5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Chvála

Chvála

Autor: PhDr. Václav Mertin | Datum: 9.10.2013 | Vydání: 8/2013

Chvalte, chvalte, chvalte děti za všechno, hodně a stále, zní prý z úst dětských psychologů. No tak přesně takhle to snad neříkáme, nicméně dnešní psychologie skutečně preferuje kladný přístup k životu i k dítěti a k jeho učení a výchově spojený s kladnou motivací a povzbuzujícím hodnocením.

Chvála

Pozitivní ovlivňování dítěte má mnoho forem – chvála je jen jedna z nich. Pokud bychom snad v některých případech měli problém s chválou, tak rozhodně nesmíme šetřit upřímným pozitivním zájmem a pozorností. Zajímáme se o vše, co dítě zažilo, co dělalo, co se mu podařilo, jak dopadlo dnešní utkání, ale ptáme se také, co se mu líbí, nelíbí, z čeho mělo radost, čeho se leklo. Síla takového zájmu může být mnohem větší než nepromyšlené chválení. Rozhodně nevyzvídáme proto, aby mohli dítě kárat, kritizovat a poučovat.

Část naší pozornosti je zcela bez podmínek. Dítě máme rádi a dáváme mu to jednoznačně najevo proto, že existuje a je takové, jaké je. Dítě si nemusí naši lásku zasluhovat. Možná si jako dospělí neumíme příliš říkat hezké věci, ale u dětí bychom jimi šetřit neměli. Mělí bychom jim sdělovat, jak jsme se na ně těšili, když se vrátí z písku, jak jsme s nimi rádi, jak se nám líbí, že se na sebe usmíváme. Kus pozitivní zpětné vazby však přímo souvisí s tím, co dítě dělá. Vždy když (u)dělá něco, co pokládáme za dobré, nebo se alespoň snaží v žádoucím směru, tak bychom mu to měli dát najevo. Upozorněním, povšimnutím, úsměvem, pohlazením, uznalým pohledem a pokýváním hlavou, poklepáním na rameno, obejmutím, pusou, hezkou větou, obdivem. Určitě se ani nebráníme odměnit je společným příjemným zážitkem nebo i materiálně. Široký repertoár ocenění je velmi důležitý. Jinak hrozí nebezpečí, že jeden druh budeme poskytovat neustále a zcela mechanicky dokola (např. vše dobré budeme odměňovat penězi) a dítě si na tento způsob natolik zvykne, že ho rovněž nebude příliš vnímat a nebude tak nikterak účinné. Podobně důležité je i široké rozpětí v rámci jednoho způsobu ocenění. Neměli bychom zapomínat na jednu příznivou okolnost chválení: když je nám příjemně, hezky, tak nám současně nemůže být nepříjemně. Když tedy chválíme dítě za něco hezkého, z jeho života tím vytlačujeme ošklivé chování.

Jak chválit správně?

Někdy říkáme, že přemíra chvály může ublížit, že dítě usne na vavřínech a nebude se snažit o další rozvoj a zdokonalování. Nebo dokonce, a to by už skutečně nebylo dobré, že nebude chtít nic udělat bez odměny. Problém není v samotné chvále a v jejím množství, ale pouze v nesprávném použití. Jeden důležitý princip při vhodném použití chvály proto spočívá v tom, že chválou vedeme dítě k výkonům, které jsou lepší než ty stávající, k chování a jednání, které je vyspělejší než to dnešní. Nemůžeme být trvale nadšení, že umí přeříkat jednu básničku, ale mělo by se naučit další dvě nebo tři. Zatímco u dvouletého dítěte se můžeme rozplývat nad tím, že si řekne na záchod, že vezme tužku a něco čmárá po papíře, u čtyřletého chválíme, když nakreslí něco přijatelně poznatelného a že už nějakou dobu dokáže čurání oddálit, když to okolnosti nedovolí jinak. Samozřejmě tomu tak není pokaždé – velká část chvály má totiž vést dítě i k tomu, aby si fixovalo vhodné způsoby reagování a dovedlo je k automatizaci. Takže je občas pochválíme i za dávno zvládnutou dovednost.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2013 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!