5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Jíst přes míru se nevyplácí

Jíst přes míru se nevyplácí

Autor: Mgr. Marie Těthalová | Datum: 9.12.2009 | Vydání: 10/2009

Nezřízeností u jídelního stolu, ale i „jenom“ občasným mlsáním si můžeme snadno „zadělat“ na zdravotní problémy. Obezita či nadváha trápí také malé děti – vysoká zátěž pro klouby nebo srdce a cévy může vést k závažným zdravotním problémům.

Aby naše tělo dobře fungovalo, je třeba mu zajistit dostatečný příjem energie, kterou získáváme z pokrmů a nápojů. Pokud se tělu energie nedostává, „řekne“ si o ni tak, že v nás probudí pocit hladu. Co když ale tělu dodáme energie nadmíru? „U sportovců je běžné, že jejich jídelníček je sestavován tak, aby přesně kompenzoval energetický výdej odpovídající konkrétnímu tréninkovému plánu. Stejný princip by měl ovšem fungovat také u běžné populace,“ říká specialista na výživu sportovců Ing. Petr Havlíček.

Poměrně přesnou představu o tom, kolik energie vydáme, a kolik bychom tedy měli sníst a vypít, získáme z jakési kalkulačky na webových stránkách www.gda.cz. Když do interaktivního formuláře, který se na stránkách nabízí, vepíšeme různé aktivity, jimž se během dne věnujeme, a množství potravy, kterou za den zkonzumujeme, vyjde nám, jestli jsme jedli moc, nebo málo. Nevýhodou této kalkulačky a celého systému je skutečnost, že nemůžeme dosadit to, co opravdu jíme, ale musíme vybírat z nabídky, která je poměrně omezená a obsahuje pouze produkty, u kterých výrobce uvádí detailní informace o obsahu energie a živin. Pro základní orientaci a zamyšlení nad jídelníčkem a možná taky pro „nastartování“ rozumnějšího stravování to ale stačí.

Rozumná pravidelnost

Základem zdravého jídelníčku je pravidelnost, díky níž se příjem energie rozdělí do pěti až šesti dávek denně. Snídaně, dopolední a odpolední malá svačina, oběd, večeře a u diabetiků a malých dětí i druhá večeře nám pomohou přečkat den bez nepříjemných výkyvů energie a zabrání tomu, že nás přepadne „vlčí hlad“ a my doslova vybílíme lednici. Užitečným pomocníkem nám může být potravinová pyramida, díky níž zjistíme, jaké je maximální množství denních porcí různých potravin. Potravinovou pyramidu i s přehledem denních porcí najdeme na mnoha webových stránkách (např. www.vyzivadeti.cz nebo www.fzv.cz). Není rozumné nahrazovat jednotlivá „patra“ pot r a v i -nami z jiné skupiny. Pokud bychom z jídelníčku vypustili třeba položky ze skupiny „zelenina“ a nahradili je masnými výrobky, asi by nám to i v případě, že bychom nepřekročili doporučený příjem energie, moc neprospělo. Pro správné fungování organismu je vedle celkového energetického příjmu stejně důležité i to, odkud energie pochází. To znamená zajištění správného rozložení živinových zdrojů nejenom energetických (bílkovin, tuků, sacharidů), ale také neenergetických (vody, vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a dalších).

Vánoční hody

Není náhodou, že téma energetického příjmu otvíráme právě před vánočními svátky. I pro člověka, který jí vcelku střídmě, bývá těžké odolat sladkému a tučnému vánočnímu cukroví. Nadbytečná energie se „schovává“ i v dalších tradičních vánočních jídlech – v bramborovém salátu, smažené rybě nebo v řízku. Proto nabízíme rady, jak vá noční mlsání přežít bez toho, že budeme na začátku nového roku povolovat sukně a kalhoty a úpět při pohledu na ručičku osobní váhy. Během vánočních hodů nám navíc potravinová pyramida moc nepomůže. Copak dokážeme přesně odhadnout, kolik porcí obilnin, cukru a tuku se skrývá v hromádce vanilkových rohlíčků a medvědích pracek? A je opravdu sterilovaná zelenina, kterou jsme dochutili bramborový salát, srovnatelná se zelenino-ovocným patrem potravinové pyramidy? Můžeme se ale pokusit vánoční menu malinko ošidit. Nebudeme vařit z vody, ale stačí, když plnotučnou majonézu v bramborovém salátu nahradíme jogurtem, cukroví buď slepíme marmeládou, nebo ozdobíme čokoládovou či cukrovou polevou, ale nikdy oběma zároveň, a do těsta na cukroví dáme místo „pravého“ másla rostlinný tuk. K těm ale mnoho lidí stále chová nedůvěru. „V minulosti byly rostlinné tuky spojovány s obsahem škodlivých transnenasycených mastných kyselin, které vznikaly při výrobě rostlinných tuků ztužováním neboli hydrogenací. Dlouhodobý příjem těchto kyselin představuje riziko pro zdraví naší srdečně-cévní soustavy, podporuje vývoj diabetu II. typu, hovoří se i o negativním vlivu na lidský plod či nádorových onemocněních tlustého střeva u dospělých osob. Z celkového denního příjmu tuků by měly podle doporučení WHO tvořit maximálně 1 %, což je pro děti opravdu nepatrné množství. Podle průzkumu VŠCHT z roku 2007 však již většina tuků na našem trhu transnenasycené mastné kyseliny neobsahuje, a není tedy důvod se jejich použití bránit. Pro jistotu je ale vhodné sledovat informace na obalech výrobků a vybírat ty, na nichž je uvedeno, že obsahují méně než 1 % nebo stopové množství transnenasycených mastných kyselin,“ vysvětluje nutriční terapeutka Jitka Rusková z poradenského centra Výživa dětí.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 10/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!