5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Hraju si a nezlobím

Hraju si a nezlobím

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 9.4.2009 | Vydání: 4/2009

Základními lidskými činnostmi je učení, práce a také hra. Hrají si kojenci, dospělí lidé, předškoláci i adolescenti. Přesto se hře občas přikládá mnohem menší význam, než ve skutečnosti má.

I v mateřských školách byla hra ještě nedávno „popelkou“. Je to zvláštní, do školky přece chodí malé děti a tak by v ní hra měla mít své čestné místo, ale v dobách, kdy se výchovná a vzdělávací činnost musela přesně plánovat a učitelky musely mít činnosti rozvržené doslova na minuty, si i během času vymezeného volným hrám někde děti hrály podle pokynů učitelek. A někde – naštěstí opravdu jen málokde – to tak trochu zůstalo.

Volná hra by dítě měla především těšit, dítě by z ní mělo mít radost. „Podívejte se, jakou jsem postavil velikou věž, budete v ní bydlet, paní učitelko?“ zavolá dítě, které si staví z kostek a právě se mu povedlo něco, nač je patřičně hrdé. Věž sice možná trochu „kulhá“ a je nakřivo, ale dětské radosti nic nechybí, je absolutní. Dítě bylo také zaujaté, soustředilo se na to, co právě dělalo, a ani kamarádi, kteří kolem něj běhali a hráli si na divokou džungli, ho nemohli vytrhnout. Samo přišlo na to, co chce udělat, a když narazilo na potíže, dokázalo je vlastními silami překonat, vyřešit dílčí problémy a ještě do výtvoru otisknout stopy své vlastní fantazie. Kdyby to nebyla volná hra ve smyslu, v jakém ji chápeme, možná by ta věž byla symetrická, barevné kostičky by se pravidelně střídaly a dítě by vědělo, že staví věž jen „jako“, že se do ní přece žádný člověk nevejde. A možná by mu ze samého úsilí, aby si hrálo „správně“, stékaly kapičky potu po čele.

Podle Jany Kovářové z rakovnické MŠ V Lukách je hra opravdu velmi významná. „Hra je nejpřirozenější, velmi důležitou činností dítěte předškolního věku. Dítě v ní realizuje své zkušenosti, potřeby, vyjadřuje v ní radost, uspokojení, popřípadě odreagovává napětí. Hra má tedy i terapeutický význam. Prostřednictvím hry se dítě navíc ‚učí‘ – rozvíjí své poznání, pohybové a sociální dovednosti, tvořivost, fantazii.“ Miloslava Nová z MŠ Sedmikráska v Benešově nad Černou hru chápe jako zcela přirozenou formu získávání poznatků, zkušeností, součástí života. „Prostřednictvím hry si dítě osahává svět kolem, ale i uvnitř sebe. Hra pomáhá dítěti porozumět sobě, světu, i těm druhým,“ vysvětluje.

Dětská hra má také významný společenský rozměr. I když si dítě hraje samo, vnímá, co se kolem děje, a ostatní děti se buď k němu chtějí přidat, nebo ho nechají, ať si hraje po svém. Pokud mu do hry začnou zasahovat tak, že se mu to nelíbí, dítě se začne bránit, případně hru přeruší a vrátí se k ní, až kolem bude klid. Děti si však také hrají společně. „Dětskou hru vnímám jako prostředek k společným interakcím a činnostem mezi dětmi navzájem a mezi dětmi a rodiči,“ vysvětluje psycholožka Lenka Krejčová. „Hra v životě dětí supluje práci, učí se při ní a modelují situace, které znají od dospělých, je to významný zdroj jejich rozvoje.“

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2009
nebo v On-line archivu.

Upozornění všem uživatelům on-line archivu časopisů. V úterý 28. 4. 2009 proběhne výměna vstupních hesel do on-line archivu článků časopisů Děti a my, Psychologie dnes, Rodina a škola, Informatorium 3 - 8. Všichni stávající předplatitelé dostanou včas nová hesla mailem.

Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!