5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Logopedie v mateřských školách (3)

Logopedie v mateřských školách (3)

Autor: A. Peutelschmiedová | Datum: 10.2.2006 | Vydání: 2/2006

Co rozumíme primární (sekundární, terciární) logopedickou prevencí? Jaké jsou možnosti logopedické prevence? Kdy je vhodné zařadit dítě do speciální logopedické třídy mateřské školy?Zařazení dítěte do speciální třídy mateřské školy je třeba vždy pečlivě zvážit.

Podle odborných publikací se od konce 2. světové války - od roku 1945 - pohybujeme v epoše preventivní logopedické péče. Přitom se i po šedesáti letech setkáváme s neustálými nářky na to, jak se zvyšují počty dětí s vadami řeči,jak se celkově zhoršují komunikační schopnosti dětí nastupujících do prvních ročníků základní školy. Tvrzení a skutečnost jsou v zásadním rozporu, ta oslavovaná prevence patrně nefunguje. Něco bude zřejmě jinak.

Obecně je třeba upozornit na nevěrohodnost některých statistických údajů. Čteme-li novinové články o 40-60 % prvňáčků s vadnou výslovností, jsou to vždy údaje nepodložené. Nejméně od roku 1993 (vzniku České republiky)nebyl realizován jediný celorepublikový výzkum, o který by se podobná data mohla opírat. Reálně lze spíše uvažovat o všeobecně narůstající toleranci vůči vadám výslovnosti. Slyšet kupříkladu přízubní (addentální) tupé sykavky(Š, Ž) z úst rozhlasového nebo televizního moderátora bylo ještě před takovými deseti lety nemyslitelné. A dnes?

V logopedické literatuře staršího data se dočítáme o prevenci defektu a defektivity. Prevence defektu - např. rozštěpu rtu, poškození mozku - je záležitostí medicínskou. Defektivita představuje narušení osobnostipostiženého, jeho změněné vnímání sebe sama i postojů k okolnímu světu. Uváděna je pak prevence primární a sekundární. Aktuálně zvažujeme logopedickou prevenci primární, sekundární a terciární.

Primární logopedická prevence

Primární logopedická prevence se týká veškeré populace, lze ji chápat podobně jako například očkování všech novorozenců proti tuberkulóze. Ve spojitosti s touto fází prevence se hovoří o screeningu nebo depistáži. Screeningemrozumíme metodu vyhledávání časných odchylek od normy. Domyslíme-li vše do důsledku, screening (česky řekněme prosívání) nemůžeme vlastně považovat za prevenci, předcházení, ale pouze za velmi časnou diagnózu, odhalení nějakéhodeficitu. Jako screening lze například chápat vyšetření sluchu všech dětí ve věku devíti měsíců, které provádějí dětští lékaři.

Termín depistáž je možné přeložit jako vyhledávání. S touto činností se učitelky mateřských škol setkávají poměrně často. Jako forma primární logopedické prevence bývají uváděny různé vzdělávací aktivity, zaměřenépředevším na rodiče. Nejméně vhodné je v takových případech používat slova přednáška. Vzbuzuje představu nudné a málo srozumitelné akce, kde jsou víceméně peskováni a přemírou požadavků deptáni právě ti nejzvídavější anejsvědomitější rodiče, kteří se chtějí ve prospěch svých dětí něco podstatného dozvědět.

Primární logopedická prevence je v zásadě osvětová činnost. Patřičně a přitažlivě uskutečňovaná osvěta - to je kus umění a schopnosti vcítění (empatie) do potřeb toho druhého.

Nejen logopedky, ale učitelé povšechně si málokdy uvědomují, že o radu a pomoc se k nim obracejí právě ti svědomitější - a často také úzkostnější - rodiče. Deptat je výčtem toho, co dělají špatně, je neprofesionální. OlgaZelinková v závěru své úspěšné publikace Poruchy učení moudře uvádí, že práce s rodiči je někdy opravdu svízelná, ale odborník vždycky musí zůstat nad věcí. Dodejme - a být profesně obratný!

Sekundární logopedická prevence

Sekundární logopedická prevence se už netýká všech, ale jen části dětí, tzv. rizikové populace. To je široký pojem, do rizikové populace tak můžeme zahrnout děti předčasně narozené, s nízkou porodní hmotností, děti z rodin sjistou dědičnou (hereditární) zátěží (např. sluchovým postižením) nebo z okruhu rodin řekněme sociálně nepřizpůsobivých. Jedná se o děti ohrožené možností narušeného vývoje řeči. Jak podstatnou roli může v takových případechsehrát pediatr nebo učitelka mateřské školy, není třeba zdůrazňovat.

Překročíme-li věnec hor ohraničujících českou kotlinu, většinou se nemáme profesně za co stydět. Zdatně doháníme i dříve tak omezované odborné kontakty a právě tehdy zjišťujeme, že platí doporučení apoštola Pavla:"Všechno zkoumejte, dobrého se držte!"(1 Tes 5, 21)

Ve Švýcarsku pracují logopedky i v porodnicích, a to na novorozeneckých odděleních, přesněji na odděleních pro předčasně narozené děti. Docházejí tam několikrát denně, aby dětem v inkubátorech prstem stimulovalyorofaciální (obličejovou) oblast, to znamená pohyblivost mluvidel. Předčasně narozené děti buď ještě nemají vyvinutý sací reflex, nebo hrozí nebezpečí, že jim vymizí, protože jsou vyživovány uměle a pohyblivost pusinky sineprocvičují. Krásný příklad sekundární logopedické prevence. Kdy ho budeme následovat? Stačilo by i případné poučení maminek.

Terciární logopedická prevence

Ve skutečnosti bychom už o prevenci - předcházení - ani hovořit neměli. Terciární logopedická prevence je zaměřena na tu část dětské populace, která již trpí nějakým narušením komunikační schopnosti. Snahou je, aby se totopostižení - není-li jiné pomoci - alespoň neprohlubovalo, nezhoršovalo. Je to pokorný, ale prospěšný odklon od stavu dříve prosazovaného, kdy jsme i v logopedii"poručili větru, dešti"a všechny poruchy zásadně zcelaodstraňovali. Neodpovídalo to pravdě a skutečnosti, protože to prostě neodpovídá našim stávajícím odborným a lidským možnostem.

Ve zdravě kritickém pohledu na logopedickou prevenci se již nehonosíme její všemocností, dokonce hovoříme o možnostech logopedické prevence. Ať chceme nebo nechceme, musíme přiznat její limity, omezení, zejména ve vztahu kprimárnímu stádiu. Stačí projít deset okruhů narušení komunikační schopnosti. Jaké máme možnosti prevence u afázií vznikajících poškozením mozku (úrazem, zánětem apod.)? Jak preventivně omezíme výskyt koktavosti, jejíž příčinystále ještě neznáme? Co s narušením komunikační schopnosti spojeným s mentální retardací, rozštěpem patra, dětskou mozkovou obrnou? Ve všech uvedených případech se přesouváme nejméně do sféry sekundární logopedické prevence.

Abychom však kapitolu o logopedické prevenci nekončili tak chmurně, poukažme - opakovaně - na význam působení učitelek mateřských škol. Pracují s dětmi - a jejich rodiči - v tom nejcitlivějším období vývoje. A preventivněmohou významně ovlivňovat vývoj dětské řeči z hlediska poruch hlasu a výskytu dyslálií (patlavosti), abychom uvedli to podstatné, v rámci primární a sekundární prevence pomáhat dětem s rizikem dyslexie, vývojové neplynulostiřeči, nemluvě o nesprávných komunikačních návycích.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  INFORMATORIUM 3-8 č. 2/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!