjet jen na tři měsíce, ale nakonec jsem zvolila půlroční pobyt. Také jsem chtěla poznat jinou kulturu, způsob života lidí na jiném kontinentě.

Jak vypadala školka, do které jsi přišla?

     Školka ve městě Dilla, kde jsem působila, má tři třídy po šedesáti dětech. Jejím zřizovatelem jsou řádové sestry – salesiánky. O tuto školku je ve městě velký zájem, hlásí se sem dvakrát tolik dětí, než je možno přijmout.Sestry nedělají žádná výběrová řízení a děti prostě losují. K jediným výjimkám dochází tehdy, když se do školky nedostane sourozenec přijatého nebo docházejícího dítěte. 
     Každé dítě má ve třídě svou židličku a stoleček, to je úplně jiné než u nás. Děti se učí sčítání a odčítání, ty starší už i násobení a dělení, také základy čtení a psaní. Amharština má 250 znaků a navíc se děti učí i latinku. Nedostávají známky, ale body; stejné je to i na školách.

A co jsi tam učila ty?

     Měla jsem na starost angličtinu, kreslení a program, kterému jsem říkala muzika. Byly to hlavně tanečky a zpívali jsme nebo hráli hry. Jejich zpívání vypadá tak, že se zvolí píseň a každý zpívá, co to dá. Je z toho velký řev. A aby v tom byl trochu pořádek, tak všichni stejně tleskají, aby udržely rytmus.

Jak je možné tak velkou skupinu dětí – šedesát na jednu učitelku – vůbec zklidnit?

     Ve školce, kde jsem působila, byl zažitý takový rituál: po ranních hrách se děti seřadily před třídami do zástupů a musely se uklidnit. Pak přešly do třídy, společně se pomodlily, usadily se ke stolkům a učitelka provedla prezenci. 
     Hodně záleželo na samotné učitelce – některá měla u dětí velkou autoritu, jinou děti moc neposlouchaly. Jako problém jsem viděla používání tělesných trestů ve školce – pohlavek nebo „jedna na zadek“.

A co hračky, měli je tam vůbec?

     Ano, měli jsme třeba míče na fotbal nebo švihadlo – tedy spíš provaz; děti ho používaly i jako skákací gumu. Klasických hraček bylo ve školce malinko, na celou školku pět panenek nebo autíček! A tak nebylo jednoduché dát je jen tak dětem, asi by se o ně tahaly a bylo by brzy po nich. Takže se hračky využívaly jako motivace – když mělo dítě rychle a správně vypracovaný úkol, půjčila mu učitelka třeba autíčko. 
     Ve třídě byla k dispozici tabule i křídy, malé děti pak měly svoji tabulku a starší děti psaly do sešitu. Hodně jsme používali i modelínu – modelovali jsme číslice nebo písmena nebo i běžné předměty, na které jsou děti zvyklé. 
     Školka, kde jsem působila, patřila k těm lépe vybaveným, děti měly dokonce na každý předmět jeden sešit. Nenosily je domů, jen někdy ukázat rodičům, ale jinak sešity zůstávaly ve školce.

Kdo se může stát učitelkou v etiopské školce?

     Ženy, které pracovaly v této školce, už předtím spolupracovaly s řádovými sestrami. Jejich kvalifikací byl tříměsíční pedagogický kurz.

Jak vypadá běžný den ve třídě hodinu po hodině?

     Děti se scházejí ráno mezi sedmou a osmou. S tím časem je to složité – mnohé z nich nemají doma hodiny, a tak vstanou, až vyjde slunce, najedí se a pak se vydají do školky. V 8.00 začíná organizovaný program – pohybové hry, sport nebo zpěv. Končí se před 9. hodinou a děti mají vyučování. 
     V 10.00 mají děti přestávku a mezi 11. a 12. hodinou pokračuje druhý blok vyučování. V poledne odcházejí domů na oběd – samy nebo se sourozenci. Rodiče na ně čekají málokdy. 
     Odpoledne už si děti jen hrají, třeba fotbal nebo házejí kamínky. Nikdo jim neorganizuje volný čas. Jen občas musí pomáhat doma – třeba nosit vodu, to v Etiopii patří k dětským povinnostem.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 7/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!