5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Divadelní hry místo učebnic

Divadelní hry místo učebnic

Autor: František Morkes | Datum: 12.1.2007 | Vydání: 1/2007

Jan Amos Komenský je nepochybně nejvýraznější osobností v dějinách našeho školství, jeho dílo je nejen mimořádně významné a inspirující i pro naši současnost, ale i značně rozsáhlé.

Šíře jeho působení (byl nejen velkým pedagogem, ale i českým vlastencem, humanistou, filozofem a církevním hodnostářem) byla tím, co umožňovalo prakticky každému režimu určité ztotožnění s jeho myšlenkami. Komenský se nikdy nemusel vymazávat z učebnic, protože vždy bylo možné z jeho myšlenkového odkazu vybírat pouze to, co zapadalo do určitých koncepcí, a o ostatním prostě pomlčet. A protože se Komenský stal určitým symbolem vzdělanosti a správných pedagogických metod a přístupů, oháněly se jeho jménem i všechny školské reformy 20. století.

Známe ho doopravdy?

Přes obecnou znalost osobnosti J. A. Komenského, jehož tvář na obrazech téměř všichni bezpečně poznáme, známe z jeho díla pouze určité útržky. Mnohdy se naše znalost omezuje pouze na několik třeba i náhodně zapamatovaných citátů a zásad, z nichž k těm nejznámějším zřejmě patří Komenského zásada Schola ludus – Škola hrou. A přitom právě ta bývá mnohdy nejen špatně pochopena, ale i interpretována.

Jan Amos Komenský sice zdůrazňoval, že cílem jeho pedagogického snažení vždy bylo, aby se dětem „školská robota změnila v hru a potěšení“, známý a běžně rozšířený termín „škola hrou“ znamenal ale něco jiného.

Když škola děti nebaví

Při svém pedagogickém působení v sedmihradském Sarospataku se Komenský setkával se značným nezájmem žáků o výuku. Hledal tedy způsoby, jak by dosáhl toho, aby je výuka zajímala, aby se do ní aktivně zapojili a aby je současně i obohacovala o získané poznatky a vědomosti, které by navíc měly být trvalejší. Rozhodl se proto sepsat pro své žáky divadelní hry. Vytvořil jich celkem osm, přidělil žákům role a hry s nimi nacvičil. A protože byl zastáncem věcného učení, nejednalo se jen o jakési odpočinkové veselé hry, ale dramatizace jeho učebnic a myšlenek.

Žáci, kteří se své role v podstatě zábavnou formou naučili, si tak zcela přirozenou cestou osvojovali i vědomosti, o něž dříve neprojevovali žádný zájem. Význam mělo i to, že divadelní hry měly být veřejně předváděny. To přispívalo jak k píli a aktivitě žáků, tak i k jejich zájmu a větší samostatnosti. Rozhodně tedy není možno interpretovat zásadu „škola hrou“ pouze a jen jako jakési nezávazné hraní, při kterém děti již nesedí v lavicích, ale na koberci na zemi a zabývají se pouze tím, co si sami se zájmem vyberou. Ve své podstatě se jednalo o cíleně prováděné pracovní zaměstnání, byť realizované zábavnou formou.

A čemu se věnovaly Komenského divadelní hry? Témata byla velmi pestrá – od naučného rozhovoru mezi živou a neživou přírodou po lidské dovednosti a jednotlivá řemesla, způsoby vyučování, vědu nebo třeba také rozhovor učeného filozofa a nevázaného mladíka, v němž se poukazovalo na protiklad ctností a nepravostí. Komenský se zabýval také uspořádáním společnosti – nejdříve domácnosti, pak manželství a nakonec i státu, do této hry vložil i svou myšlenku ideální formy vládnutí jako vlády nejlepších. Poslední, osmá divadelní hra se zabývala státní správou, ale i vzpourou a válkou s poukázáním na jejich hrozné následky. V závěrečných pasážích pak učenci hovořili o různých náboženstvích.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Rodina a škola č. 1/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!