5000
Kurz jako dárek Psychologické kurzy Ročník 2014 Ročník 2014 Co žije a roste na zahradě

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > I v lese lze rozvíjet předškolní kurikulum

I v lese lze rozvíjet předškolní kurikulum

Autor: Marie Těthalová | Datum: 8.2.2012 | Vydání: 2/2012

Lesní mateřské školy, přínos celoročního kontaktu dětí s přírodou a environmentální výchova byly tématem rozhovoru s Terezou Vošahlíkovou.

I v lese lze rozvíjet předškolní kurikulum

Co znamená pojem environmentální výchova? Co si pod ním pedagog může představit?

O tomto pojmu se teď vede rozsáhlá diskuse. V předškolním věku si pod environmentální výchovou můžeme představit to, že se děti seznamují s tím, jak příroda funguje, jak vypadá, co nám dává, co naopak dáváme my jí, jak se v ní i k ní chováme… V tomto věku se také vyvíjí citlivost k prostředí, které děti poznávají všemi smysly. U předškolních dětí ještě nelze přímo rozvíjet odpovědnost vůči životnímu prostředí, to by bylo v tomto věku ještě předčasné, i když je to cíl, k němuž environmentální výchova směřuje.

Určitě je ale prospěšné, když i předškolní děti vedeme ke vztahu k přírodě.

Ono je otázkou, co to vlastně vztah k přírodě je. Nelze nemít vztah k přírodě, ale jde o to, jaký je, jakou má podobu. V této oblasti spolupracujeme s lidmi z oboru, který se nyní v České republice buduje – jde o ekopsychologii, o níž se více dozvíme na webu www.vztahkprirode.cz.

U předškolních dětí můžeme posilovat potřebu kontaktu s přírodou – to znamená, že děti mohou poznat, že jim pobyt v přírodě chybí nebo že je baví. Mohou také rozvíjet svoji citlivost k přírodě; děti, které žijí mezi čtyřmi stěnami, v „2D“ světě, často nevidí, co všechno krásné a zajímavé v přírodě je. A v tom má školka velké možnosti. Ale bylo by už na hraně mluvit o tom, že u dětí rozvíjíme nějaké silné postoje, protože ony zatím ještě nejsou v rozhodovací pozici. Nerozhodují, co se koupí, čím se pojede, není to v jejich rukou. Má samozřejmě smysl i o těchto věcech s dětmi mluvit, ale neklást na ně odpovědnost.

Kde vznikla idea lesních mateřských škol?

Vítr vane ze severu, což je příjemné. Argument, že děti v zimě nezvládnou pobyt venku, se tak dá hravě vyvrátit, protože první lesní školky vznikly ve Skandinávii. Ve Švédsku už před sto lety vzniklo státem podporované hnutí za pobyt na čerstvém vzduchu. Přišlo se tam na to, že být venku je zdravé a že když budou lidé více venku, jejich zdraví se tím podpoří. To je velmi zajímavé východisko. Švédský stát proto podporoval všechny formy vzdělávání, nejen předškolní, a poskytoval jim k tomu nejrůznější servis. Vznikaly lesní cesty a značení, stavěly se sruby, vznikala i metodická podpora, aby učitelé věděli, co venku dělat s dětmi. Inspirovaly se i další země, například Dánsko. Učitelé zjišťovali, že školní budovu zase až tak moc nepotřebují, stačí jim na to, aby se s dětmi ohřáli a složili si tam pomůcky, ale že tam nemusejí být celý den. A tahle zkušenost se šířila dál.

Pojem „lesní mateřská škola“ použila jako první dánská maminka Ella Flatau, která měla problém, jenž trápí i rodiče u nás – nesehnala pro své děti místo ve školce. Měla čtyři děti a hodně s nimi chodila ven. Protože byla zároveň pedagožka, vytvořila si pro ně vzdělávací program. Měla známé, kteří se k ní přidali a byli rádi, že s jejich dětmi, které se také nedostaly do školky, je venku profesionál. A tak vznikla v Dánsku první lesní školka.

V Dánsku je běžné, že mateřské školy mají například srub na kraji města, nebo že s dětmi pravidelně tráví třeba jeden den v týdnu venku. Přibližně polovina dánských dětí má zkušenost s lesní mateřskou školou. Z Dánska se myšlenka lesních školek rozšířila do Německa, až nakonec „přeskočila hranice“ k nám, konkrétně na Liberecko. Již před tím v Čechách o podobnou věc usilovala Emilie Strejčková, zakladatelka Toulcova Dvora.

Funguje někde i lesní základní škola?

Pátráme po ní. Věřím tomu, že ano. Myslím si, že v domácím vzdělávání může klidně něco takového existovat, ale zatím neznám nic konkrétního. Ptají se nás na to i rodiče, kteří mají dítě v lesní školce a rádi by pokračovali dál.

To je svým způsobem přirozené. Pokud dítě chodí do lesní školky a má přejít do klasické školy, do budovy, nemusí to pro něj být lehké.

Vycházíme z toho, že děti, které chodí do lesní školky, nežijí v lese. Mají tedy i hojnou zkušenost, kterou získaly mezi čtyřmi stěnami, někdy i větší, než bychom si přáli. Navíc ani školákům se neuzavírá možnost být venku, pouze se přesouvá do volného času. Děti pak vstupují do různých turistických nebo skautských oddílů.

Jak jsou na tom české lesní mateřské školy z hlediska stávající legislativy? Kdybych chtěla založit lesní školku, tak to vlastně nebude škola, že?

Je to tak. Nyní české lesní školky fungují pod hlavičkou občanského sdružení. Často lesní školku založí rodiče, místní komunita. Někdy je důvodem málo míst ve školce, jindy je lidem, kteří lesní školku zakládají, blízká myšlenka tohoto způsobu výchovy. Takže se do toho „opřou“, spojí se a založí dětský klub. Lesní školka nemůže být mateřská škola, tak jak ji definuje školský zákon a vyhláška o předškolním vzdělávání. Naše legislativa lesní školky zatím nezná. V České republice v tuto chvíli probíhá pilotní ověřování provozu lesní mateřské školy Lesníček, která působí při mateřské škole Semínko v Praze. Lesníček už má celotýdenní provoz a pořídili si nové zázemí v podobě maringotky.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 2/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Čtěte nás online!