5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Cizí jazyk klíč k "velkému“ světu

Cizí jazyk klíč k "velkému“ světu

Autor: Marie Těthalová | Datum: 5.11.2008 | Vydání: 9/2008

Nejspíše se shodneme na tom, že znalost cizího jazyka nám může výrazně usnadnit život. Domluvíme se na dovolené, můžeme si přečíst zajímavou knihu, která ještě nebyla přeložena do češtiny, a při sledování filmu v původním znění se nemusíme unavovat čtením titulků.

Pokud se ale budeme bavit o tom, jak staré děti seznamovat s cizími jazyky, možná se úplně neshodneme. Současný trend, kdy najdeme jazykové kurzy pro batolata, jež ještě pořádně nemluví, vyvolává dojem, že „čím dříve, tím lépe“. Málo si pak povídáme o tom, jak by měla výuka vypadat a jestli než „kdy“ není důležitější „jak“. Přitom nemusíme zpochybňovat ranou výuku cizích jazyků; ostatně již Jan Amos Komenský ve své knize Didactica magna napsal, že cizí jazyk je třeba vyučovat od mládí, přitom ovšem dodal, že musíme vycházet od jednoduššího ke složitějšímu, učivo musí být přiměřené věku a vše, co dítě naučíme, mu také musíme pomoci převést do praxe.

Právě smysluplnost je jedním ze základů efektivní výuky cizím jazykům. Kdyby se děti učily cizí jazyky bez možnosti je někdy vyzkoušet, použít, asi by to moc velký smysl nemělo. Ale dnešní doba přeje cestování, navíc se s člověkem, který mluví anglicky, německy, španělsky… setkají i v Čechách. Cizí jazyk se jim tak stane opravdovým komunikačním prostředkem, díky němuž mohou navazovat vztahy s druhými lidmi.

Odvaha a chuť zkoušet

Předškolní děti jsou navíc velmi zvídavé, mají chuť poznávat nové věci… Pokud jim tedy cizí jazyk lákavě „zabalíme“, můžeme se dočkat jejich velkého pokroku. Tania le Moigne, autorka didaktických her pro malé děti, soudí: „V raném věku probíhá osvojení cizího jazyka naprosto přirozeně, beze studu a dalších komplikací. Cizí řeč osvojená takto záhy pak z principu není tak úplně cizí, děti chápou, že když se naučí jazyky dva, mohou se tak naučit i jazyky tři či více. Sami vidíme, kolik je kolem nás lidí, kteří když se naučí dobře druhý či třetí jazyk, jsou daleko otevřenější se i později v životě dalšímu jazyku ‚přiučit‘. Ne nadarmo se říká, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Angličtina je dnes prakticky normou, výzvou pro naši západní civilizaci tak bezpochyby do budoucna zůstávají jazyky východní. Takže k angličtině bych časem určitě doporučila jeden latinský a jeden východní jazyk.“ Její optimistický pohled na věc trochu „krotí“ klinická logopedka Markéta Hrubínová. „Pokud jde o bilingvní výchovu, dítě žije ve dvojjazyčné rodině, myslím, že to je v pořádku. Ovšem jazykové kurzy, které se dětem nabízejí, představují jiné prostředí, nejde tam o bilingvní přístup. Podle mého názoru záleží hodně na tom, jak ten kurz vypadá, jak a kým je vedený.“ Její pohled na bilingvní výchovu koresponduje se zkušeností Tanii le Moigne: „Můj syn žije v prostředí, kde se anglicky mluví. Má tedy tuto řeč naposlouchanou, není mu cizí, zajímá ho a chce jí rozumět. Když porovnám sebe či manžela, a naši cestu k cizím řečem, a podívám se teď na našeho syna, není o čem hovořit. On to bude mít daleko snazší. Od malinka zná řeči dvě.“

Základním předpokladem tedy není prostý entuziasmus, nadšení z toho, že děti seznámíme se slovíčky v cizím jazyce, ale kvalita. O ní mluví i PaedDr. Lenka Lánská z katedry anglického jazyka a literatury při PF UK. „Myslím, že cokoli, co přispívá k celkovému rozvoji dítěte, je prospěšné a žádoucí. A pokud tedy výuku vnímáme takto a učitel, lektor či tutor je na toto odborně připraven, vede jazykové vzdělávání k rozvíjení jazykových a kulturních kompetencí dětí. Děti se při ní učí pochopit roli jazykového systému, což může pomoci i rozvoji mateřštiny. Má vlastní zkušenost s výukou předškolních dětí je v podstatě velmi pozitivní.“ Lenka Lánská se jazykovou výukou malých dětí nezabývá pouze teoreticky, ale má s ní osobní zkušenost. „Děti přejímaly modely chování spolu s odlišným způsobem vyjadřování se. Větička ‚Can you help me, Lenka?‘ se stala symbolem našeho vztahu. Víme, že angličtina nešetří na pochvalách vyjadřujících ocenění práce druhého, stejně jako na poděkováních. Jazyk může pomoci bourat i určité předsudky a bariéry, jež se vytvářejí i v tomto dětském společenství.“ Dodává, že předpokladem účinné výuky je právě kvalitní příprava; ačkoli je sama zkušená pedagožka, zjistila, že bez důkladné přípravy to nejde. „Učitel by měl být iniciátorem skvělých aktivit a dobrodružného hledání,“ vysvětluje. „K tomu má dnes obrovské množství učebnic, materiálů, písniček, her, říkanek, DVD, interaktivních her na internetu. Musí si ale sám hledat svou cestu; zatím nám chybí moderní metodický materiál připravený zkušenými odborníky.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 9/2008
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!