5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Co má umět předškolák? Není toho málo

Co má umět předškolák? Není toho málo

Autor: Marie Těthalová | Datum: 6.6.2012 | Vydání: 6/2012

Už Jan Amos Komenský ve svém Informatoriu školy mateřské rodičům a vychovatelům malých dětí vysvětloval, co by šestileté dítě mělo umět a čemu by mělo rozumět. Nabízel k tomu i náměty na různé činnosti, jimiž se rozvíjejí potřebné dovednosti.

Co má umět předškolák? Není toho málo

Komenský mluvil o tom, že děti ve věku do šesti let se mají učit ctnostem a seznamovat se s věcmi kolem sebe. Zmiňoval také hudbu, aritmetiku nebo dialektiku. „Dialektiky do šesti let začátek musí být takový, aby dítě v tom čase dobře rozumělo, co jest otázka a co odpověď; a že se vždycky co nejvlastněji k věci odpovídat má: ne aby jeden o hruškách, druhý o slivách mluvil.“ Poznamenal, že děti se mají seznámit s řemesly a také že se rodiče mají starat o to, aby děti byly zdravé. Malé děti by se také podle Komenského neměly přetěžovat. „Nebo pláň mdlá, k štěpování vzatá, mdle a znenáhle roste, silnější spěšně a mocně. Koníček také, příliš časně zapřažený, zemdlen bývá, ale dáš-li mu čas k vymrštění se, potáhne tím silněji a nahradí všecko,“ říkal učitel národů.

S myšlenkami Jana Amose Komenského koresponduje i Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a dokonce i školský zákon. „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami,“ píše se v něm.

Ačkoli zákon zmiňuje základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, nemá být mateřská škola „přípravkou“ na školu základní. Kromě toho, že by se tím znevýhodňovaly děti, které do školky nechodí, by podle odborníků měla mateřská škola pracovat především na rozvíjení předpokladů pro budoucí základní vzdělávání. A tím není znalost písmenek nebo základního počítání, ale spíše samostatnost či schopnost soustředění. Konkretizované očekávané výstupy RVP PV, které v průběhu dubna zveřejnilo ministerstvo školství a mateřské školy s nimi mají pracovat od 1. září 2012, mají podle dnes již bývalého ministra Josefa Dobeše, který dokument podepsal 30. března 2012, napomoci pedagogům při naplňování cílů RVP PV. „Upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat,“ napsal Josef Dobeš v průvodním dopise.

Ze standardů očekávané výstupy

Podle oslovených odborníků je hlavní změnou, kterou prošly standardy předškolního vzdělávání, aby se proměnily v konkretizované očekávané výstupy, změna jejich označení. Jinak ale odborníkům z pedagogických fakult není úplně jasné, k čemu by měly sloužit. „Je to další cílová kategorie, ke které se bude vztahovat plánování a evaluace učitelky v mateřské škole,“ říká Mgr. Eva Svobodová z PedF Jihočeské univerzity. „Už dnes jsou učitelky zavaleny ‚papírováním‘. Setkávám se s tím, že učitelky musí opisovat do svých obvykle týdenních plánů záměry učitelky, výstupy a někdy i klíčové kompetence, a opisují to automaticky a formálně, což vede k povrchnosti celého vzdělávacího procesu.“ Eva Svobodová kritizuje i nejednotnost předkládaného materiálu. „Konkretizované očekávané výstupy mi přijdou velice nesourodé, jako když dáme do jednoho koše melouny a rybíz. Některý výstup je obrovský, má spoustu dalších ‚podvýstupů‘ a budeme k němu směřovat denně a přece se nám ho nepodaří zcela naplnit: umět kooperovat, dohodnout se s ostatními, jiný lze děti naučit během jednoho dopoledne: pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí a některé vnitřní orgány. To souvisí s tím, že některé výstupy, především ty, které jsou dobře měřitelné, jsou rozpracovány do detailů a jiné, málo či vůbec neměřitelné, jsou uvedeny pouze rámcově, takže lze předpokládat, že budou spíše opomíjené.“ Některé výstupy nejsou podle Evy Svobodové dostatečně promyšleny a doformulovány. „Například výstup respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých by mohl být chápán jako přizpůsobení se pravidlům, které děti spoluvytvářely s dospělým, ale také jako bezmezná poslušnost vůči dospělým, se kterými dítě přichází do styku. A víme, že právě tento výstup by v důsledku mohl dítěti ublížit, kdyby se setkalo s patologicky jednajícím dospělým a neumělo by mu odporovat a říci ne (s tebou nikam nepůjdu, musím jen s maminkou apod.). Nemusí to být vždy jen cizí člověk, kdo dítěti ubližuje, ale nejčastěji jsou to skutečně lidé, které dítě zná, nebo už s nimi někdy přišlo do styku,“ tvrdí odbornice.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 6/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (1 hlasů): 5, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!