5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Jak žije evropská rodina (1)

Jak žije evropská rodina (1)

Autor: PhDr. Milada Rabušicová | Datum: 13.3.2002 | Vydání: 8/1999

Seznámíme vás s výsledky výzkumu, který se zaměřil na život rodin s předškolními dětmi v evropských zemích.

Radikální změny v současné Evropě s sebou nesou přehodnocování tradičních norem a hodnot vztahujících se k rodinnému životu a k péči o děti. Neustále roste například počet zaměstnaných matek a počet dětí navštěvujících nějakou veřejnou předškolní instituci. Důsledkem je potřeba rodičů své nové rodinné povinnosti jinak organizovat a slaďovat.

Podmínky života rodin

Nedostatečná znalost rodinné politiky v evropských zemích a jejích důsledků pro sociální život rodin byly impulsem pro výzkumný projekt "Moderní evropská rodina", jehož cílem bylo identifikovat a srovnat modely moderní evropské rodiny. Ve dvanácti evropských zemích byly studovány vztahy uvnitř rodiny a vztahy mezi rodinou a prostředím a podmínkami (např. nabídkou institucí pro péči o děti, politikou podporující rodinu apod.), v nichž žije. Výsledky naznačují řadu rozdílů v podmínkách života rodin mezi srovnávanými zeměmi. Jedná se např. o názory na ideální péči o dítě, očekávání veřejnosti vůči programům péče o děti, rozložení odpovědnosti mezi členy rodiny apod.

Účelem tohoto příspěvku je seznámit ve stručné podobě s teoretickým zázemím a především s výsledky, jež tato studie přinesla. Do vzorku zkoumaných zemí byla zahrnuta také Česká republika (sběr dat zde provedl Český výbor Světové organizace pro předškolní výchovu OMEP - členky předsednictva PhDr. Milada Rabušicová a PaedDr. Vladimíra Rattayová). Proto jistě bude zajímavé porovnat fakta o současné české rodině s údaji o jiných evropských rodinách. Představovaný mezinárodní výzkum vedl Goran Lassbo z Univerzity v Göteborgu a byl financován Švédskou radou pro výzkum v humanitních a sociálních vědách.

Pohled matky na rodinu

Obecným východiskem představované studie byla teorie "ekologie lidského rozvoje", jež chápe lidský rozvoj jako výsledek vzájemného interaktivního procesu mezi individuem a jeho sociálním a fyzickým prostředím, které je tvořeno silami na různých úrovních v rámci sociálního mikro-makro systému. Ve středu rozvojových procesů je dítě. Je tomu tak i ve výzkumu "Moderní evropské rodiny", i když se explicitně na rozvoj dítěte nesoustřeďuje, ale volí úhel pohledu matky. Tím je umožněno vidět rodinu jako systém uvnitř systému vyššího.

Data byla systematicky sbírána ze čtyř teoretických úrovní systému:

1. Informace o normách péče o dítě v rodině, o rozdělení každodenních povinností mezi členy rodiny a o podmínkách domácnosti (mikro-úroveň).

2. Informace o vztazích a spojeních mezi uspořádáním rodiny a uspořádáním veřejné nabídky péče o děti (mezo-úroveň).

3. Informace o pracovních podmínkách a socioekonomickém statusu rodičů a o místních službách (exo-úroveň).

4. Informace o formálním podpůrném systému státu, o étosu a předpokládaném budoucím vývoji (makro-úroveň).

Analýza dat z těchto úrovní pracuje jak s objektivními údaji, tak se subjektivními popisy a hodnoceními dotazovaných, přičemž se vychází z myšlenky, že subjektivní koncepce a definování situace jsou pro konkrétní jednání lidí stejně vlivné zdroje jako objektivní podmínky.

Rodiny s předškolním dítětem

Výběrovým vzorkem bylo 100 provdaných matek (nebo matek žijících v partnerském vztahu) s dítětem ve věku 3 - 4 roky, které pravidelně navštěvuje nějaké veřejné předškolní zařízení, a to z každé zúčastněné země. Jednalo se o 12 zemí, jež měly reprezentovat geografickou a kulturní variabilitu Evropy: Českou republiku (CZ), Dánsko (DK), Finsko (SF), Francii (F), Nizozemsko (NL), Norsko (N), Polsko (PL), Rusko (RU), Řecko (GR), Španělsko (E), Švédsko (S) a Velkou Británii (GB).

Matkám byl předložen dotazník, jenž vedle otázek týkajících se základních informací o věku a pohlaví dítěte, počtu sourozenců, vzdělání a zaměstnání rodičů a ukazatelů materiálního vybavení domácnosti obsahoval čtyři série otázek odpovídajících čtyřem teoretickým úrovním systému, jak byly zmíněny výše. První série otázek se týkala norem a názorů na výchovu dítěte, druhá se zaměřovala na rozdělení odpovědností týkajících se péče o dítě a o chod domácnosti mezi rodiči, další potom na názor matek na aktuální péči o dítě v předškolní instituci a na její představu ideální péče a konečně poslední sérii tvořily otázky cílené ke zhodnocení vztahu rodiny a předškolní instituce a vztahu rodiny ke společnosti v různých dimenzích.

Názory na výchovu dítěte

Otázky postihovaly dvě podstatné oblasti tohoto tématu: orientaci výchovy na dobré výsledky dítěte (starat se o věci - hračky, oblečení, vybavení domácnosti, zvládání běžných činností - oblékání, jídlo, intelektuální stimulace v zájmu úspěšného rozvoje dítěte a říkat pravdu) a orientaci výchovy na samostatnost dítěte (kdo rozhoduje o aktivitách dítěte - rodič nebo dítě, kdo přebírá iniciativu - rodič nebo dítě, vyjadřuje dítě svoje přání nebo poslouchá rodiče, musí dítě žádat rodiče o svolení předtím, než začne něco dělat).

Hlavním výsledkem je relativní shoda v názorech matek. Matky podobně vyjadřovaly svůj zájem podporovat děti, aby přebíraly vlastní odpovědnost za péči o své věci a sebeobsluhu. Ve svých odpovědích akceptovaly vlastní vůli dítěte, jejich svobodu říkat i věci, s nimiž rodiče nemusí souhlasit, a jejich vlastní iniciativu při aktivitách. Pouze v případě matek s nižším vzděláním se projevil jejich větší důraz na rozhodování dospělých místo dítěte. Jaké je rozložení odpovědí podle jednotlivých zemí ukazuje graf.

Odpovědnosti za péči o dítě

Výsledky ukazují na tradiční obraz domácnosti, v níž hlavní odpovědnost nesou matky. Spoluúčast otců se týká takových činností, jako je hraní si s dětmi, zpříjemňování chvil, kdy je dítě ukládáno k spánku a jejich dopravování za různými aktivitami. Co se týká chodu domácnosti, i ten je dominantní úlohou matek s výjimkou společných nákupů a vedení rozpočtu domácnosti.

Ve velké většině případů řeší rodiny své domácí povinnosti vlastními silami. Od tohoto obecného závěru se odlišuje část rodin anglických, nizozemských, francouzských a španělských, které využívají placené pomoci v domácnosti, a část rodin polských a ruských, které využívají příbuzenské pomoci v domácnosti. Zaměstnané matky v Norsku, Švédsku a Dánsku uvádějí větší proporci sdílených povinností s partnerem, zatímco v zemích, jako je Česká republika, Polsko, Rusko a Finsko, se ani dlouhá pracovní doba matek na zvýšeném podílu mužů na péči o děti a domácnost neprojevuje. Celkový obraz rozložení domácích povinností mezi partnery ukazují tabulky.

Z výzkumu "Moderní evropská rodina" vybrala a přeložila

PhDr. Milada Rabušicová,
Český výbor OMEP


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!