5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Jak vypadají školy ve Švédsku?

Jak vypadají školy ve Švédsku?

Autor: Dana Moravcová | Datum: 6.10.2006 | Vydání: 8/2006

V květnu 2005 jsem měla příležitost seznámit se s jedním z evropských vzdělávacích systémů. Zúčastnila jsem se týdenní studijní návštěvy ve švédském městě Boras, které leží asi 40 km od Göteborgu.

Na studijní návštěvu se vydalo 14 účastníků z 10 zemí. Čekala na nás úvodní přednáška o systému vzdělávání ve Švédsku a pak jsme navštěvovali školské instituce. Navštívili jsme nejen školská zařízení, ale také dvě instituce, které vzdělávání dětí doplňují a na které jsou v Borasu právem hrdí.

První z nich byl NAVET, což je centrum vědy a techniky pro děti od čtyř let výše. Denně jej navštíví 10 až 12 školních tříd. Zaměstnanci připravují tematické celky a projekty, jimiž vedou děti k ochraně prostředí, názorně vysvětlují např. fyzikální zákony, přírodní zákony, seznamují je s matematikou v dobách starověkého Řecka. Tato instituce je u dětí, učitelů i dospělých velmi oblíbená a populární.

Dále jsme se podívali do oddělení Galerie Minimus Muzea umění, kde se děti mohou seznámit s výtvarným uměním; návštěvníci zde mají prostor i pro vlastní výtvarné vyjádření.

Nikde to není dokonalé

Organizátoři poskytli všem účastníkům prostor pro prezentaci vzdělávacích systémů v jednotlivých zemích. Debaty o vzdělávacích systémech pokračovaly i během neoficiálních setkání účastníků. Dle názoru účastníků není v žádném státě ideální uspořádání.

Nejkritičtěji se ke svému systému vzdělávání vyjadřovali účastníci z Německa, kde v současnosti hledají vhodné formy práce s dětmi již na předškolním stupni vzdělávání.

Co považuji za přínos?

Velmi cenná pro mne byla setkání a rozhovory s řediteli a učiteli ze základních, ale zejména mateřských škol. Měla jsem možnost zapojit se do práce s dětmi. Děti byly velmi vstřícné, přátelské a spontánní. Ani těm nejmenším nedělalo problémy navázat kontakt s cizími dospělými a i přes zjevné jazykové bariéry se s námi snažily komunikovat. Vyhledávaly i fyzický kontakt, kreslily naše státní vlajky a obrázky na památku. Každá z navštívených škol však vyzařovala odlišnou atmosféru.

Děti byly velmi pyšné na to, že účastníci kurzu navštívili právě jejich třídu, a naopak vyjadřovaly zklamání, pokud na návštěvu některých tříd nezbyl čas.

Předškolní vzdělávání

Protože jsem ředitelkou mateřské školy, pochopitelně mne nejvíce zajímal systém vzdělávání dětí v tomto věku s přesahem do 1. a 2. třídy základní školy.

Docházka do mateřské školy je nepovinná a začíná stejně jako u nás ve třech letech. Do klasické mateřské školy chodí děti do 5 let. Rok před nástupem do základní školy však všechny děti, které navštěvují MŠ, přecházejí do tzv. přípravné třídy. Přípravná třída je vždy součástí základní školy, která se nachází v blízkosti MŠ. Přepokládá se, že děti budou v této škole pokračovat i ve školní docházce.

V přípravné třídě jsou děti intenzivněji připravovány na přechod do základní školy, seznamují se předem s učitelem, který je bude na prvním stupni vyučovat. Chodí i do stejné školní jídelny jako školní děti, a tak si postupně zvykají na prostředí školy.

Budovy mateřských škol, které jsem navštívila, byly vždy situovány v blízkosti základní školy. Jedná se o přízemní velmi členité budovy s mnoha spíše menšími prostorami, než na jaké jsme zvyklí u nás (prostor pro jednotlivá oddělení je tvořen více menšími místnostmi) v účelově stavěných budovách MŠ.

Provoz mateřských škol je podobný našemu - školy jsou otevřeny většinou od 6,30 do 17,30 hodin. Třídy jsou většinou věkově homogenní, prostorové uspořádání umožňuje oddělené hry v menších skupinách. Na třídu připadá průměrně 25 až 28 zapsaných dětí. O každou skupinu pečují tři učitelky, které se střídají tak, aby s dětmi pracovaly vždy dvě.

Děti jsou v maximální míře vedeny k samostatnosti. Např. při obědě sedí učitelka s 5-6 dětmi u stolu a děti si samostatně nabírají přílohu, hlavní jídlo i salát (ten je samozřejmostí každý den). Samostatně také stolují, učitelka jim nepomáhá, nikoho nedokrmuje, děti jsou vedeny k tomu, aby jedly podle své potřeby a dojedly, co si daly na talíř. K pití mají všichni (i učitelé) mléko nebo vodu. Místo moučníku dostanou děti na výběr z několika druhů ovoce a na dosycení křehký chléb s máslem. Výhrady jsem měla pouze k estetice stolování.

Velikost nábytku pro předškolní děti není nijak zvlášť přizpůsobována věku dětí. Děti si hrají a pracují u stolů běžné velikosti. Všude mají pouze židle nastavitelné podle výšky dětí. Také u sociálních zařízení jsem marně hledala realizaci norem EU. Děti měly k dispozici dvě obyčejná umyvadla v běžné výšce (menší děti si stoupaly na plastové stupínky, aby pohodlně dosáhly). Toalety byly pouze dvě, běžné velikosti a s dveřmi. Ručníky nebyly odděleny paravánkem, ale střídavě rozvěšeny tak, aby se nedotýkaly. Nikde v Evropě jsem se zatím nesetkala s tak přísnými požadavky na vybavení škol, jako jsou v České republice.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 8/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!