5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Matematika v mateřské škole

Matematika v mateřské škole

Autor: Anna Stopenová | Datum: 13.5.2009 | Vydání: 5/2009

Základní prvky matematiky se objevují v praktickém životě a děti předškolního věku se s nimi seznamují naprosto přirozeně. Počítají, kolik mají sourozenců, na prstech ukazují, kolik jim je let…

Také se postupně učí vyjádřit, jestli daly ruku nahoru nebo dolů, jaký prostorový vztah má jejich tělo k předmětům v jejich okolí. Říkají, zda stojí nahoře, za něčím… Někdo by si mohl říci, že to není žádná matematika. Je to do jisté míry pravda, ale rozhodně to jsou úplné počátky matematiky, se kterými se dítě setkává.

Základní způsoby vnímání se začínají vyvíjet velmi brzy. Předškoláci vnímají věci detailně a jejich vnímání je citově prosyceno. Bezprostřední spojení vjemů s úkoly je charakteristickou zvláštností a nezbytnou podmínkou pro rozvoj dětské vnímavosti.

V mateřské škole se učitelky zaměřují na rozvíjení základů poznávacích procesů, tedy vnímání, představ, myšlení, obrazotvornosti na základě řeči, pozornosti a paměti. Společně s rozvíjením poznání se u dětí utvářejí intelektuální dovednosti a počátky intelektuálních návyků. Děti velmi pozorně sledují to, co je zaujme, a často si své zkušenosti a zážitky zapamatují. Rozvoj poznání prostupuje celý život dítěte. Na děti působí nejen mateřská škola, ale hlavně rodina a mnoho dalších, popřípadě i náhodných činitelů.

Je pravděpodobné, že první zrakové dojmy dítěte jsou dvojrozměrné, plošné, a že dítě teprve složitou zkušeností hmatovou, kinestetickou a sluchovou dospívá za zrakové dominance k trojrozměrnému vnímání.

Psycholog Václav Příhoda uvádí, že tvar je pro dítě zřejmě důležitější než barva. Výzkumy dokázaly, že děti ve věku tří let třídí předměty raději podle tvaru než podle barvy, zatímco na človíčka ve věku od tří do šesti let působí silněji barva. Když si děti prohlížejí rozmanité různě barevné geometrické obrazce, my jim ukážeme bílý trojúhelník a požádáme je, aby z množství ostatních obrazců vybraly stejný, zjistíme, že děti mezi třetím a šestým rokem častěji vybírají stejný obrazec podle barvy, tedy vyberou třeba bílý čtverec [3]. Formování vnímání prostorových vlastností předmětů se projevuje převážně jako integrace zraku a hmatu. V raném dětství se vyvíjí vnímání z představy v postupném vrstvení stále složitějších psychických útvarů. V době, kdy se začíná uplatňovat funkce představivosti, myšlení atd., může být vnímání jejich vlivem modifi kováno. Na druhé straně se rané dětství jeví jako období výlučné převahy vnímání, tedy „hromadění“ prvotních zkušeností, a také jako období, ve kterém se ještě neuplatňuje abstraktní myšlení.

Tím, jak se pohyby dítěte postupně zpřesňují a dítě se učí lépe je koordinovat a také již dokáže lépe sladit to, co vidí, se svými pohyby, má dítě také širší možnosti sledovat a vnímat nové a nové podněty. Didaktický materiál, který mohou tvořit přirozené předměty a jevy i předměty, jež byly k tomu účelu vytvořeny, pomáhá dětem seznámit se s vlastnostmi různých věcí a napomáhá také tomu, že se u dětí začnou vyvíjet schopnosti, které jsou pro zkoumání okolního světa důležité. Děti získávají senzorické představy z okolního prostředí. Seznamují se s předměty, které je obklopují, s jejich vlastnostmi a s jednoduchými vztahy při manipulačních činnostech. Děti jsou při spontánních i didaktických hrách a při „řešení“ reálných životních situací vedeny k praktickému rozlišování předmětů podle vlastností (velikost, barva, tvar) vnímaných smysly a k prvotnímu „porozumění“ prostorovým vztahům mezi pozorovanými a vnímanými předměty.

Při hře začínají děti postupně chápat další, ještě složitější vztahy a souvislosti, začínají uplatňovat představivost a názorné myšlení. Prostorové souvislosti můžeme dobře procvičovat při vkládání a vykládání menších předmětů do a z větší nádoby, zastrkování různých předmětů do otvorů různých tvarů, necháme také děti pozorovat předměty z různých stran (cvičíme tím první porozumění pro polohu, vzdálenosti a prostorovost). Také podporujeme stavění z kostek, děti se tak učí pomocí předmětů zobrazovat skutečnost a stavět podle jednoduchého záměru. Ve spolupráci s dospělými se snažíme vést děti ke konkrétnímu chápání označení pro vztahy v prostoru (nahoře, dole, uprostřed, vedle…). V konkrétních situacích denního života učíme děti chápat často užívané označení poloh, umístění v prostoru. Vedeme děti k reagování na určité výzvy ke změně místa, poloh (věcí, osob). Přivádíme je k poznávání známých objektů na obrázku (i v jednoduchých vztazích). Snažíme se rozvíjet prvky cílevědomosti ve hře (zvláště konstruktivní a napodobivé).

Geometrie hrou

Předškolní děti se učí postupně chápat prostorové vztahy, kterými se určuje poloha jejich těla (částí těla) v prostoru, poloha věcí v prostoru a možnosti změny polohy. Je tedy potřebné, aby se správně chápaly a následně i správně používaly slova: na, v, nad, pod, před, za, vedle, mezi, naproti, nahoře, dole, vysoko, nízko, daleko, blízko, uvnitř, vně, vpředu, vzadu, uprostřed, vpravo, vlevo. Pomocí těchto slov se děti naučí rozhodovat o své poloze v prostoru a popisovat ji, a totéž se týká polohy objektů (věcí) vzhledem k jejich tělu i vzájemné polohy dvou různých předmětů. Postupně se učí tyto vztahy chápat a popsat i u předmětů, které jsou v jedné rovině; k tomu lze velmi dobře využít například pexeso. V konkrétních situacích denního života učíme děti chápat často užívané označení poloh, umístění v prostoru. Vedeme děti k reagování na určité výzvy ke změně místa, poloh (věcí, osob). Přivádíme je k poznávání známých objektů na obrázku (i v jednoduchých vztazích). Snažíme se rozvíjet prvky cílevědomosti ve hře (zvláště konstruktivní a napodobivé).

Veškeré geometrické poznatky se dětem podávají zprostředkovaně pomocí her a různých manipulačních činností s cílem ovládnout potřebný aparát k postižení prostorových vztahů v reálném světě. Seznamování se s geometrickými útvary je podporováno srovnáváním tvaru předmětů, tříděním předmětů podle některého tvaru, vyhledáváním některých tvarů mezi různými tvary apod. Tvarové vlastnosti předmětů si děti osvojují zvláště činností s předměty, jejich ohmatáváním, modelováním, kreslením, vystřihováním a nalepováním. S geometrickými pojmy seznamujeme děti přirozeným a intuitivním způsobem. V období předškolního věku není jejich projev po odborné stránce zcela precizní. Bude však vyjadřovat aktuální úroveň představ a stupně abstrakce při postupném vytváření geometrických útvarů.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 5/2009
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!