5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Když děti „honí mlsná“

Když děti „honí mlsná“

Autor: Marie Těthalová | Datum: 5.12.2007 | Vydání: 10/2007

Každého z nás asi někdy „popadne“ chuť na něco malého sladkého. A jak by ne - cukry do výživy člověka prostě patří. Neměli bychom to však s nimi přehánět, spíše si je rozumně „dávkovat“.

Náš vztah k cukrům a sladkým jídlům je provázen jistou ambivalencí - sice máme vrozenou preferenci sladké chuti a rádi si čas od času „osladíme život“, ale o cukru mluvíme jako o „bílém zabijákovi“ a své potíže s udržením rozumné tělesné hmotnosti přikládáme právě sladkým jídlům. Bez cukru, nebo možná lépe bez cukrů se ale naše tělo neobejde, jsou základním zdrojem energie pro organismus. V těle mají podobu glukózy fungující jako okamžitý zdroj energie, nebo formu škrobu glykogenu fungujícího jako „záložní zdroj“ energie.

První kategorií cukrů jsou jednoduché cukry neboli monosacharidy - patří sem sacharóza, fruktóza a galaktóza. Najdeme je v cukru, medu či ovoci a také v potravinách s cukrem (sladkostech). Tyto cukry se rychle vstřebají a dodávají tělu okamžitou energii, po které ale přichází hlad a únava; přinášejí pouze tzv. prázdné kalorie, kterým bychom se měli raději vyhnout.

Další skupinou jsou cukry složené - ty se vyskytují v cereáliích, chlebu, těstovinách, rýži a zelenině. Složené cukry se vstřebávají pomalu, dodávají energii pozvolna a dlouhodobě. Současně (díky pomalému vstřebávání a obsahu vlákniny) navozují pocit sytosti.

Já chci bonbon…

Teorie o cukrech a jejich správném využití ale nezajímá děti, které mají chuť na sladkou pochoutku. Bonbon je velké lákadlo a v mateřských školách patří k tradičním odměnám a motivačním prvkům. Zajímalo nás, jak se na podávání bonbonů ve školkách dívají maminky malých předškoláků. Maminka čtyřleté Janičky a ročního Péti má na sladkosti vyhraněný názor: „Opravdu mi připadá zbytečné, aby děti dostávaly ve školce bonbony, zejména pak ty cucací! Moje děti sladkosti dostávají, ale jen některé, hlavně nechci, aby jedly lízátka a cucavé bonbony.“

Další maminka má podobný pohled na věc: „Taky se mi nelíbí, když děti dostávají ve školce často bonbony (zvláště ty tvrdé), ale spíš než kvůli kazivosti zubů je to kvůli možnému polknutí či zaskočení v krku. Proto je dcera nejí, ale střádá si je doma na později. Bonbonky nosí malí oslavenci a děti si navzájem přejí k svátku či narozeninám, takže by jim to asi bylo líto, kdyby se jim to zatrhlo.“

Mnozí rodiče zmiňují i riziko vzniku zubního kazu. To však s konzumací sladkostí souvisí pouze částečně. Hlavním „viníkem“ zkažených zoubků jsou bakterie, zubní kaz je totiž podle odborníků do jisté míry infekční onemocnění. Vzniká činností specifi ckých mikroorganismů, tzv. kariogenních streptokoků a laktobacilů, které se do dětských pusinek dostanou tak, že dospělý olízne lžičku s přesnídávkou, že se děti napijí ze sklenice, kterou použil někdo jiný… Spojení s nedostatečnou hygienou, sladkými a kyselými jídly přispěje k tomu, že dětské zoubky hyzdí nepříjemné kazy.

„Moje téměř pětiletá dcera má zdravé zuby, a přitom je, myslím, hodně mlsná. Stačí přesnídávka (sladké), jogurt (sladký), ovoce… a do toho sladké pečivo, želatinové bonbony, občas čokoláda… Všude je cukr. Ale nikdy jsem jí lžičku neolízla a taktéž jsem na to dbala u druhých (i když babička měla tendenci) a vždy měla svou lžičku, svůj příbor. Vím, že se kazům nevyhne, ale čím později, tím lépe,“ potvrzuje názor stomatologů jedna z oslovených maminek.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 10/2007
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!