5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Každý začátek je těžký

Každý začátek je těžký

Autor: Marie Těthalová | Datum: 8.9.2006 | Vydání: 7/2006

Se začátkem školního roku přicházejí do mateřských školek nováčci. Někteří tuto změnu snášejí snadno, jiným přináší adaptace na nové prostředí velké problémy.

Proč si jedno dítě tak lehce zvykne na novou školku, učitelku i děti, a jiné každé ráno pláče a nechce se rozloučit s maminkou nebo s tatínkem? Za adaptačními obtížemi „stojí“ typ osobnosti dítěte, předchozí zkušenosti s kolektivem a v neposlední řadě i samotná mateřská škola, do které dítě nastupuje.

Záleží na temperamentu dítěte

Dítě, které nastupuje do mateřské školy, si s sebou nenese jen nový pytel na oblečení a bačkůrky, ale i svou jedinečnou psychickou výbavu, temperament, který určuje, jak bude reagovat na nové, nezvyklé situace. Vývojová psychologie rozlišuje čtyři typy povah - přecházejí od radostného naladění a snadné přizpůsobivosti novým situacím po podrážděnost, silné emoční reakce na změny a výrazné adaptační problémy. Dítě, které se každé ráno nechce od rodičů odpoutat, si do školky přináší s největší pravděpodobností poslední zmíněný typ osobnosti.

Rodič je náš spojenec, ne protivník

Některé učitelky se setkávají se situací, kdy za adaptačními problémy dítěte stojí rodiče, kteří nechtějí pustit své dítě do světa. Pouto mezi nimi a dětmi není elastické, ale svazuje je vzájemná závislost. Nejedná se o vědomou záležitost a ani to nelze rodičům nějak vytýkat. Rodičům nováčků pomůže, pokud se s nimi budeme aspoň zpočátku scházet a vysvětlíme jim, co na jejich děti čeká. Situaci ulehčí i pravidelně aktualizované informace v šatně. Kdy žse rodiče při vyzvedávání dítěte dozví, že se další den bude kreslit, modelovat či se učitelka s dětmi chystá na hřiště, mohou si s dítětem povídat o tom, na co se bude další den těšit.

Problémy s adaptací dítěte mohou být vyvolány „zádrhely“ ve vztahu učitelky a rodičů dítěte. Asi by nebylo od věci ujasnit si, jestli rodičům nedáváme příliš znát, že nám jsou nebo nejsou sympatičtí - jsme jen lidé a prostě si s některými rodiči „nesedneme“. Dítě by to ale nemělo poznat, a pozor - i když o rodičích nemluvíme v negativním slova smyslu, stačí, pokud jen zvedneme obočí nebo se „zatváříme“. A ruku na srdce - možná nám tu a tam„ujede“ nějaká nelichotivá poznámka, a byť ji měla slyšet jen kolegyně, dostane se i k uším dítěte.

Adaptaci také někdy usnadní, pokud rodičům umožníme, aby (na určitou domluvenou dobu) setrvali s dítětem ve třídě. Pracovat s několika rodiči „za zády“ na klidu nepřidá žádné učitelce, připadá si pak jako pod drobnohledem.Někdy se také stává, že rodič, který s dítětem tráví adaptační dobu ve třídě, zasahuje do činnosti učitelky nebo ji komentuje, což je jistě nepříjemné. Tady se vyplatí nasadit masku asertivity a rodiče usměrnit (nikoli před dítětem), případně požádat o intervenci vedení mateřské školy.

Pochvala pomáhá

Když pomine první etapa adaptace a dítě už nepláče, ale pouze pasivně setrvává ve třídě a nezapojuje se do činností, vyplatí se ocenit každou (i když jen minimální) spolupráci a ochotu ke společné činnosti. Také se vyplácí podpořit touhu po samostatnosti dítěte a pokusit se z něj udělat našeho „pomocníka“ - nechat je, aby rozdalo talířky na svačinu, podalo nám krabici s pastelkami nebo pomohlo s úklidem pomůcek. A každou snahu musíme ihned ocenit pochvalou - tu bychom měli zopakovat při odchodu domů, aby ji slyšeli i rodiče.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 7/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!