5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Nadané dítě v současné škole (2)

Nadané dítě v současné škole (2)

Autor: Nataša Mazáčová | Datum: 3.2.2006 | Vydání: 2/2006

V první části článku o nadaném dítěti jsme uvedli některé typické charakteristiky nadaných, které z nich činí děti výrazně úspěšné. Nadané děti však nemusí být úspěšné ve všech školních oblastech.Je třeba identifikovat nadané děti v co možná nejnižším věku proto, aby byly co nejdříve poskytnuty náležité podmínky pro rozvoj jejich nadání.

To se konkrétně může projevit tak, že v určitých aktivitách, úkolech mohou podávat průměrné či podprůměrné výkony. S tím by měla samozřejmě počítat už mateřská škola a pomáhat tak dítěti rozvíjet nejen jeho talent a nadání, alezároveň i schopnosti a dovednosti, v nichž je slabší či problémové.

Nadané dítě - problémové dítě?

Kromě takových charakteristických rysů nadaného dítěte jako je samostatnost úsudku, nezávislost myšlení a chování, se výrazně projevuje i individualismus. Obraz takového dítěte může být přibližně následující: Dítě s výraznýmpotenciálem tvůrčího chování, které v různých činnostech rádo a bohatě uplatňuje, avšak v momentě, kdy ho činnost nezaujme, dá náležitě výrazně najevo své pocity okolí.

Především ve škole může toto chování dítěti činit velké potíže. Jeho extrémní individualistické projevy se mohou laikovi jevit jako zhýčkanost, rozmazlenost a neukázněnost. Tyto děti ovšem potřebují individuální přístup zestrany učitelky MŠ.

Nadané děti se mohou v běžné mateřské škole častěji nudit, neboť jejich pracovní tempo a učení je mnohem rychlejší než u ostatních dětí. Tyto děti pracují"naplno"a se zájmem jen tehdy, když jsou opravdumotivované. Nadané děti při činnostech často vznášejí námitky, jsou to věční"šťouralové"a záleží na osobnosti učitele, jak zvládne tuto náročnou situaci. Práce s nadanými, tvořivými, avšak nekonformními jedinci jevelmi náročná, a proto by učitel měl být na problémy zvídavých a aktivních dětí připraven.

Podstatnou, leč často opomíjenou a podceňovanou vlastností těchto dětí je jejich senzitivnost, tedy schopnost vnímat věci a jevy jinými přehlížené velmi intenzivně. Nadaní totiž často trpí chováním jiných vůči sobě, svouodlišností, jiným chápáním věcí a neschopností splynout s kolektivem. Jejich reakce na tuto skutečnost nebývají nejšťastnější, např. uzavírání se do sebe, izolovanost, impulzivní jednání, nepřizpůsobivost, perfekcionismus apod.

Další z mýtů, který tvrdí, že nadané dítě je natolik schopné, že si se svými problémy pomůže samo, je velký omyl. Problémem nadaných dětí je častá asynchronie mezi vývojem motorických dovedností a intelektuálníchschopností, nerovnoměrnost vývoje intelektu a citů a z toho vyplývající pocity stresu, depresí a osamělosti, jimiž nadaní trpí, stigma přemoudřelosti, jež se jim přisuzuje, strach ze společenské neadekvátnosti a v důsledku tohoi pokřivený obraz sebepojetí. (Pýchová, 1997)

Vyhledávání nadaných dětí

Důležitým předpokladem smysluplné práce s nadanými žáky je jejich vyhledávání a identifikace. Je třeba předeslat, že není vůbec jednoduché identifikovat nadané dítě, neboť každý nadaný člověk je unikátní jedinec s odlišnoukombinací a intenzitou charakteristických vlastností. Projevy chování i osobnostní charakteristiky nadaných dětí jsou tedy velmi různorodé a nelze přesně určit obecně platný návod jak poznat nadané dítě.

Pokud jde o strategie rozpoznání nadání, většina odborníků se shoduje na nezbytnosti komplexního přístupu. Mezi nejběžnější výzkumné techniky patří pozorování, různé druhy testů IQ, testy kreativity, výkonové testyznalostí a dovedností, školní prospěch a jiná dokumentace, postojové a motivační škály, inventáře zájmů a osobnostních vlastností, nominace učiteli, spolužáky, rodiči, sebehodnotící popisy, interview apod. (Pýchová, 1997)

Nezáleží tolik na množství aplikovaných technik jako na jejich validitě a na účelném využití získaných údajů. Je samozřejmé, že náročnější výzkumné techniky nemůže provádět běžný učitel. K provádění a vyhodnocovánípsychologických diagnostických testů je zapotřebí profesionální přípravy. Na druhé straně je možné učitele připravit a proškolit k identifikaci nadání žáků, a tím jim výrazně pomoci.

Včasná a přesná diagnostika a poznání profilu nadaných žáků umožňuje aplikovat a rozšiřovat výběr vzdělávacích postupů. Významným momentem v diagnostice nadání je otázka věku dítěte, který determinuje možnost přesnějšíhovyhledávání nadaných. Současné poznatky doporučují identifikovat nadané v co možná nejnižším věku proto, aby byly co nejdříve poskytnuty náležité podmínky pro rozvoj nadání.

Již v předškolním věku je třeba poskytnout dostatek podnětů a smysluplnou nabídku rozvoje nadaným dětem. Pro primární identifikaci nadaných v předškolním věku je důležité pozorovat děti při činnostech v běžnýchstandardních situacích.

Dalším významným činitelem, jenž ovlivňuje vyhledávání nadaných dětí, je samotný druh nadání."Tradičně se uvádí, že v předškolním věku jsou pozorovatelné projevy chování, které signalizují matematické nadání včetněpokročilého stupně rozvoje verbálních schopností, z uměleckého nadání se v tomto věku již projevuje hudební nadání a pro pohybové nadání svědčí takové projevy, jakými jsou pohybová odvážnost (nikoliv zbrklost), obratnost adobrá koordinace pohybů. Ve školním období se dále vyčleňují z intelektového nadání zejména jazykové, přírodovědné a organizačně vůdčí a z umělecké oblasti ve věku dětí cca 13 až 14 let výtvarné nadání."(Hříbková, 2005)

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu  INFORMATORIUM 3-8 č. 2/2006
nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!