5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Multikulturní výchova v mateřské škole

Multikulturní výchova v mateřské škole

Autor: Zora Kožíšková | Datum: 5.5.2006 | Vydání: 5/2006

Otevření hranic České republiky nepřineslo jen pozitiva, ale také problémy, které se týkají i chodu mateřských škol. Lidé, kteří jsou u nás pracovně, s sebou často berou celé rodiny.

Tyto rodiny umisťují své děti do českých mateřských škol s nadějí, že se zde jejich děti časem trochu dorozumí, avšak s dalším vzděláváním na českých základních školách již většinou nepočítají. Děti cizinců přicházejí do MŠ snulovou znalostí českého jazyka a na pedagoga tato situace klade nové požadavky.

Multikulturnímu tématu, konkrétně naplňování multikulturní výchovy v mateřských školách a integraci jinojazyčných dětí do českého prostředí mateřských škol, jsem se intenzivně věnovala dva roky. V letech 2003-2005 jsem sezaměřila na vybrané mateřské školy v Praze 6, neboť se v této lokalitě dal očekávat větší výskyt rodin, jejichž mateřským jazykem není čeština, a to vzhledem k mnoha rezidenčním bytům a ambasádám.

Jinojazyčné děti nejsou v MŠ výjimkou

Zjistila jsem, že integrace těchto dětí není v oblasti Prahy 6 zdaleka okrajovou záležitostí. Během sledovaného tříletého období tvořily tyto děti v českých MŠ stabilních 5 % z celkového počtu přijímaných dětí. Jinojazyčné dětipocházely z jedenatřiceti různých států, největší zastoupení měly Ukrajina a Japonsko.

Porovnáme-li komunikační prostředky právě těchto nejsilněji zastoupených národností (mluvenou, psanou i neverbální podobu jazyka), můžeme jednoduše a jednoznačně demonstrovat obrovskou komunikační a sociokulturnírozličnost přijímaných dětí.

Adaptační a integrační problémy z pohledu rodičů

Na základě dotazníkového šetření a rozhovorů s rodiči se ukazuje, že většina rodičů je správně přesvědčena o tom, že je o jejich dítě v české MŠ materiálně velmi dobře postaráno a že dítě má rovněž kvalitní a spolehlivý dohled.Tím je hlavní požadavek rodičů splněn. Rodiče si ale mnohdy vůbec neuvědomují, že jejich dítě zpravidla prochází dlouhým obdobím sociální a komunikační samoty.

Tuto skutečnost rodiče nezjistí z rozhovorů s dítětem, neboť malé dítě nedokáže tento abstraktní pojem popsat, a proto o něm nemluví. Ani případná návštěva ve třídě nic neukáže, protože celá situace se odlišuje od běžného stavu.

Až zcela nezávislý pozorovatel může konstatovat, že dítě je ve většině případech dlouhé dny, týdny a měsíce (záleží na individuální výbavě dítěte a na míře kulturní a jazykové odlišnosti) v mateřské škole značně izolovanéuvnitř skupiny navzájem komunikujících dětí. Přirozeným výsledkem mého výzkumu proto bylo zjištění, že nejméně problematický pohled na adaptaci jinojazyčných dětí mají jejich vlastní rodiče.

Adaptační a integrační problémy z pohledu učitelů

Přijetí jinojazyčného dítěte do skupiny českých dětí přináší učitelce zvýšené nároky na její práci a vyžaduje v prvních několika dnech či týdnech určité úsilí. Po dobu prvních týdnů a měsíců dítě vyžaduje vysokou míruindividuální pozornosti a péče pedagoga, který musí situaci zvládnout při počtu dalších dvaceti čtyř dětí, jež si ovšem také nárokují jeho plnou profesní a lidskou angažovanost. Výjimečný dokonce není ani stav, kdy má pedagogve skupině na starosti hned několik dětí odlišných nejen sociokulturně, ale i národnostně.

Výzkum i pozorování ukazují, že se učitelky snaží s dítětem komunikovat alespoň neverbálně. Odpovídaly, že se s dětmi dorozumívají prostřednictvím obrázkových knížek, pexesa nebo jednoduše příkladem ostatních dětí.Vzhledem k výše uvedené národnostní pestrosti, kdy děti přicházejí až z jedenatřiceti různých států, není reálné, aby učitelka zvládala byť jen základní slovník každého integrovaného dítěte a tím usnadnila jeho adaptaci na novéprostředí. Proto jsem si během výzkumu plně uvědomila, že jakákoliv pomůcka, která by zkrátila a usnadnila počáteční období zhoršené komunikace jak mezi dítětem a učitelkou, tak mezi dětmi, by byla vítána.

Integrace není jednoduchá

Pedagogové, kteří vidí situaci počátečního pobytu jinojazyčného dítěte ve škole reálněji než rodiče, považují začlenění takového dítěte za náročný pracovní úkol. Jsou nuceni vypořádat se s prvotní adaptací, což nakonec vždyzvládnou, avšak s vynaložením velkého úsilí a s nadměrnou psychickou zátěží malého"cizince".

Často adaptací považují multikulturní proces za ukončený a nezabývají se dalším, dle mého názoru neméně důležitým krokem, totiž prezentací kultury integrovaného dítěte. Právě představení odlišné kultury jiného národa jedůležitým a prospěšným momentem pro skupinu českých dětí, které se přece také účastní integračního procesu.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 5/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!