5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Do mateřské školy od dvou let? Proč ne, když…

Do mateřské školy od dvou let? Proč ne, když…

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 5.5.2016 | Vydání: 5/2016

Představa, že se mezi čtyřletými dětmi a dokonce i předškoláky „ocitne“ batole, kterému byly před nedávnem dva roky, nepochází z říše fantazie. Venkovské školky, které mají málo dětí a „bojují“ o přežití, takto malé děti přijímají už několik let. A v soukromých školkách potkáme i děti, kterým ještě dva roky ani nebyly.

Do mateřské školy od dvou let? Proč ne, když…

V soukromé mateřské škole Čertův vršek, která sídlí v pražské Libni, přijímají děti už od roku a půl. A při mé návštěvě převažovaly děti, které se blížily k nejnižší, vstupní věkové hranici. Má to logiku, rodiče přeci jenom snáze najdou místo pro starší dítě a předškoláka umístí vždycky. Ale dvouletá „mrňata“ jim s otevřenou náručí přijmou spíše v privátní školce. Ředitelka školičky Čertův vršek Kateřina Francová říká, že umístění malého dítěte do školky je velkým zásahem do chodu celé rodiny. Malé děti by podle ní také měly projít postupnou adaptací. „Je zapotřebí včleňovat je do skupiny dalších dětí pomalu a velmi citlivě, také je třeba pracovat v malých skupinkách. Velmi důležitá je také komunikace s rodiči – zajímá nás, jak dítě reagovalo na návštěvu ve školce, jak o školce doma povídalo. Někdy mám pocit, že větší problém s adaptací dítěte mají spíše rodiče. Mají strach, jak jejich dítě bude reagovat a jsou sami dopředu zbytečně vystrašeni. Tyto emoce se pak přenášejí i na dítě. V tomto případě stačí ale krátký rozhovor s rodiči, jak vypadá zvykací hodina a jak by měli s dítětem hovořit oni, aby se dítě do školky těšilo a zbytečně se nestresovalo. Největší odměnou pro nás pak je, když rodiče si přijdou vyzvednout dítě do školky a ono vyvádí, protože od nás nechce odejít. Je to pro nás ocenění, že jdeme správným směrem,“ usmívá se Kateřina Francová.

Kapacita školičky Čertův vršek je 15 dětí, o které se starají čtyři „tety“. Podobné to je v estonské školce, kterou vede Margery Lilienthal. Ve třídě její mateřské školy je v případě, že do třídy dochází batole, 14 dětí (výjimečně jich může být 16). Zaujal mě systém, jakým její školka řeší adaptaci „nováčků“. „Nové děti k nám do školky nastupují v srpnu, kdy je ve školce volněji, průměrná docházka v letních měsících je u nás 3–4 děti ve třídě. Učitelé tak mají dostatek času věnovat se novým dětem. Rodičům také doporučujeme, aby první dva tři týdny dávali děti do školky jen na půlden a brali si je domů před poledním spánkem,“ vysvětluje Margery. Program, který její školka nabízí, je poměrně ambiciózní. Součástí vzdělávacího programu jsou kromě tvořivých činností, rytmizace, společného zpívání a cvičení také rozvoj řeči a komunikace, rozvíjení vztahu k přírodě a také povědomí o světě kolem nás. „Děti dále podporujeme v získávání nových dovedností, snažíme se, aby dokázaly dát najevo svá přání a pocity a také aby si postupně osvojovaly pravidla chování,“ říká Margery Lilienthal. V její školce se klade velký důraz na hru. „Snažíme se, aby si děti hru užily a dokázaly se na ni koncentrovat, povzbuzujeme je, aby hru obměňovaly a hrály si ‚na něco‘. Vedeme děti k tomu, aby se učily metodou pokus-omyl a aby samy poznávaly, jak vše kolem nich funguje. Také chceme, aby se nebály ptát se na nové věci.“

Abych se přiznala, tak jsem celkem očekávala, že obě školky budou mít zajímavý program i vypracovaný adaptační systém, a ani jedna mě nezklamala. Zajímalo mě ale, jak se v zařízeních potýkají s tím, že dvouleté děti mívají ještě plenky. A taky zda mají v programu vedení dětí k udržování čistoty, lidově řečeno zda učí děti chodit na nočník. Kateřina Francová mi vysvětlila, že k péči v jejich školce neodmyslitelně patří i „nočníkový trénink“. „Po domluvě s rodiči učíme děti chodit na nočník a musím říct, že máme velký úspěch,“ směje se. „Děti se učí i od kamarádů. Když mladší vidí, že starší děti již chodí na nočník nebo na záchod, je to pro ně dobrá motivace. Proces zvykání na nočník je ale časově náročný. Pokud si dítě odvyká od plenky, ptáme se ho několikrát do hodiny, jestli chce na nočník, v průběhu dne děti dáváme na nočník, aby ‚nezapomněly‘, že již nemají plenku. Tuto péči si můžeme dovolit vzhledem k vysokému počtu personálu. Musím říct, že si nedovedu představit učit děti na nočník a ostatní hygienické návyky s počtem dětí a pedagogů ve státních školkách.“ V estonské školičce je vedení k sebeobsluze součástí programu a učitele nepřekvapí, když do školky nastoupí dítě, které má ještě pleny. Podle ředitelky není přebalování žádný problém. „Rodiče jen musejí do školky dodat plenky,“ říká Margery.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 5/2016 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!