5000
Kurz jako dárek Kompletní ročník časopisu 2015 Připravujeme nový speciál Psychologické kurzy Ročník 2015

Portál.cz > Časopisy > Informatorium 3-8 > Ukázky > Naše inteligence v sobě skrývá rozmanité „chytrosti“

Naše inteligence v sobě skrývá rozmanité „chytrosti“

Autor: Marie Těthalová | Datum: 4.4.2012 | Vydání: 4/2012

Když americký psycholog Howard Gardner přišel v osmdesátých letech minulého století s myšlenkou mnohočetné inteligence, vzbudila jeho práce velký ohlas. Říkal, že k tomu, abychom poznali, jak a na co je kdo chytrý, by nám neměla stačit tužka a papír.

Naše inteligence v sobě skrývá rozmanité „chytrosti“

Nejlepší způsob, jak poznat jednotlivé složky inteligence, je podle Gardnera sledování lidí při činnosti, kterou dobře znají a ovládají, nebo naopak při činnosti, kterou dělají poprvé – měli bychom si přitom všímat jejich schopnosti zorientovat se v novém oboru a osvojovat si jej, a to jak samostatně, tak s vnější pomocí. Pokud se vám zdá, že to je trochu v rozporu s klasickými inteligenčními testy, máte pravdu. Dvě tři hodiny, které má psycholog na to, aby s dítětem prošel test inteligence a na závěr vyslovil „magické číslo“, tedy hodnotu IQ, nedávají prostor k tomu, aby se sledovaly další věci, které dítě umí a v nichž vyniká. Většina psychologů ale k posouzení psychického vývoje dítěte vychází i z pozorování, které zprostředkují rodiče nebo učitelé.

Gardner ve své průlomové práci Frames of mind (český překlad vydal Portál pod názvem Dimenze myšlení v roce 1999) píše o několika druzích inteligence: jazyková inteligence, hudební inteligence, logicko-matematická inteligence, prostorová inteligence, tělesně-pohybová inteligence a interpersonální inteligence. Jeho dílo převedl do praktické podoby Thomas Armstrong ve své knize You’re smarter than you think (český překlad vydal Portál pod názvem Každý je na něco chytrý v roce 2011). Jednotlivé druhy inteligence v nich nazývá chytrostmi, interpersonální inteligenci rozdělil na chytrost na lidi a chytrost na sebe a přidal ještě přírodovědnou inteligenci. Školákům v ní radí, jak poznat, v čem jsou dobří, a jak by mohli své schopnosti rozvíjet. Zkusme se společně zastavit u každého ze způsobů, jak být inteligentní neboli chytrý.

Jazyková inteligence

Podle Gardnera je názorným příkladem této chytrosti poezie. Patří sem ale i schopnost hrát si se slovy, umět vyprávět příběh nebo vysvětlovat. Jazyk je zdrojem metafor, které napomáhají porozumění nových věcí a také obohacují slovní projev. Malé děti, které jsou ještě v zajetí magického myšlení, a přitom jsou schopny neuvěřitelných „hlášek“, nás dokážou často okouzlit svou výřečností a originálním projevem.

Jak je možné tuto inteligenci rozvíjet? Například společným vyprávěním. Ranní kroužek je možné zahájit tím, že několik dětí bude vyprávět, co včera zažily nebo co se jim v noci zdálo. Slovní chytrost rozvíjí i společné čtení a předčítání. Nebojme se přitom nových a zdánlivě složitých výrazů – děti jim sice možná napoprvé neporozumí, ale časem je začlení do své slovní zásoby. Výborným tipem pro rozvíjení řečových dovedností jsou jazykové hry a hříčky, jako je slovní kopaná, rébusy, hádanky či říkadla. Chytrost na slova se dá rozvíjet i návštěvami divadelních představení, po nichž si společně s dětmi vyprávíme, co se v pohádce odehrálo, nebo besedy se spisovateli a autorská čtení.

Hudební inteligence

Příkladem hudební inteligence jsou podle Gardnera hudebníci. Už malá miminka dokážou sama od sebe vyluzovat a dokonce napodobovat různé tóny. Když batole ťuká lžičkou do skleniček a talířků, možná to nedělá proto, že by chtělo zlobit, ale baví ho zvuky, které tím vydává. Některé děti se už v raném věku projeví jako rození hudebníci. Zázračných dětí jako byl Mozart je ale poměrně málo. Ostatní se rozdělí na ty, kteří mají rádi hudbu a dokonce si sami zazpívají nebo hrají na nějaký nástroj, a na ty, kteří o sobě mluví jako o hudebně hluchých – mnozí muzikologové pak tvrdí, že něco jako hudební hluchota neexistuje a že jde spíše o obavy, které vznikly třeba tím, že člověku v dětství někdo vytkl „falešný“ zpěv.

Ani zázračným dětem ale k jejich úspěchu v dospělosti nestačí pouze jejich výjimečný talent a přirozená energie. Jak rozvíjet hudební chytrost? Malí hudebníci k tomu potřebují pravidelná cvičení. Všichni se pak můžeme věnovat činnostem, které rozvíjejí náš vztah k hudbě. Jak na to? Třeba pravidelným poslechem hudby, což neznamená, že děti i sebe vystavíme nekonečnému koncertu z rádia, ale že si vybereme nahrávku a třeba deset minut posloucháme. Výborné je i společné zpívání. Můžeme si zpívat při práci, při cvičení nebo při kreslení, a také si můžeme společně zatancovat. Děti mají rády také hudební hry, kdy jim zahrajeme začátek známé písničky a ony mají pokračovat. Společně s dětmi také posloucháme různé tóny – hluboké, vysoké, dlouhé, krátké… Malé děti k tomu ještě nepotřebují noty.

Logicko-matematická inteligence

Logická chytrost a chytrost na čísla jsou pro mnohé lidi synonymem inteligence jako takové. Jako skutečně inteligentní jim připadá někdo, kdo si poradí s matematikou. Rozvíjení této chytrosti si mnohdy pletou s mechanickým učením číselných řad a posléze i pouček. Samozřejmě můžeme malé dítě naučit číselnou řadu do deseti a bude se zdát, že dítě umí počítat. Ale až ve chvíli, kdy dítě pochopí, že deset korálků a deset kamínků jsou skupiny, které se liší obsahem, ale mají stejný počet prvků, a že deset je deset, ať počítá od nejmenšího k největšímu předmětu nebo naopak. Pokud máme před sebou dvě děti, které odpočítávají předměty od prvního do desátého, těžko poznáme, které odříkává čísla zpaměti a které skutečně počítá. Podobné to je s logikou. Jedno dítě se může pokusit vyřešit úkol metodou „pokus-omyl“ a druhé se snaží vymyslet strategii, která by mu pomohla dojít k cíli. Do hlavy jim nevidíme, proto na první pohled nepoznáme, co je dovedlo ke správnému řešení.

Logické a předmatematické myšlení můžeme u předškoláků rozvíjet různými hlavolamy. Užitečná jsou i různá cvičení, kde děti hledají nějaký prvek, který nepatří mezi ostatní (jedno kolečko mezi deseti hvězdičkami). Výborné jsou i stavebnice Lego nebo Merkur, z nichž děti mohou zkonstruovat různé objekty. Kromě smyslu pro počet prvků si s nimi rozvíjejí i představivost.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2012 nebo v On-line archivu.


Průměrné hodnocení (0 hlasů): 0, vaše hodnocení: Hlasování jste se nezúčastnil(a), hlasování bylo již ukončeno.



Sdílet na signálech

Komentáře čtenářů

Příspěvků celkem: 0 / nových příspěvků: 0

6666
Přijďte na kurzy v Portálu! Čtěte nás online!